Týden v kultuře 4. až 17. února

Ve věku čtyřiapadesáti let zemřel po dlouhé těžké nemoci 1. února hudební kritik a publicista Vladimír Vlasák. Informoval o tom Ivan Ivanov, šéfredaktor časopisu Rock & Pop, který Vlasáka považuje za jednoho z nejčtenějších hudebních publicistů.

V hudebním tisku začal Vlasák pracovat v roce 1988, kdy byl redaktorem měsíčníku Melodie. V roce 1990 se stal členem redakce nového hudebního magazínu Rock & Pop, ze kterého přestoupil do Lidových novin. Na jaře 1994 se stal na dvanáct let hudebním redaktorem MfDnes, později byl externím spolupracovníkem kulturní rubriky tohoto deníku.

"Od počátku devadesátých let, kdy odešel z redakce časopisu Rock & Pop a začal psát o muzice na stránkách deníku MfDnes, jeho články a téměř každodenní hudební zpravodajství patří k životu každého z nás jako ranní káva s novinami," napsal před časem Ivanov.

Vlasák psal také knihy s hudební tematikou, například Československou rockovou poezii 1959-1989 nebo vzpomínky Václava Neckáře Cesta do mé paměti. Jubileu nejpopulárnějšího tuzemského zpěváka věnoval knihu Karel Gott - 70, svůj oblíbený hudební styl popsal v knize Folkaři. Je také autorem románu Bez iluzí, v němž popsal zákulisí pěveckých soutěží.

Nekrolog Vladimíra Vlasáka otiskne IHNED.cz během pondělí.

Víkendovou návštěvnost v severoamerických kinech tentokrát již tradičně ovlivnilo finále amerického fotbalu Super Bowl. Na prvním místě tak s výdělkem pouhých 20 milionů dolarů skončila zombie teenagerská komedie Warm Bodies, informovala agentura Reuters. Film, který zatím nemá českého distributora, se hrál ve více než třech tisících kinech.

Komerčně nejúspěšnější snímek minulého týdne, tedy "akční pohádka" Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic, tento víkend podle odhadů vydělal jen 9,2 milionu dolarů a posunul se na druhé místo. V Česku se bude hrát od 28. února.

Až na šestém místě skončil nový film se Sylvesterem Stallonem nazvaný Bullet to the Head, který se v českých kinech promítat zřejmě také nebude. Ani přítomnost šestašedesátiletého Stallona diváky nepřiměla k větší návštěvnosti a snímek vydělal pouhých 4,5 milionu dolarů. Stallone se tak zařadí po bok Arnolda Schwarzeneggera, jehož nový film Konečná podobně propadl před dvěma týdny. Konečnou čeká česká premiéra tento čtvrtek.

Na třetím místě v návštěvnosti severoamerických kin skončilo romantické drama Terapie láskou s 8,1 milionu dolarů. Na jeho úspěchu se podepsalo především osm nominací na Oscara a film, který se původně hrál jen ve vybraných kinech, nyní promítá již 2600 kin v USA a v Kanadě. Terapie láskou se v Česku bude hrát od 28. února, na Slovensku má premiéru o dva týdny dřív. (red)

Zpěváci Peter Cmorik a Tina, jakož i skupina Desmod se stali hlavními vítězi udělování slovenských hudebních cen Slavík (Slávik) 2012. Tina, vlastním jménem Martina Csillagová, a Desmod v neděli večer obhájili prvenství z loňského ročníku ankety.

Mezi zpěváky dominovali v slovenské obdobě Zlatého slavíka známí umělci. Cmorik, dvaatřicetiletý vítěz jedné ze série pěveckých soutěží Slovensko hledá Superstar, uspěl v anketě už v minulosti. Na druhém místě skončil Miro Žbirka před loňským vítězem Richardem Müllerem. "Nemám radost. Loni jsem byl první, nyní třetí, koho by to těšilo," netajil Müller zklamání. Jeho umístění ohlásili moderátoři slavnostního večera omylem ještě před tím, než byly oznámeny nominace.

V kategorii zpěvaček skončila na druhém místě teprve sedmnáctiletá Celeste Rizvana Buckingham. Finalistka pěvecké soutěže ČeskoSlovenská SuperStar 2 s americko-švýcarskými kořeny uspěla rovněž v kategorii Objev roku. Až na třetím místě v anketě zpěvaček skončila šestinásobná držitelka ocenění Zuzana Smatanová.

Hlavním vítězem ankety se stejně jako minulý rok stala skupina Desmod, která současně posedmé dominovala v kategorii kapela roku. Dlouhodobě nejpopulárnější skupina na Slovensku nechala za sebou formaci IMT Smile i legendární Elán. Skokanem roku se stala skupina Peter Bič Project. (čtk)

V tmavých brýlích, ale v dobré formě dnes ráno opustil moskevskou kliniku šéf baletního souboru Velkého divadla Sergej Filin. Dvaačtyřicetiletý umělec, na kterého v polovině ledna v centru Moskvy zaútočil neznámý muž kyselinou sírovou, prodělal sérii operací poleptané pokožky na hlavě a zasažených očí. Ještě dnes k dalšímu léčení odcestoval do Německa.

"Cítím se dobře, dokonce skvěle. Jen kdybych mohl lépe vidět," posteskl si v rozhovoru s novináři choreograf, který shodně s policií za příčinu útoku na svou osobu označuje neurovnané vztahy v souboru slavné moskevské scény. V rozhovoru pro ruskou televizi Filin v neděli řekl, že o totožnosti muže, který na něj v masce zaútočil, nemá pochybnosti. Jméno ale neprozradil.

O stavu vyšetřování nechce hovořit ani ruská policie. Mluvčí moskevských vyšetřovatelů dnes prohlásil, že jména pachatelů či případných podezřelých budou oznámena až poté, co budou zadrženi či obviněni.

Zatím jediné jméno, které v souvislosti s brutálním útokem na Filina padlo, je jméno sólisty baletu Velkého divadla Nikolaje Ciskaridzeho. Po jeho výslechu se minulý týden objevily zprávy o tom, že umělec vyvolával v souboru napětí a jeho konflikty s šéfem baletu byly veřejným tajemstvím. Policie Ciskaridzeho vyslechla jako svědka a podle agentury ITAR-TASS ho možná předvolá k testu na detektoru lži.

Filin dnes bezprostředně po propuštění z nemocnice odletěl do Německa. Na specializované očních klinice v Cáchách se má podle dřívějších zpráv podrobit dalším chirurgickým zákrokům. (čtk)

Naivní divadlo v Liberci dnes uvedlo v předpremiéře pro školáky pohádku Jana Wericha Až opadá listí z dubu. Tvorba herce a spisovatele se na repertoár divadla vrací po čtvrtstoletí, uvedl dnes ředitel divadla Stanislav Doubrava.

"Představení Pohádky Jana Wericha, konkrétně šlo o pohádky Fimfárum a Princezna Koloběžka První, režírovala v roce 1988 Markéta Schartová. Tentokrát jsme sáhli po neméně známé pohádce, ve které opilec Čupera převeze čerta. A to jak toho rohatého, tak i toho v sobě samém," uvedl Doubrava.

Zhruba padesátiminutové představení je určeno hlavně dětem z prvního stupně základních škol. Na začátku příběhu Čupera propije téměř vše co má, až zadluží statek. Upíše se proto čertovi, který od něj na oplátku chce to, co má doma a neví o tom. Když Čupera přiběhne domů, v chalupě najde čerstvě narozeného syna. Za pět let Čuperu přijde navštívit čert a žádá splacení dluhu.

Werichovu pohádku v dramatizaci Tomáše Syrovátky zrežíroval Martin Tichý na hudbu Ivana Achera. Všichni jsou v Naivním divadle podepsáni pod Pohádkou o Raškovi, která byla před třemi lety vyhlášena nejlepší českou loutkovou inscenací.

Premiéra nového představení bude v sobotu 9. února. V hlavní roli pijana Čupery se představí nejmladší člen pánské šatny Naivního divadla Adam Kubišta. Jeho pekelného protivníka hraje Filip Homola. V dalších rolích se představí Markéta Sýkorová a Tomáš Bělohlávek. (čtk)

Klicperovo divadlo v Hradci Králové připravuje na sobotu 9. února premiéru dramatizace Krysaře Viktora Dyka v režii Jana Friče. V titulní roli se divákům představí David Smečka. Dnes o tom informovala Marie Šobková z hradeckého divadla.

