Výstava černobílých fotografií Dany Kyndrové s názvem S nimi a bez nich... v pražské Leica Gallery je věnovaná nedávnému 25. výročí odchodu posledních sovětských vojáků z Československa.

Expozice, která bude otevřena do 4. září, představuje fotografický cyklus nazvaný Odchod sovětských vojsk 1990 – 1991. Ten je rozšířený o fotografie ze stejných míst s odstupem čtvrt století.

"Nejde o mapování historie, ale o dokument, kterým jsem chtěla zachytit rozklad impéria a jeho vojska," uvedla Kyndrová.

Autorka, která po listopadu 1989 několik měsíců zachycovala ukončení takzvaného dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa, podle svých slov při focení neměla problémy.

"Obyčejným vojákům to bylo jedno a s veliteli jsem se vždy nějak dohodla. Umím rusky, byla jsem o pětadvacet let mladší a jako žena jsem se dostala i do míst, kam by to jinak asi nešlo," řekla Kyndrová, pro kterou prý definitivní konec normalizace znamenal teprve odchod všech sovětských jednotek z území Československa roku 1991.

Autorka se zaměřila zejména na to, aby vystihla atmosféru v sovětských kasárnách, případně ubohost a apatii řadových vojáků uprostřed omšelých agitačních komunistických kulis.

Její snímky budí soucit s člověkem, který často bývá jen loutkou velkých politických her. Zároveň ale připomínají, že ne všichni obyvatelé Milovic, kde vojska sídlila, cítili k sovětským vojákům nenávist. Dokumentuje to například fotografie českého obchodníka, který odcházejícím Rusům prodával křišťálové lustry.

Podle údajů Parlamentní komise v čele s Michaelem Kocábem bylo před zahájením odsunu na československém území přibližně 75 tisíc vojáků, s příslušníky jejich rodin a civilními zaměstnanci zde trvale žilo přes 113 tisíc lidí.

Vrchní velení bylo umístěno 50 kilometrů severně od Prahy v Milovicích. Jako poslední symbolický voják opustil Československo 27. června 1991 velitel Střední skupiny, generál Eduard Vorobjov.

Tvorba Dany Kyndrové je široká. Začala fotografovat v 18 letech a věnovala se vždy černobílé humanistické fotografii. Do povědomí veřejnosti vstoupila souborem z afrického Toga, kde strávila půl roku.

Společně s fotografem Karlem Cudlínem zachytila atmosféru prvních uprchlických táborů v Československu. Čtyřicet let soustavného sledování ruského národa vyústilo k rozsáhlou fotografickou publikaci Rusové... jejich ikony a touhy, vydané při příležitosti výstavy na Staroměstské radnici v roce 2015.

Kyndrová má na kontě více než 80 autorských výstav doma i v zahraničí a je držitelkou řady prestižních ocenění – mimo jiné byla osmkrát oceněna v soutěži Czech Press Photo. Věnuje se také kurátorské a organizační činnosti v oblasti fotografie.