Prostory trafostanice, která by se během tří let měla proměnit na kunsthalle, si tuto sobotu mohou prohlédnout zájemci v Praze.

V rámci Dne architektury bude večer přístupná bývalá Zengerova trafostanice na Klárově, kde se návštěvníci dozvědí o její historii i plánech. Přestavba už má platné územní rozhodnutí, uvedla Ivana Goossen, výkonná ředitelka Nadace The Pudil Family.

Sobotní program začne v 18.30 hodinovou přednáškou a v čase 19.30 až 22.00 vyvrcholí akcí umělce Federika Díaze, který prostřednictvím projekce na fasádu připomene kinetické objekty navržené avantgardním umělcem Zdeňkem Pešánkem pro tehdy budovanou stavbu.

Zengerova transformační stanice stojí pod Letenskými sady na pražském Klárově. Kulturní památku v galerii promění Nadace The Pudil Family. Vystavovat zde chce hlavně svoji sbírku umění 20. a 21. století.

"K přestavbě je vydané platné územní rozhodnutí, na základě kterého se připravují podklady pro získání stavebního povolení," uvedla Goossen. Pokud půjde rekonstrukce podle plánu, nadace počítá s otevřením na podzim 2020.

Hlavním architektem konverze je kancelář Schindler Seko Architects. Galerie bude zahrnovat kolem 1500 metrů čtverečních výstavní plochy, prostory pro vzdělávací a společenské aktivity, restauraci, kavárnu a prodejnu knih a kanceláře.

Výstavní program představí umělce a témata z české a mezinárodní scény od moderny až do současnosti.

Nadace rekonstrukci financuje ze svých zdrojů. Transformační stanice byla přemístěna do suterénu a původní funkce budovy tak zanikla. Neřadí se mezi prvořadé monumenty moderní architektury, ale citlivě uzavírá prostor Klárova pod letenským masivem.

Architekt Vilém Kvasnička zahalil industriální objekt do klasicizujícího tvarosloví. Na fasádě měla být plastika Zdeňka Pešánka, jenž žil v letech 1896 až 1965, nikdy na ni však nebyla umístěna.

Pešánek se snažil o propojení techniky a umělecké tradice a byl věrný myšlence syntézy poezie a konstruktivismu. Ve svém díle spojoval různá média – sochu, světlo i hudbu –, do svých děl jako první umělec komponoval neony a do veřejného prostoru uvedl kinetickou plastiku.

Přestože jeho dílo Sto let elektřiny vzniklo na objednávku investora měnírny, pražských elektrických podniků, realizováno nebylo, na rozdíl od Pešánkovy podobné světelné plastiky pro Edisonovu transformační stanici v Jeruzalémské ulici. Ta je dnes v sídle Národní galerie ve Veletržním paláci.

Instalace pro budovu na Klárově ale existuje jen v modelech uložených v Národní galerii. Technikou 3D skenování modelů a následnou animací vytvořil Federico Díaz pohyblivou projekci, která se v sobotu promítne na fasádu.

Související