Pro vytvoření nové úpravy Dykovy novely pro divadlo si režisér zvolil mladého dramatika Ondřeje Novotného, který do Dykova textu zakomponoval i verše českých básníků Ivana Blatného, Josefa Hory a Filipa Topola. Podle Friče není převést Dykova Krysaře na divadlo úplně jednoduché. "V české divadelní tradici existuje několik dramatizací, já jsem se však nakonec rozhodl vytvořit novou, vlastní, pro účely konkrétní inscenace," uvedl Frič.

Podle dramaturgyně Jany Sloukové je hradecké nastudování Krysaře především o neklidu, zastavení a lásce. "Nejdůležitější téma přichází spolu s titulním hrdinou. Soustředili jsme se na Krysaře - poutníka," uvedla k připravované premiéře Slouková. Kostýmy pro hradecké představení navrhla Iva Němcová, scénu Nikola Tempír a hudbu složil Jiří Hájek. Vedle Smečky v roli Krysaře se divákům představí také Marta Zaoralová, Ondřej Malý a další herci hradeckého souboru.

Klicperovo divadlo uvede v současné sezoně celkem šest premiér, další bude na začátku března Žebrácká opera Václava Havla v režii Daniela Špinara. Více informací o premiérách i programu je možné najít na webudivadla. (čtk)

Od 7. do 13. února se v pražském kině Evald uskuteční přehlídka severských filmů Nordfest. Sedmý ročník nabídne 17 titulů hraných i dokumentárních, které doplní přednášky o cestování. Oznámila to Alice Aronová z pořádající společnosti Cinemart.

Přehlídku zahájí 7. února předpremiéra oceňovaného dánského snímku Labrador režiséra Frederikka Aspöcka. Psychologické drama se odehrává na ostrově, kam za otcem přijíždí těhotná Stella se svým přítelem Oskarem. Zatímco ona se těší na narození potomka, Oskar je terorizován jejím otcem. Střet mezi muži je nevyhnutelný a Stella je mezi nimi uvězněna.

"Fanoušci skandinávské kultury se mohou těšit na přednášky o cestování, na které je vstup zdarma. Na zahajovací den je připravena přednáška Cesta na Sever o tom, jak Finsko viděli jeho čeští návštěvníci na počátku 20. století. Posluchači se vydají ve stopách Jiřího Gutha, Ferdinanda Klindery i dalších cestovatelů a poznají zemi tisíců jezer. Nahlédnou do prvorepublikových průvodců a zjistí, že mnohé se za sto let nezměnilo. Čtení ze starých cestopisů po Finsku doplní promítání fotografií," uvedla Aronová. Další přednáška představí metropole evropského Severu.

Oceňovaný dánský filmař Thomas Vinterberg bude zastoupen komedií Když se muž vrací domů, filmem Submarino a nejnovějším dramatem Hon oceněným v roce 2012 v Cannes a na Evropských filmových cenách. Hlavní roli v něm ztvárnil Mads Mikkelsen.

Dánská oscarová režisérka Susanne Bierová má na Nordfestu dva tituly. Ve filmu Lepší svět oceněném Oscarem a na Evropských filmových cenách vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se propojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Jejím posledním počinem je romantická komedie nabitá absurdním humorem s charismatickým Piercem Brosnanem Svatba mezi citróny.

Norsko se představí thrillerem Babycall s populární švédskou herečkou Noomi Rapaceovou v postavě matky osmiletého syna, se kterým prchá před násilnickým manželem. Další snímek oceněný v Sundance 2011 má název Happy Happy a pojednává s černým humorem o manželské krizi. Uvedena bude i černá komedie Kurz negativního myšlení z roku 2006. Líčí večírek, na kterém parta handicapovaných lidí zúčtuje s falešnou upřímností a soucitem.

Finsko zastupuje tragikomedie Le Havre oceněná v Cannes 2011 plná optimismu a humoru v režii Akiho Kaurismäkiho a tři dokumenty.

Vstupenky se prodávají po 99 korunách. Podrobný program přehlídky a více informací o filmech naleznou zájemci na adresách www.evald.cz, www.cinemart.cz a www.skandinavskydum.cz. (čtk)

Libanonský hudebník Marcel Chalífa v neděli v Dauhá představil orchestrální podobu své suity inspirované revolučními událostmi v arabském světě. Jak napsala agentura AFP, velmi rytmické dílo zvané Orientale je napsáno v hudební tradici blízkovýchodních zemí.

Chalífa vycházel z melodických forem zvaných makám známých v Iráku, Egyptě, severní Africe, zemích východního pobřeží Středozemního moře a také v Andalusii.

Dílo předvedl katarský symfonický orchestr spolu se sborem lipského rozhlasového orchestru. Zpěváci text zpívali arabsky.

Chalífa suitu popsal jako dílo plné "radosti, které je ozvěnou volání Arabů, kteří vyšli po padesátiletém útlaku do ulic, aby si vybojovali svobodu".

Spolu s jeho skladbou na koncertě zaznělo také Requiem, jehož autorem je Chalífův jednatřicetiletý syn Ramí. Také jemu byla inspirací revoluce, ale spíše její tragická část. "Napsal jsem své requiem pod vlivem smrti, kterou vidíme hlavně v Sýrii a také dalších zemích arabského jara," řekl.

Jeho otec postavil před pěti lety na nohy katarskou filharmonii, která už koncertovala v New Yorku, Londýně i Paříži. (čtk)

Zástupci kulturních organizací a příjemci státních dotací na živé umění připravují veřejné protesty. Chtějí tak upozornit na klesající sumu, kterou ministerstvo kultury do živého umění směřuje. Happeningem před sídlem ministerstva či jeho blokací chtějí o situaci ve financování kultury informovat širší veřejnost.

V minulých dnech se zástupci kulturních časopisů a výtvarné scény obrátili otevřeným dopisem na ministryni kultury a zástupci neziskových organizací v kultuře dokonce tímto způsobem oslovili premiéra a ministra financí. Společně připravili iniciativu Zachraňte kulturu 2013. Na facebooku ji od neděle podpořily čtyři stovky lidí, stejnojmennou petici podepsali nejen lidé z kultury, ale i vědci.

Jsou mezi nimi ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant, geolog Václav Cílek, historik Petr Čornej, režisér David Jařab, producent Jaromír Kallista, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, režisér Jan Švankmajer nebo emeritní rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška.

Signatáři petice žádají navýšení dotací na živé umění na hodnotu poskytovanou v letech 2006 až 2010, otevřenou komunikaci s ministerstvem kultury a chtějí, aby ministerstvo dodržovalo vlastní strategické materiály, především Koncepci účinnější podpory umění na léta 2007 až 2013. Tento vládou schválený materiál obsahuje i objemy peněz, které by do české kultury měly v jednotlivých letech plynout, ale skutečnost tomu neodpovídá.

Požadují audit projektů navázaných na dotace Evropské unie, "neboť jsou ministerstvem využívány jako argument pro současné likvidační snižování dotací na živou kulturu". "Pokud se tak nestane, žádáme odvolání současného vedení ministerstva kultury," píšou v petici.

Suma určená na dotace živému umění má být letos přibližně 280 milionů oproti loňským 372 milionům, přestože celkový rozpočet ministerstva se nezmenšuje. Letošní rozpočet ministerstva počítá s výdaji 8,9 miliardy korun, loni výdaje činily 8,4 miliardy. Ministerstvo říká, že jeho reálný letošní rozpočet je 7,2 miliardy korun; suma 1,7 miliardy je určená na kofinancování projektů financovaných z EU.

Samo ministerstvo kultury rozhodlo před sedmi lety o tom, jaké projekty z oblasti kultury se mohou o evropské peníze ucházet, a stanovilo spodní hranici jejich rozpočtu na 100 milionů korun. Celkem na program s heslem Vracíme památky do života, tedy na rekonstrukce rozsáhlých historických objektů jde v letech 2007 až 2013 přibližně šest miliard korun, z toho 15 procent je spoluúčast státu. Kritici tvrdí, že český stát se dříve zavázal k tomu, že programy bude spolufinancovat, dnes však ministerstvo pro to, aby tak mohlo činit, bere peníze jinde - tedy i z grantů na živé umění. Ministerstvo to popírá.

Při schůzce se zástupci příjemců grantů 29. ledna ministerstvo uvedlo, že se během 14 dnů pokusí peníze určené na granty navýšit. (čtk)

Pětice filmů slavného japonského režiséra Imamury Šóheie je hlavním lákadlem pětidenní akce, která začíná ve středu v Plzni. Takzvané Plzeňské ozvěny festivalu japonských filmů a kultury Eiga-sai 2013 nabídnou snímky i dalších japonských tvůrců a dále výstavu fotografií, přednášku o japonské kuchyni, ochutnávku jídel a besedu o natáčení prvního česko-japonského filmu.

