Pět desítek grafických prací muzikanta a zatím posledního nositele Nobelovy ceny Boba Dylana v červnu uvidí Pražané. Na Staroměstské radnici je vystaví galerista Zdeněk Kočík, který provozuje nedalekou Gallery of Art Prague.

"Podařilo se nám získat kolekci 55 litografií Boba Dylana. Jsou to práce, které vznikaly na základě jeho skic, jež si vytvářel během svých cest," řekl Kočík.

Nejčastějším námětem Dylanových maleb a kreseb je tradiční americká krajina. Největší výstavu svých obrazů uvedl loni v Londýně.

"Společným tématem těchto děl je americká krajina, jak ji vidíme, když jí projíždíme, když před námi leží taková, jaká je. Vyhýbám se mainstreamu a cestuji zadními uličkami, žiji nespoutaným životem. Věřím, že klíč k budoucnosti je právě v pozůstatcích minulosti," napsal Dylan u příležitosti londýnské výstavy.

Pětasedmdesátiletý americký muzikant patří k těm, kteří celosvětově nejvíce ovlivnili populární hudbu. Velká část Dylanovy nejproslulejší tvorby pochází z bouřlivých 60. let. Jeho texty se vzpíraly konvencím dobové populární hudby a měly velký dopad na rodící se kontrakulturu. Lze v nich najít politické, společenské, filozofické i literární vlivy.

Také za to Dylan vloni dostal Nobelovu cenu, což se stalo nejradikálnějším rozhodnutím Švédské akademie od roku 1901. Dylan cenu získal jako první muzikant v historii.

Tím, že se Švédská akademie, která ocenění uděluje, rozhodla cenu dát populárnímu hudebnímu interpretovi, dost možná změnila význam literatury, napsal po oznámení ceny deník New York Times.

Ocenění mohlo rozpoutat debatu ohledně toho, zda mají hudební texty stejnou uměleckou hodnotu jako poezie nebo romány; nakonec příliš velké diskuse nenastaly a v médiích se řešilo především to, jak Dylan otálel s přijetím ceny.

Vliv Dylanových písní byl obrovský a z některých jeho raných písní jako Blowin' in the Wind nebo The Times They Are a-Changin' si americké hnutí za občanská práva a protiválečné hnutí udělalo skoro hymny.

Šestiminutovým singlem Like a Rolling Stone, kterým se v roce 1965 rozešel se svými kořeny ve folkové hudbě, Dylan radikálně proměnil definici populární hudby. Za zapojení elektrických hudebních nástrojů sklidil odsudek a kritiku příznivců folku.

Dylan své texty často kořenil literaturou. Sám také publikoval básně a beletrii, mezi ně patří sbírka básní z roku 1970 nazvaná Tarantule a Kroniky, memoáry vydané v roce 2004. 

Související