Jafova výstava řeší černošskou totožnost. Sám autor ale nerad říká, že řeší černošskou otázku, protože ani běloši neřeší bělošskou

Americký umělec Arthur Jafa nerad říká, že ho zajímá černošská otázka. "Jiný umělec asi také neřekne, že jeho téma jsou běloši, prostě má jen určité téma, ať už je to cokoliv," brání se autor, kterému od čtvrtka patří pražská Galerie Rudolfinum. Jenže ať už Jafa natáčí filmy, nebo sestavuje knihy z tisíce obrazových výstřižků, jde v nich především o zkušenost lidí donedávna segregovaných, jejichž zrovnoprávnění v USA nedopadlo zrovna ideálně.

Rodák ze státu Mississippi, vystudovaný architekt, spolupracuje s filmaři a hudebníky zvučných jmen. Jsou mezi nimi Kanye West, Jay-Z, John Akomfrah, Spike Lee. V roce 1991 jako kameraman filmu Dcery prachu režisérky Julie Dashové získal cenu na festivalu nezávislé kinematografie Sundance.

Výstava, s níž se představuje v Praze, původně vznikla pro londýnské Serpentine Galleries a následně putovala do Berlína. Má komplikovaný, ale trefný název Cyklus absolutně nepravděpodobných, ale mimořádných setkání.

Galerie Rudolfinum své interiéry proměnila v temné sály s filmovými projekcemi, doprovázenými sugestivní hudbou. Podobný model si instituce vyzkoušela již loni při výstavě Domestic Arenas. Také tam se několik autorů zabývalo černošskou komunitou. Jafa je ale vedle silného pouta k hudbě jedinečný archivářskou posedlostí.

Od 80. let minulého století sbírá všemožné výstřižky z novin, časopisů či reklamních letáků a sestavuje z nich bizarní obrazové knihy. Kombinuje také filmové úryvky a videonahrávky nejrůznější, často internetové provenience.

Původně snad Jafa neměl ambici zaměřit se na úděl Afroameričanů, pár brutálních historických fotografií například z lynčování a několik záběrů ze stále aktuálních policejních zásahů ale způsobilo, že také vše ostatní u něj dostává politický obsah. Jako by život občanů USA černé pleti osciloval mezi dvěma póly: buď jsou nepostradatelnými členy sportovních týmů, hrdiny ragby nebo třeba basketbalu, excelují jako nedostižní hudebníci a tanečníci, nebo na druhé straně musí počítat například s neobyčejnou přísností ze strany policie.