Cílem akce je podpořit téměř dvacetiletou spolupráci mezi Plzní a japonským Takasaki, kterou narušilo zemětřesení v roce 2010. Novinářům to dnes řekli pořadatelé.

"Chtěli bychom, aby se vzkřísila podobná akce, jako byly v Plzni pořádané Dny japonské kultury, jež přerušilo před třemi lety velké zemětřesení v Japonsku, tehdy se také trochu přerušila spolupráce s partnerským městem Takasaki," řekl Ivo Hucl, který v Plzni a okolí organizoval festivaly s dálnovýchodní tématikou. Podle něj jde v ČR o jedno z nejdéle fungujících partnerství s japonským městem. "Po celou dobu bylo vždy velice aktivní," dodal.

Plzeňské ozvěny nabídnou především unikátní snímky japonské kinematografie, které v běžné distribuci lidé nikdy nebudou mít možnost vidět. Promítáno bude osm filmů, pětice od Imamury Šóheie, jenž jako jediný Japonec získal opakovaně Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes. "Jeho retrospektiva je v Plzni představena v rozsahu, který nemá dosud obdobu v celoevropském kontextu. Sehnat kopie některých filmů hraničilo téměř se zázrakem," řekl japanolog a buddhistický mnich Robin Š. Heřman ze spolupořádající Česko-japonské společnosti. Filmy představí celé tvůrčí období režiséra.

Promítány dále budou také osobité komedie nové generace japonských režisérů, všechny snímky diváci uvidí v plzeňské premiéře.

Doprovodný program nabídne výstavu velkoformátových fotografií Jana Dienstbiera Takasaki, která bude k vidění do 10. února. Uskuteční se také beseda s Heřmanem o estetice a mystice japonské kuchyně, ochutnávky japonských jídel připraví šéfkuchař plzeňského suši baru Zeke Marek Hora.

Herec Antonín Procházka mladší přiblíží svůj film Splněný Zen, který chce točit příští rok, a to v Plzni a z větší části v Takasaki. "Technickým snímáním bude blízký například filmu Borat, mělo by to být něco mezi dokumentem a celovečerním filmem," řekl Procházka. Hlavní ženskou roli mladé překladatelky, do níž se zamiluje loutkář z menšího českého města, ztvární japonská tanečnice a studentka.

Plzeňské ozvěny se konají v Měšťanské besedě. (čtk)

Oblastní galerie v Liberci by se měla do roka přestěhovat do bývalých městských lázní v Liberci. Rekonstrukce a dostavba objektu na galerii finišuje, Liberecký kraj už vypsal soutěž na vybavení interiérů. Zakázka za 23,66 milionu korun je rozdělena do sedmi částí, zájemce si může zvolit jednu, ale i všechny. ČTK to dnes zjistila ve věstníku veřejných zakázek. Samostatnými výběrovými řízeními se budou později vybírat počítače, elektronika a interaktivní prvky do expozic za dalších deset milionů korun.

Liberecká galerie má pátou nejrozsáhlejší sbírku v zemi, uložena je ale v nevyhovujících podmínkách. Galerie sídlí v novorenesanční budově postavené v letech 1871 až 1872 továrníkem Johannem Liebiegem. Stavebně historický průzkum před lety ukázal, že je budova v havarijním stavu. Stavba je napadená dřevomorkou a červotočem. Narušená je i nosná stropní konstrukce mezi druhým a třetím patrem, nad níž je umístěna část vzácného archivu. Stěhováním získá galerie lepší podmínky pro expozice i depozitář. "Budeme mít minimálně dvakrát větší prostory," uvedl ředitel galerie Jan Randáček. V lázních by se měla otevřít už v únoru 2014.

Rekonstrukci městských lázní na galerijní objekt financuje město Liberec, které na nákladnou opravu za zhruba 380 milionů korun získalo dotaci z Regionálního operačního programu. Ta pokryje 85 procent nákladů, o zbylých 15 procent se podělí město a Liberecký kraj jako zřizovatel Oblastní galerie. Ten už na opravu přispěl 15 miliony korun a dalších 2,5 milionu přidal na úpravy interiérů. Bezmála 13 milionů korun bude muset kraj ještě doplatit městu na spolufinancování. "Na devět milionů korun se odhadují náklady na stěhování sbírek, instalaci expozic a služby," řekla náměstkyně hejtmana pro kulturu Hana Maierová.

Liberecké městské lázně patří ve městě k nejcennějším památkám. Postaveny byly v letech 1900 až 1902 podle projektu vídeňského architekta Petra Paula Branga. Rekonstrukce památky patří ke kontroverzním zakázkám, podle radniční opozice je o 50 milionů korun předražená, prověřuje ji proto poskytovatel dotace. Dokončena měla být podle původních plánů už v březnu letošního roku, kolaudace ale bude zřejmě až v červenci. "Práce se o tři měsíce protáhly kvůli problémům kolem soutěže na dodavatele energií pro lázně a nedaleký plavecký bazén, kvůli tomu se zpozdila výstavba kotelny," řekl vedoucí městského odboru strategického rozvoje Michal Vereščák. (čtk)

Televize Óčko, která minulý týden oznámila, že neplánuje předat hudební ceny za rok 2012, nakonec nechala rozhodování na svých divácích. Mohou ode dneška do 10. února posílat své video tipy na vítěze za loňský rok. Z došlých návrhů pak zástupci Óčka vyberou do kategorií zpěvák, zpěvačka, skupina, klip a objev po čtyřech nejčastěji navrhovaných interpretech. Dnes o tom informovala marketingová manažerka Óčka Kristýna Štíhelová.

Vítěze pak budou diváci vybírat do 24. února na webových stránkách a Facebooku Óčka a na stránkách rádií sítě Kiss. "Tradiční sošky Óčko hudebních cen úspěšným interpretům předají sami fanoušci, kteří nic netušící vítěze doslova přepadnou třeba u nich doma, ve zkušebně, na koncertě nebo na nákupech," uvedla Štíhelová. Záznam takto pojatého předávání cen se ve vysílání Óčka objeví v týdnu od 4. března. Motto akce zní: Ty nominuješ! Ty hlasuješ! Ty předáváš!

Vedení televize zaměřené na hudbu a hudební styl původně oznámilo, že poprvé v desetileté historii ceny neudělí. Jako důvod uvedlo množství hudebních cen, které předávají různé organizace, především média. Štíhelová již minulý týden připustila, že pokud budou mít diváci Óčka zájem i přesto ceny svým oblíbeným interpretům udělit, může televize své rozhodnutí ještě přehodnotit.

Vítěze 9. ročníku cen Óčka určilo sms hlasování diváků a hudebních fanoušků. Svými hlasy rozhodli o tom, že Ceny televize Óčko získala slovenská zpěvačka Kristína Peláková (Kristina) a v kategorii zpěváků Vojtěch Dyk. Jeho skupina Nightwork navíc triumfovala jako skupina roku i jako interpret videoklipu roku k písni Andělská dívka. Tereza Kerndlová zvítězila v kategorii pop & dance, rockery roku se stali členové kapely Mandrage, kategorii hip hop ovládl další slovenský zástupce v soutěži Rytmus a objevem roku se stal finalista Česko Slovenské SuperStar Martin Harich.

Televize Óčko loni v září oslavila deset let vysílání. Vznikla v roce 2002, v prvním roce se jmenovala Stanice O. Současná TV Óčko, kterou vlastní mediální skupinu Mafra, vysílá celoplošně ve třetím multiplexu. (čtk)

Největší šanci na úspěch v hudební anketě Žebřík má skupina Kryštof, která získala čtyři nominace, včetně umístění Richarda Krajča mezi nejlepšími zpěváky. Těsně za nimi jsou Tomáš Klus a UDG, figurující ve třech kategoriích. Vyplývá to z výsledků lednového hlasování.

Fanoušci mohli po celý leden zasláním sms hlasovat pro kteréhokoliv ze svých favoritů. Z prvního kola vzešlo pět nominovaných v každé kategorii. O definitivních vítězích se poté bude opět v hlasování fanoušků rozhodovat do konce února. Slavnostní vyhlášení se uskuteční 15. března v Parkhotelu Plzeň za účasti všech nominovaných, z nichž tři nejlepší v každé kategorii obdrží originální sošky výtvarníka Václava Česáka.

