Pět verzí slavného obrazu Slunečnice od Vincenta van Gogha, které se nacházejí na třech různých kontinentech, se v pondělí večer ocitne vedle sebe. Alespoň ve virtuálním prostoru. Umožní to živý livestream, jejž zorganizovalo van Goghovo muzeum v nizozemském Amsterdamu, píše agentura AFP.

„V pondělí na Facebooku spustíme pět po sobě jdoucích livestreamů, v nichž konzervátoři a ředitelé mezinárodních muzeí představí různé verze Slunečnic ze svých muzeí,“ uvedlo na svých stránkách muzeum, podle nějž se pět různých verzí Slunečnic takto blízko sebe nikdy nevyskytlo.

Vysílání nazvané podle hashtagu #SunflowersLive začne toto pondělí v 18.50 hodin středoevropského času, kdy se svými Slunečnicemi jako první na řadu přijde Národní galerie v Londýně.

Od 19.10 hodin bude následovat van Goghovo muzeum v Amsterdamu, od 19.30 hodin mnichovská Neue Pinakothek, od 19.50 hodin Muzeum umění v americké Filadelfii.

Vysílání ve 20.10 hodin završí – kvůli časovému posunu předtočené – video ze Seiji Togo Memorial Sompo Japan Nipponkoa Museum of Art v japonském Tokiu.

„Van Goghovy Slunečnice již několik generací inspirují lidi po celém světě,“ uvedl ředitel amsterdamského muzea Axel Rueger. „Protože malby jsou ale rozmístěné na různých kontinentech, nikdy nebylo možné spatřit je na jednom místě,“ dodal.

Vincent van Gogh vytvořil Slunečnice, jež patří k jeho nejslavnějším plátnům, v letech 1888 až 1889. Tehdy žil v Arles na jihu Francie ve svém takzvaném žlutém domě, kde ho navštívil malíř Paul Gauguin. Dva obrazy měly viset právě v jeho ložnici.

Van Gogh snil o tom, že v Arles vytvoří jakousi uměleckou kolonii, kde bude působit více výtvarníků.

Gauguin přijel v říjnu 1888, shodli se ale prý málokdy, „a rozhodně ne na malbě“, jak později poznamenal Gauguin. Ten Arles opustil v prosinci téhož roku.

Van Gogh, jenž doufal, že Gauguina obrátí na svá výtvarná východiska, se následně zhroutil. Už v lednu 1889 se však k motivu slunečnic vrátil a vytvořil tři další verze – tedy malby, které se dnes nacházejí v muzeích v Tokiu, Amsterdamu a Filadelfii.

Slunečnice pro van Gogha měly zvláštní význam. V jednom dopisu příteli výtvarník napsal, že tyto květiny působí „vděčně“.

Žlutou barvu, která na plátnech převažuje, vnímal jako symbol radosti. Podle Národní galerie v Londýně žlutá navíc v nizozemské literatuře tradičně symbolizovala oddanost a loajalitu.

Vincent van Gogh se tragicky zabil v červenci 1890. Slunečnice tak pro mnohé představují vrchol jeho celoživotního díla.

Předmluvu pro pondělní digitální vysílání napsal Willem van Gogh, jeden z poradců nizozemského muzea a zároveň pravnuk Vincentova bratra Thea van Gogha. „Každá generace si k těmto dílům najde zvláštní, vysoce osobní vztah,“ uvedl.

Christopher Riopelle, jenž v londýnské Národní galerii působí jako kurátor děl vzniklých po roce 1800, připomenul tři roky starou společnou výstavu v anglické metropoli, na niž muzea z Londýna a Amsterdamu zapůjčila své verze Slunečnic.

„Zejména mezi mladými návštěvníky Národní galerie to tehdy vzbudilo vzrušení. Díky němu jsme si uvědomili, že veřejnost i odborníci se intenzivně zajímají o to, jak tato série vznikla, co tyto obrazy pro van Gogha znamenaly a co dnes znamenají pro nás,“ uvedl Riopelle.

Londýnským muzeem ročně projde okolo šesti milionů lidí, z nichž většina se prý zastavuje právě před van Goghovými Slunečnicemi. Tento motiv též zdobí nejprodávanější pohlednice z tamního galerijního obchodu se suvenýry.

„Před téměř 130 lety Vincent van Gogh strávil jeden srpnový týden tím, že maloval puget slunečnic. Malby, které vytvořil tehdy a v následujících měsících, nás fascinují dodnes,“ dodala Jennifer Thompsonová, kurátorka evropských sbírek Muzea umění v americké Filadelfii.

Související