Stejně jako loni se hlasuje v kategoriích skupina, album, skladba, videoklip, zpěvák, zpěvačka, objev, akce, film a průser roku. Domácí část ankety zahrnuje kromě českých a slovenských hudebníků také cizince dlouhodobě působící v ČR a SR. Tytéž kategorie jsou vypsány i pro zahraniční část. (ČTK)

Více než jedním milionem korun přispějí ročně do rozpočtu Národního divadla v Praze členové jeho mecenášského klubu. Při pondělní oslavě třetích narozenin předali šeky uměleckým souborům na jejich projekty. K narozeninám vzniká DVD s dokumentem mapujícím vznik inscenace Troilus a Kressida režiséra Davida Radoka. Za tři roky existence klub spojil přes stovku milovníků divadla. Vloni jich bylo aktivních přes osm desítek; české první scéně věnovali 1,4 milionu korun.

Tato částka zahrnovala i účelové dary, mezi nimi dar Dadji Altenburg-Kohlové, díky jemuž začaly letos restaurátorské práce na lunetách Mikoláše Alše v hlavním foyeru "zlaté kapličky". K rozdělení mezi další projekty zůstalo 494 231 Kč. Klub letos podpoří například výrobu nových ozdobných zlacených lišt v hledišti Stavovského divadla, premiéru inscenace Laterny magiky Antikódy, jež převede do multimediální performance stejnojmennou sbírku vizuální poezie Václava Havla, věnovanou Jiřímu Kolářovi, pořízení profesionálních fotoportrétů umělců z činohry a opery či výrobu propagačního spotu baletního souboru.

Členové klubu mají za své dary benefity včetně možnosti setkávat se s umělci. Jsou úměrné výši podpory - 1500, 10 000, 50 000 a 250 000 korun ročně. "Zlatí mecenáši" mají například zdarma vstupenky na všechny premiéry, zahajovací koncert sezony či na hostování zahraničních souborů. (ČTK)

Herci vystupující loni na jevišti Divadla Komedie ze souboru Pražského komorního divadla se objeví opět spolu v inscenaci hry Duende, kterou napsali Ladislav Karpianus a Jiří Suchý z Tábora. Premiéra, v níž si v režii Uroše Trefalta zahrají Gabriela Míčová, Lucie Roznětínská a Martin Pechlát, bude v úterý večer v podkroví Divadla Na Zábradlí.

Text hry Duende vypráví o herečkách, které mají chuť hrát a jsou ochotny proto obětovat kus sebe sama, sejmout ze sebe masku ironie a zkusit se přiblížit pravdě za pomoci umění. Během zkoušek protagonisté hledali prostor, kde by své představení mohli uvést. Možnost hrát na půdě Divadla Na zábradlí prý přišla na poslední chvíli a nečekaně. První repríza se tam uskuteční 9. února.

Ladislav Karpianus píše knihy a scénáře a po pár setkáních s tvůrčím týmem se rozhodl, že se jim pokusí napsat text přímo na tělo. Jiří Suchý z Tábora je herec, jehož zkušenosti přinesly textu současný a jednoduše interpretovatelný jazyk. (ČTK)

V Praze budou vúterý vyhlášeny nominace na Cenu Alfréda Radoka za inscenační výkony v roce 2012. Prestižní ocenění udělovaná na základě hlasování desítek kritiků a publicistů spolupracujících s časopisem Svět a divadlo budou předána 3. března v pražském Divadle v Dlouhé.  ¨

Podle šéfredaktora tohoto dvouměsíčníku Karla Krále se v posledních pěti letech objevovaly v nominacích jen dvě scény v první desítce pravidelně - Divadlo v Dlouhé a Pražské komorní divadlo, které loni ukončilo činnost. Předtím se však v anketě stalo třikrát Divadlem roku. Rekordmanem mezi režiséry je Jan Antonín Pitínský, jehož inscenace zvítězily čtyřikrát, napříč kategoriemi získaly 14 Radokových cen.

Nominace budou vyhlášeny v osmi kategoriích - za nejlepší inscenaci, mužské a ženské herecké výkony, nejlepší scénografii a hudbu. Vyhlášeni budou i kandidáti na Divadlo roku 2012, českou hru roku či Talent roku 2012. Oznámeny budou i nominace v dramatické soutěži o nejlepší původní českou a slovenskou divadelní hru, kterou vyhlašuje Nadační fond Cen Alfréda Radoka.

Také třetí týden po premiéře v tuzemských kinech je drama z období občanské války v Americe s názvem Nespoutaný Django v čele víkendového žebříčku návštěvnosti. Film z dílny kultovního režiséra Quentina Tarantina zhlédlo už přes 110 000 diváků, kteří v pokladnách nechali téměř 16 milionů korun.

Na druhém místě zůstává podle informací Unie filmových distributorů první díl filmu Hobit s podtitulem Neočekávaná cesta. Na kontě už má 612 000 diváků, tržby přesahují 94 milionů korun. Třetí místo obsadil vzápětí po premiéře rovněž americký film nazvaný Gangster Squad - Lovci mafie, který si o víkendu nenechalo ujít 11 238 fanoušků.

Za ním skončily španělský animovaný snímek Snížek, bílý kožíšek a kanadsko-francouzská romantická sci-fi Paralelní světy. (ČTK)

Komediálně laděný muzikál Casanova autorů Zdeňka Bartáka a Petra Markova se z nádvoří zámku Hluboká přemístí do Prahy, kde bude mít 23. května premiéru v Divadle Broadway. Z původního obsazení muzikálu, které odehrálo v létě na Hluboké dvě desítky představení, se v režii Filipa Renče představí také Dita Hořínková v roli Karolíny z Dubna.

"Karolína je taková velmi zkušená žena, která prohrála v kartách tři zámky a pohřbila čtyři manžele. Když přijíždí za Casanovou do Duchcova, celá se rozsype, protože je nadšená jeho osobností a udělala by pro to, aby ho získala, absolutně cokoliv," řekla ke své roli Hořínková.

Barták dodal, že Casanovu nechtějí znázornit jenom jako prostopášníka, ale také filozofa, který se vedle milostných eskapád proslavil jako autor knihy Historie mého života (Storia della mia vita). Příběh se odehrává na konci 18. století na sklonku života Casanovy, kdy působil jako knihovník na Duchcově. Dopisoval si tam odtud o politice a filozofii s největšími osobnostmi své doby, jakými byli například Voltaire, Jean-Jacques Rousseau, carevna Kateřina Veliká a další. (ČTK)

Nejnovější práce Vladimíra Houdka, aktuálního laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého, vystavuje galerie Polansky sídlící v Praze na Smíchově. Expozice potrvá do 23. března, galerie má otevřeno od středy do soboty od 14:00 do 19:00. Leitmotivem Houdkovy práce nadále zůstává kruh, který autor mnohokrát zpracoval především za použití kombinace malby a koláže a redukované barevnosti.

Osmadvacetiletý Houdek pochází z Nového Města na Moravě, studuje AVU v Praze v ateliéru Vladimíra Skrepla. V roce 2010 získal Cenu kritiky za mladou malbu. Na začátku své kariéry se Houdek soustředil na expresivní narativní malby, postupně ale v jeho díle začaly dominovat stále větší monochromní plochy.

Před několika lety zredukoval malířskou paletu prakticky pouze na odstíny šedi a přiklonil se k jazyku geometrie. "Navzdory zúženému výrazovému poli nacházíme v jeho obrazech bohatou strukturu odkazů k modernismu, ke konstruktivistické strohosti, k dadaistické absurdnosti, k poetistické vřelosti, k surrealistickému ohledávání snových krajin," říká k výstavě kurátor Jan Zálešák. (ČTK)

V Ostravě se příští týden uskuteční Ozvěny Ekofilmu. Pětidenní přehlídka představí nejzajímavější snímky z loňského mezinárodního festivalu o životním prostředí, přírodním a kulturním dědictví. Promítání pro žáky a studenty i veřejnost se bude konat na několika místech krajského města, řekla za organizátory akce Michaela Hučíková.

"Ozvěny Ekofilmu jsou přehlídkou filmů, které nás nejvíce zaujaly. Věnují se vybraným snímkům, které na festivalu oslovily diváky v sále, vítězným filmům či filmům, které se dotýkají našeho regionu," vysvětlila Hučíková. Dodala, že přehlídka se bude konat v komorních promítacích sálech, což divákům umožní intimnější prožitek i bližší kontakt s moderátorem a odborníkem, kteří celou přehlídkou provázejí.

Ozvěny Ekofilmu se budou konat od 11. do 15. února, promítat se bude v Minikinokavárně v centru Ostravy, v pastoračním centru kostela sv. Ducha v Ostravě-Zábřehu nebo kulturním domě K-TRIO v Ostravě-Hrabůvce. Novinkou letošních Ozvěn Ekofilmu bude promítání na přání v kavárně Naproti v centru města. (ČTK)

V 71 letech zemřel zpěvák britské rockové kapely The Troggs Reg Presley. V 60. letech se skupina proslavila hity Wild Thing nebo With a Girl Like You. Presley zemřel v pondělí v anglickém hrabství Hampshire, oznámil hudební publicista a zpěvákův přítel Keith Altham.

Presley měl rakovinu plic a v poslední době prodělal několik mozkových příhod. Presleyho song Love Is All Around se znovu stal hitem v 90. letech, kdy ho v nových coververzích nahrály skupiny R.E.M. a Wet Wet Wet. (čtk)

V Evropském domě v Jungmanově ulici v Praze bude dnes večer zahájen pátý ročník festivalu bulharských filmů. Už nyní je v kině Lucerna, kde se bude rovněž promítat, instalována výstava Zlaté filmové plakáty představující snímky oceněné na festivalu Zlatá růže ve Varně. Záštitu nad přehlídkou, která potrvá do 9. února, převzalo bulharské ministerstvo kultury.

Festival divákům nabídne celkem sedm celovečerních filmů a dokumentů z posledních několika let, nicméně snímek Velká manipulace bude mít v Praze 8. února světovou premiéru. Byl dokončen letos v lednu a představí ho režisér Atanas Kirjakov.

Mezi hranými celovečerními filmy se objeví nový projekt Iliji Kostova Slunečno, nositel cen z bulharských filmových festivalů. Dále snímek Nikiho Ilieva Cizinec s Christopherem Lambertem v jedné z vedlejších rolí. Uvedena bude i akční komedie Operace Fraška režiséra Vladislava Karamfilova-Vargaly.

Dva filmy přiveze dokumentaristka Adela Peeva - příběh z komunistické Albánie nazvaný Rozvod po albánsku a putování po stopách jedné balkánské písně nazvané Čí je ta píseň? (čtk)

Ve výstavních prostorách Staroměstské radnice v Praze byla v úterý vpodvečer zahájena retrospektiva prací malíře, grafika a ilustrátora Tomáše Bíma. V Křížové chodbě, Rytířském sále i v románsko-gotickém sklepení soustředila na 250 jeho děl. Vystavena tu budou do konce února.

Bímovy grafiky zavádějí milovníky výtvarného umění do barevných domácích či exotických krajin, na venkovské plovárny, do oprýskaných maloměstských dvorků, k ohradám, na městskou periferii i do opuštěných zákoutí. Autor vystavuje malebné obrázky tenisových kurtů, golfových hřišť či světa automobilismu. V jeho téměř nostalgicky laděných a úsměvně poetických dílech chybějí lidské postavy, přesto se zdá, jako by právě odešly.

"Je to představitel českého civilizačního poetismu. Každý jeho obraz je oslavou světa, ve kterém žijeme, umělec navázal na ty nejlepší tradice české malby," řekl na vernisáži třiadevadesátiletý kunshistorik František Dvořák. Každá Bímova práce podle něj dokazuje, že ji maloval s největší chutí. Dvořák ocenil, že jeho díla lidi těší a že jsou skutečně současná.

Retrospektiva obsahuje grafiky, obrazy, koláže a ilustrace od poloviny 70. let. Poslední, především rozměrná plátna, vznikla loni. Návštěvníky pobaví i vtipné názvy. Například na obraze Snídaně v trávě hodují mravenci na tácku s párky a hořčicí. Obraz Rozhovor zachycuje tři opuštěné bagy s holemi na golfovém hřišti a Zahrada Čech s vévodícím Řípem a kapličkou na jeho vršku připomíná ženské ňadro.

Tomáš Bím se narodil 12. listopadu 1946 v Praze. Z politických důvodů se nedostal na střední grafickou školu, vyučil se knihařem a dále studoval soukromě. Maloval plakáty pro zpěváky a skupiny, gramofonové obaly, katalogy a prospekty. Pak se zaměřil především na užitou grafiku, kresbu, ilustrace a suchou jehlu. Od roku 1978 se zabývá volnou grafikou - především litografií.

V poslední době se Bím věnuje převážně malbě v akrylu a oleji. Měl kolem padesáti výstav doma i v zahraničí a zúčastnil se výstav kolektivních. Získal ocenění za grafiku v Dánsku a v Polsku. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha českých i zahraničních galeriích, například v Muzeu balónů v německém Augsburgu, ale také v Akumě Mladá Boleslav a jiných netradičních prostorách. Od roku 1976 ilustroval desítky knih, mezi nimi i trilogii Josefa Škvoreckého o poručíku Borůvkovi. (čtk)

Americký zpěvák Randy Blythe, který je v Praze souzen kvůli smrti fanouška při koncertu své metalové skupiny Lamb of God, dnes nabádal své fanoušky, aby kvůli procesu nenapadali Českou republiku. Slyšel jsem, že někteří lidé nadávají na Českou republiku, napsal na svém instagramovém účtu Blythe v souvislosti s některými komentáři na internetu.

"Tak by to nemělo být. Je to velmi smutný případ a ne něco, kvůli čemu se rozčilovat na lidi, které neznáte. Já na Čechy vůbec vztek nemám," napsal Blythe. "Fanoušek mé kapely je mrtev, tak nad čím bych se měl vztekat?" "Jsem nevinný, ale právě teď jsem velice smutný. Bylo by nelidské, kdyby tomu bylo jinak. Proč bych měl být vzteklý na Čechy?" napsal Blythe a dodal, že některé zprávy o procesu, které četl, jsou nepřesné.

"Ale to je internet ... Musíte mít na paměti, že překlad je náročný a mnoho věcí se může ztratit, protože čeština je velmi obtížný jazyk. Tak vyčkejme, stejně jako čekám já. Nic jiného dělat nemohu, jen být čestný a bojovat po svém o svou svobodu," napsal Blythe.

Případ se týká koncertu kapely v pražském klubu Abaton na konci května 2010. Blythe tehdy shodil při vystoupení z pódia mladíka, který později zemřel na následky zranění hlavy. Policie zpěváka zadržela loni koncem června v Praze před dalším plánovaným koncertem skupiny. Blythe byl pak ve vazbě, z níž se dostal po pěti týdnech na kauci asi osm milionů korun. Za ublížení na zdraví s následkem smrti mu hrozí až deset let vězení. Pozůstalí se k obžalobě připojili s požadavkem odškodnění ve výši deset milionů korun. Hlavní líčení dnes v Praze pokračuje výslechem svědků. (čtk)

Do čela tuzemské hitparády se po čase vrátil Jaromír Nohavica s albem Tak mě tu máš. Do popředí žebříčku nejprodávanějších desek se dostaly čtyři novinky, z nich nejvýše na čtvrté místo album Passione italského pěvce Andrey Bocelliho. Na šestém místě je dívčí idol Justin Bieber s nahrávkou Believe Acoustic, první desítku uzavírá Taneční liga 146 a do první dvacítky se ještě na 14. místo dostal soundtrack k filmu Nespoutaný Django. Dnes o tom informovala česká pobočka Mezinárodní federace hudebního průmyslu.

Na druhém místě zůstalo album Inzerát od skupiny Kryštof, třetí je album Konec ptačích árií, na němž jsou texty Jiřího Štaidla v podání Karla Gotta, které minulý týden hitparádu vedlo. Pátá je nahrávka Vojtěcha Dyka a big bandu B Side Band natočená na koncertu v pražské La Fabrice.

Nejprodávanější nahrávka let 2011 a 2012, Racek od Tomáše Kluse, je nyní v hitparádě sedmá, následuje starší deska britské zpěvačky Adele s názvem 21. Deváté je album populární německé metalové kapely Helloween s názvem Straight Out Of Hell.

Do druhé desítky nejprodávanějších alb se dostala také deska Vzduchoprázdniny Karla Plíhala, koncertní pocta Michalu Horáčkovi, která se loni uskutečnila ve Státní opeře v Praze u příležitosti jeho šedesátin, i další Klusova alba Hlavní uzávěr splínu a Cesta do záhu(d)by.

Ze zahraničních alb se v popředí hitparády objevila britská chlapecká pětice One Direction a její deska s názvem Take Me Home, zpěvačka Pink s nahrávkou About Love, soundtrack z filmu Bídníci, album Jediný čo hreší slovenského rappera Rytmuse a nahrávka americké zpěvačky a klavíristky Alicie Keysové Girl On Fire. (čtk)

Ve Slavkově u Brna vzniká velká napoleonská muzejní expozice. Bude ve dříve zchátralých jízdárnách zámku. Její vybudování přijde na 56 milionů korun a s jejím otevřením se počítá 1. června, řekl dnes ředitel slavkovského muzea Aleš Šilhánek.

V uplynulých dnech skončily rozsáhlé opravy objektu, do něhož se již brzy začnou navážet exponáty. Mnohé z nich zapůjčila jiná muzea i soukromí sběratelé. Tvůrci expozice slibují, že v ní příchozí najdou předměty spojené s Napoleonovým tažením Evropou, které dosud nebyly nikde vystaveny. Podrobnosti zatím tají.

"Na druhé straně tam bude i dost replik zbraní tak, aby si je příchozí mohli osahat a zkusit, aby věděli, jaký byl před 200 lety život vojáka," uvedl Šilhánek. Součástí výstavy budou i filmové projekce připomínající bitvu.

V jízdárnách budou vystaveny zbraně, uniformy nebo helmy. Na výstavní ploše o 800 metrech čtverečních najdou návštěvníci také kanón, mince a předměty vojáků. Dioramata jim představí rozložení vojsk před bitvou u Slavkova a zásadní strategické kroky, k nimž dal Napoleon při ní pokyny.

Výstava bude také o vzpomínkových akcích na bitvu, jež se konají vždy počátkem prosince. Tisícovka nadšenců v kostýmech při ní bezmála 10.000 diváků předvádí klíčové pasáže z bitvy. Slavkovská expozice rozšíří výstavu, která je součástí nedalekého památníku Mohyla míru, jenž připomíná oběti bitvy.

Zámek je v majetku slavkovské radnice, která na projekt získala 49 milionů korun od EU. Původně se předpokládalo, že projekt přijde na 70 milionů, ale při výběrovém řízení na firmu, která jízdárny opraví a vytvoří expozici, se částka snížila.

Do Slavkova u Brna míří každý rok tisíce turistů, a to především v prosinci na rekonstrukci největšího vojenského střetu, který se odehrál na Moravě. Napoleon v něm 2. prosince 1805 díky své geniální taktice porazil početnější ruské a rakouské šiky. Bitva si vyžádala 20.000 životů. (čtk)

Pět metrů vysoká kopie sochy Michelangelova Davida, kterou loni v létě nechal v parku v západojaponském městě Okuizumo instalovat místní podnikatel, vyvolala rozruch a zděšení mezi místními obyvateli. Ti nyní žádají, aby David dostal spodní prádlo. Píše o tom dnes agentura AFP.

Skulptura Davida a také socha Venuše byly umístěny v městském parku, který zahrnuje i běžeckou dráhu, baseballový stadion, tenisové kurty, dráhu pro horská kola a dětská hřiště.

"Někteří lidé si přišli stěžovat zákonodárcům, že malé děti se soch bojí, protože jsou tak velké a protože se v parku objevily nečekaně uprostřed léta," řekl agentuře AFP Jodži Morinaga, jeden z představitelů města Okuizumo, které se nachází v západní prefektuře Šimane.

"Jedná se o sochy neoblečených postav a taková umělecká díla jsou v naší oblasti velmi neobvyklá. Někteří lidé vyjádřili přesvědčení, že takové sochy nemusejí být dobré pro jejich děti," dodal.

Zatímco řada místních obyvatel přivítala nový kulturní příspěvek ve městě, které leží na horském úpatí a má necelých 15.000 obyvatel, jiní vznesli požadavek, aby byly Davidovi v zájmu cudnosti oblečeny spodky, napsal japonský deník Jomiuri šimbun.

Zastupitelé města Okuizumo věří, že občané časem uměleckou hodnotu soch ocení a že tyto sochy mohou být užitečné mimo jiné při výuce výtvarné výchovy ve školách.

Sochu Davida vytvořil v letech 1501-1504 italský renesanční umělec Michelangelo. Originál se nachází ve Florencii.

Bezruká mramorová socha Venuše Mélské pochází z období mezi lety 130 až 100 před naším letopočtem. Jedná se o jeden z nejznámějších příkladů helénského umění. Originál znázorňující řeckou bohyni lásky Afroditu (v Římě známou jako Venuše) je možné spatřit v pařížském Louvru. (čtk)

Výběr nového ředitele Moravské galerie v Brně se blíží ke konci, v konkurzu už zbyli jen dva uchazeči. Původně ministerstvo kultury obdrželo pět přihlášek, postupně komise vybrala dva vhodné adepty. Jde o muže a ženu. Jména zatím ministerstvo kultury nezveřejnilo. Konečný výběr je v rukou ministryně kultury Aleny Hanákové.

"Definitivní rozhodnutí učiní v nejbližší době paní ministryně, která rozhodne, zda bude mít Moravská galerie v budoucnu ředitele, nebo ředitelku," sdělila dnes mluvčí ministerstva kultury Markéta Ševčíková.

V lednu ministerstvo kultury v rámci prvního kola výběrového řízení kontrolovalo formální náležitosti přihlášek. Poté všech pět uchazečů pozvalo do druhého kola. V úterý se na ministerstvu uskutečnily osobní pohovory a manažerský test. Následně komise provedla bodování a na základě jeho výsledků navrhla ministryni dva adepty.

Moravská galerie v Brně je největším muzeem umění na Moravě. Spravuje tři budovy v centru města - Uměleckoprůmyslové muzeum, Pražákův palác a Místodržitelský palác. Dále pečuje o Jurkovičovu vilu v Brně-Žabovřeskách a rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy.

Z čela největšího muzea umění na Moravě loni dobrovolně odešel ředitel Marek Pokorný. Rozhodl se bez tlaku zvenčí, na základě vlastní úvahy. Největší muzeum umění na Moravě vedl od roku 2004. (čtk)

Opavské divadlo uvede černou punkovou komedii o fiktivním setkání dvou hudebních legend, Kurta Cobaina z kapely Nirvana a Sida Viciouse, baskytaristy Sex Pistols. Premiéra inscenace Kurt a Sid, kterou napsal britský dramatik Roy Smiles, je připravena na 11. února. Řekla to pracovnice divadla Jarmila Sejkorová.

Názory odborníků na hru se různí. Někdo ji označuje za černou punkovou komedii, jiní v ní zase vidí spíše komorní drama. V každém případě navozuje témata, o kterých se mohli bavit dva hudebníci, kteří se už za života stali legendami. Kromě hudby je spojují i další věci. Oba nezvládli svou slávu a popularitu. Zemřeli mladí a v životech obou sehrály velkou roli drogy.

Ve hře diváci zastihnou Kurta v okamžiku, kdy už se jeho odchod ze života zdá neodvratný. Náhle se mu ale zjeví Sid Vicious. "Nebo aspoň někdo, kdo jako Sid vypadá a jako Sid se chová. I když Sid už je patnáct let po smrti. Je to jeho duch? Je to výplod Kurtovy omámené mysli? Imaginární kamarád, kterého celý život potřeboval?" uvedli opavští divadelníci na svých stránkách.

To co pak následuje se podle divadelních kritiků dá nazvat přestřelkou. Hra je prošpikovaná vtipnými situacemi. Autor hodně vycházel i z osobností obou hudebníků. Dělají si legraci nejen ze sebe, ale i ze svých národů, slávy a hudby.

Kurt Cobain, frontman americké skupiny Nirvana, trpěl depresemi a byl nalezen mrtvý na půdě svého domu v roce 1994. Měl prostřelenou hlavu, v krvi vysokou dávku heroinu, u sebe dopis na rozloučenou. Spekulace, zda skutečně šlo o sebevraždu, nikdy zcela nevymizely. Stejně jako Jimi Hendrix, Jim Morrison a Amy Winehouseová je členem snutného Klubu 27. Všichni zemřeli v sedmadvaceti letech.

Sid Vicious zemřel v jednadvaceti letech 15 let před smrtí Cobeina. Proslavil se jako baskytarista punkové skupiny Sex Pistols. Pozornost na sebe strhávala spíš jeho násilnická povaha než hudební nadání. Po bouřlivém dvouletém vztahu s fanynkou Nancy Spungenovou byl obviněn z její vraždy. Za pár měsíců sám spáchal sebevraždu. Podle další verze se pouze předávkoval.

"Opavskou inscenaci režíruje náš herec Jakub Stránský. Účinkují v ní Daniel Volný jako Kurt Cobain a Michal Stalmach coby Sid Vicious. Premiéra začne 11. února v 19:00," uvedla Sejkorová. (čtk)

Za 265.250 liber (7,8 milionu korun), tedy za více než dvojnásobek odhadní ceny, se dnes v aukční síni Sotheby´s v Londýně vydražil oboustranný obraz českého malíře Josefa Čapka z roku 1915. Uvedla to aukční síň na své webové stránce.

Na přední straně Čapkova obrazu je olejomalba Kubistická krajina, zatímco na rubu je malba ženy nazvaná Rozjímání. Obraz měl odhadní cenu 80.000 až 120.000 liber.

Prodávali jej potomci českého spisovatele Emila Synka, který jej koupil začátkem 30. let v Praze. Synek koncem 30. let z Československa emigroval.

Mezi 444 uměleckými díly, které se dnes v Sotheby´s v rámci dražby impresionistického a moderního umění prodávají, byl i obraz Františka Kupky Le Bois (Les) z roku 1907, který si našel kupce za 16.875 liber (496.000 korun). I tento nevelký kvaš překonal odhadní cenu, která činila 8000 až 12.000 liber.

Během hlavní části aukce impresionistického a moderního umění se v Sotheby´s v úterý večer prodala díla celkem za 104 milionů liber (přes tři miliardy korun). Hvězdou večera byl obraz Pabla Picassa Sedící žena u okna, který si našel kupce za 28,6 milionu liber (takřka 846 milionů korun).

Dnes dosáhly nejvyšších cen zimní krajina Camillea Pissarra, která se prodala za 634.850 liber a obraz Velká kytice Marka Chagalla (601.250 liber). (čtk)

Britská autorka Helen Fieldingová vydá letos na podzim již třetí román o dobrodružstvích Bridget Jonesové. BBC to potvrdila literární agentura zastupující Fieldingovou.

Podle agentury ještě není určen titul románu, protože Fieldingová "ještě knihu píše". V Británii by měla vyjít v říjnu, ve Spojených státech pak v listopadu.

Jonesová vydala Deník Bridget Jonesové v roce 1996 na základě sloupků, které rok před tím psala pro deník The Independent. O tři roky později vyšlo pokračování Bridget Jonesová: S rozumem v koncích.

Obě knihy se staly bestsellery a prodalo se jich ve 40 zemích na 15 milionů kusů. Obě byly zfilmovány v hlavní roli s Renée Zellwegerovou a s Hughem Grantem a Colinem Firthem v rolích rivalů ucházejících se o Jonesovou.

Podle amerického nakladatelství Alfred A. Knopf, které knihy Fieldingové vydává v USA, se nový román odehrává v současném Londýně a představí "úplně novou fázi v životě Bridget". "Můj život se vyvíjel a Bridget také pokročí dál," uvedla Fieldingová v prohlášení.

"Jen málo spisovatelů se může rovnat Helen Fieldingové, pokud jde o úplné zachycení moderní ženy," poznamenal šéfredaktor amerického nakladatelství Sonny Mehta.

Letos má jít do kin další snímek o Bridget nazvaný Bridget Jones' Baby (Dítě Bridget Jonesové), ve kterém se sejdou opět všichni tři představitelé hlavních rolí - Zellwegerová, Grant i Firth. (čtk)

Národní divadlo Brno převedlo na jeviště mystický film Sedmá pečeť režiséra Ingmara Bergmana. Slavné podobenství zobrazuje cestu středověkého rytíře krajinou postiženou morovou ranou, jeho hledání smyslu života a šachovou partii se Smrtí. Dosud žádná česká scéna Sedmou pečeť nehrála, řekli dnes divadelníci novinářům.

Zatímco ve filmu hraje personifikovanou Smrt muž, v divadle ji ztělesní herečka Klára Apolenářová. V češtině je Smrt ženského rodu, řekl režisér Jiří Nekvasil.

Divadelníci vycházejí z Bergmanova textu, v němž nesměli dělat žádné razantní úpravy. "Pokoušíme se najít jevištní podobu toho textu, ale nebudeme dělat kopii filmu," uvedl Nekvasil.

Bergmana inspirovaly středověké morality a kostelní malby, které viděl, když v dětství cestoval s otcem po Švédsku. Smrt, která si přichází pro Rytíře po jeho návratu z křížových výprav, má v Bergmanově podobenství lidské slabosti a zlomyslnou radost ze strachu, který v lidech vyvolává. Rytíř jí nabízí šachovou partii. Získává tak čas k hledání ztracené víry v Boha i smyslu života.

Scénu navrhl Daniel Dvořák, kostýmy Marta Rozskopfová. Hudbu, která stejně jako světlo plní v inscenaci důležitou úlohu, složil David Smečka.

Roli Rytíře svěřil režisér Pavlu Douckovi. Panoše Jönse ztělesní Vratislav Běčák a kejklíře Jofa Jakub Šafránek. Premiéra bude 8. února v Mahenově divadle. Do konce sezony má divadlo na programu ještě sedm repríz. (čtk)

V brněnském Divadle Husa na provázku vrcholí tříletý projekt věnovaný dílu spisovatele Karla Čapka. Na 8. února divadelníci chystají premiéru nové inscenace Dášeňka. Dnes také začali zkoušet hru Ze života hmyzu, premiéra bude 12. dubna. Souborné uvedení všech čapkovských inscenací Husy na provázku hostí v druhé polovině dubna pražské Divadlo Archa, na začátku příští sezony se zopakuje v Brně, řekli dnes divadelníci novinářům.

V minulých sezonách už divadlo uvedlo dramatizaci románu Hordubal a raných Čapkových povídek pod titulem Trapná muka. Projekt Čapek na provázku měla původně ukončit dramatizace románu Život a dílo skladatele Foltýna. Nakonec se však divadelníci rozhodli upřednostnit hru Ze života hmyzu, která podle nich dává více prostoru pro vyjádření ke stavu společnosti - například ke konzumnímu životu.

"Společenská situace, jež graduje každým dnem, nás donutila nezaobírat se duší umělce, sebou samotnými, a změnit finále projektu na nový titul," uvedl umělecký šéf Vladimír Morávek.

Hru Ze života hmyzu, kterou Karel Čapek napsal s bratrem Josefem, považuje Morávek za nemilosrdný, sžíravý a ironický portrét společnosti. Na Život a dílo skladatele Foltýna možná přijde řada někdy v příštích letech, dramatizace Josefa Kovalčuka je hotová.

Inscenace Dášeňka je dílem Jiřího Jelínka a Anežky Kubátové, kteří ji napsali, režírovali a také v ní hrají - spolu s třiceti loutkami psů. Slibují pohádkový kabaret s původními písněmi, do jejichž interpretace se zapojí i publikum. "Můžete si přijít s dětmi zazpívat, nebo spíše zaštěkat," pozval diváky Jelínek.

Projektem Čapek na provázku chtějí divadelníci oživit zájem o Čapkovu tvorbu, nově nahlédnout texty, které se staly ikonami českého divadla a literatury. Podle Husy na provázku je Čapek nespravedlivě považován za trochu nudného klasika, "nainstalovaného ve vitrínkách". Nejde o to, aby byl Čapek předmětem maturitních otázek a formálního zkoumání, ale aby nám byl oporou a radostí, tvrdí divadelníci. (čtk)

Původní hru o osudech cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda připravují zlínští divadelníci. Autorem scénáře je dramaturg zlínského divadla Vladimír Fekar, režie se ujal Petr Štindl. Do příprav se zapojuje i Miroslav Zikmund, jenž žije ve Zlíně a 14. února oslaví 94. narozeniny, sdělila dnes mluvčí divadla Veronika Jurčová. Premiéra inscenace nazvané Palubní deník Hanzelky a Zikmunda bude 2. března.

"Hanzelka a Zikmund jsou značka, podobně jako Voskovec a Werich nebo Laurin a Klement. Inscenace Palubního deníku je velmi zajímavým momentem, který přesahuje hranice zlínského regionu," uvedl režisér.

Hra podle Fekara zachycuje nejen cestování prostorem, ale i moderními československými dějinami. "Hanzelka se Zikmundem se narodili krátce po vzniku první republiky, seznámili se před jejím rozpadem. Na svou první cestu vyrazili z demokratického Československa, vraceli se už ale do totalitního státu. Pravda a lež, sen a skutečnost, dobro a zlo, to jsou pojmy, které je provázely a jejichž hranice za velmi dobrodružných okolností poznávali," uvedl Fekar.

Inscenace reaguje také na rok 1968, po kterém nemohli cestovatelé publikovat, zachytí také setkání s hudebním skladatelem a dobrodruhem Eduardem Ingrišem i období normalizace.

Divadelníci spolupracují s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně, kde mají cestovatelé stálou expozici a které spravuje Ingrišovu pozůstalost. Diváci se tak mohou těšit na dobové materiály, na jevišti se také objeví model Tatry 87, ve které Hanzelka se Zikmundem procestovali svět.

Pro Zikmunda je vznik inscenace velkou satisfakcí. "Žasnu nad tím. Před 25 lety by mě nenapadlo, že místo výslechu na StB, dejme tomu za vydanou samizdatovou knížku, se osud naší dvojice promítne na scénu tehdejšího Divadla pracujících, u něhož jsme si tehdy kladli otázku, jestli tam vůbec mohou ti, co nepracují," uvedl cestovatel. (čtk)

Hudebník a producent Boris Carloff se stal za své debutové album The Escapist vítězem druhého ročníku ceny Apollo. Slavnostní vyhlášení vítěze, který si odnesl částku 60.000 korun od Ochranného svazu autorského a sošku od výtvarníka Maxima Velčovského, se uskutečnilo v zaplněném pražském klubu Sasazu. Carloffovo album vybrala na neveřejném zasedání těsně před večerním ceremoniálem desetičlenná porota, která také vzešla z hlasování publicistů.

Jedním z impulzů ke vzniku desky The Escapist byla úmrtí v Carloffově rodině. "Jeho debut je otevřenou rozpravou o věcech, které se skutečně staly, a všechny vjemy, které během poslechu zaslechnete, jsou hmatatelné, skutečné a mohly se přihodit každému z nás. Deska jako celek drží pevně při sobě a díky stylové nezařaditelnosti se ani neohraje. Takových se u nás letos moc neurodilo," uvedl ve své recenzi na musicserveru Dan Hájek.

Sedm nominovaných alb vydaných od začátku listopadu 2011 do konce listopadu 2012 vybrala odborná porota cen Apollo, kterou tvoří na osm desítek hudebních kritiků, publicistů a dramaturgů napříč českou mediální scénou. Vedle The Escapist šlo o nahrávky Baromantika (Lenka Dusilová), Someone With A Slow Heartbeat (Charlie Straight), Deaf To The Call (Prostitutes), Vlci u dveří (Umakart), Bílé včely (Květy) a Soundtrack ke konci světa (Zrní).

Během večera moderovaného rapperem Jamesem Colem vystoupili všichni nominovaní hudebníci, kteří představili po dvou písních ze svých alb. Na pódiu se také objevil první vítěz ankety Apollo, rapper a písničkář Bonus, který loni uspěl s deskou Náměstí Míru.

Jednou z inovací druhého ročníku ceny Apollo bylo vyhlášení interpreta, jehož si na stránkách hudebního festivalu Rock For People pro letošní ročník festivalu z nominovaných hudebníků vybrali sami jeho návštěvníci. Nejvíce hlasů dostali Charlie Straight a The Prostitutes.

V České republice v současné době existují hudební ceny udělované na základě popularity mezi posluchači, jako jsou Český slavík, Žebřík či Ceny televize Óčko, Ceny Anděl vyhlašované na základě hlasování členů Akademie populární hudby a ceny udělované hudebními odborníky Apollo a Vinyla. Ceny Vinyla, které budou vyhlášeny 21. února v brněnské Flédě, se jejich organizátoři rozhodli vytvořit, protože v ČR podle nich chybí hudební cena, která by pojmenovávala důležité počiny v současné české hudbě. Ankety a žebříčky podle nich odrážejí spíš popularitu kapel u veřejnosti či názory vydavatelů. Vinyla si chce vydobýt místo a prestiž, jakou má například na výtvarném poli Cena Jindřicha Chalupeckého. (čtk)

V pražském kině Evald začne dnes sedmý ročník přehlídky severských filmů Nordfest. Potrvá do 13. února a nabídne 17 titulů hraných i dokumentárních, které doplní přednášky o cestování.

Přehlídku zahájí předpremiéra oceňovaného dánského psychologického dramatu Labrador režiséra Frederikka Aspöcka. Dánský filmař Thomas Vinterberg bude zastoupen komedií Když se muž vrací domů, filmem Submarino a nejnovějším dramatem Hon oceněným v roce 2012 v Cannes a na Evropských filmových cenách. Hlavní roli v něm ztvárnil Mads Mikkelsen.

Norsko se představí thrillerem Babycall s populární švédskou herečkou Noomi Rapaceovou v postavě matky osmiletého syna, se kterým prchá před násilnickým manželem. Další snímek oceněný v Sundance 2011 má název Happy Happy a pojednává s černým humorem o manželské krizi. Uvedena bude i černá komedie Kurz negativního myšlení z roku 2006. Líčí večírek, na kterém parta handicapovaných lidí zúčtuje s falešnou upřímností a soucitem.

Finsko zastoupí kromě tří dokumentů tragikomedie Le Havre plná optimismu a humoru v režii Akiho Kaurismäkiho. (čtk)

Výtvarné práce Radka Pilaře, který v 80. letech patřil k průkopníkům videoartu v českých zemích, představí výstava v holešovické galerii Restart. Začne dnes vpodvečer, na dnešek totiž připadá 20. výročí Pilařova úmrtí. Expozice, která představí jeho videa doplněná krátkým životopisným dokumentem, potrvá do 17. února, doba prohlídky je vždy od 15:00 do 21:00.

Výstavou se také představí obnovená Asociace videa a intermediální tvorby, jež byla kdysi prvním oficiálním uskupením, které mělo jako svůj hlavní program experimentální filmovou a video tvorbu. Klíčovým heslem byl elektronický obraz, který podle Radka Pilaře měl sílu vyvážit všudypřítomný tlak oficiální produkce. Obnovením asociace chtějí její původní členové mimo jiné navázat bližší kontakty se současnými tvůrci z oblasti videa a intermédií.

Radek Pilař ve své tvorbě obsáhl širokou škálu nejrozmanitějších výtvarných forem i použitých médií. Ačkoli je široké veřejnosti znám především znělkou Večerníčka a příběhy o loupežníku Rumcajsovi, velkou část jeho díla představují malby, ilustrace, grafiky, objekty, fotografie, asambláže, koláže, filmové experimenty i video.

V roce 1985 byl Radek Pilař jednou ze zakládajících osobností oboru animované tvorby na FAMU, která se o pět let později za jeho přítomností změnila v plnohodnotnou katedru. Pilař stál také u začátků obdobné katedry na brněnské FaVU. (čtk)

Portrét, na kterém Amedeo Modigliani vyobrazil svou poslední lásku, Jeanne Hébuterneovou, byl ve středu v Londýně vydražen za 26,9 milionu liber (790 milionů korun). Je to podle aukční síně Christie's více, než byla maximální očekávaná cena.

Portrét nazvaný Jeanne Hébuterneová (v klobouku) vznikl v roce 1919, rok před Modiglianino úmrtím v Paříži na tuberkulózu ve věku 35 let. Zobrazená mladá francouzská malířka spáchala ve věku 21 let sebevraždu několik dní po malířově smrti.

"Tato silná vášeň se skutečně odráží v tomto skvělém portrétu. Samozřejmě, že tento portrét je holdem ženě, kterou miluje," uvedla představitelka aukční síně Christie's.

Odborníci odhadovali, že se obraz prodá za 16 až 22 milionů liber. Dosud patřil portrét soukromému sběrateli z New Yorku, který ho pořídil v roce 2006 za 16,3 milionu liber. Nový majitel si podle aukční síně přál zůstat v anonymitě. (čtk)

Studio Hrdinů - nový divadelní prostor v suterénu Veletržního paláce v Praze uvede dnes večer premiéru hry ruského spisovatele a scenáristy Vladimira Sorokina Den opričníka v režii Kamily Polívkové. Reprízy se uskuteční 8. a 18. února.

Den opričníka je výstřední exhibicí jednoho herce, jímž je Karel Dobrý. Asistuje mu sbor zhruba patnácti kolegů představujících lid. Jeho prostřednictvím Andrej Danilovič - mocný a udatný člen osobní gardy všemohoucího panovníka Gosudara - názorně předvádí publiku své heroické činy spáchané během jednoho běžného pracovního dne.

Diváci se tak stanou svědky bizarní estrády plné groteskních výjevů, operních, baletních i komických výstupů, vyprávění krvavých historek, předvádění náboženských rituálů a drogových extází, která však postupně přeroste v přehlídku krutostí a demonstraci absolutní moci. Co začalo ranní toaletou a koupelí v páře, skončí ve vychladlé vodě, kde se vznáší bezvládné tělo se psí hlavou.

Sorokinova kniha hned po svém vydání vyvolala řadu diskusí a rychle dobyla žebříčky bestsellerů. Během čtyř let vyšla v jedenácti evropských zemích. Antiutopistická satira se odehrává v Rusku v roce 2027, kde znovu vládne car. Země je obehnána Velkou zdí a odříznuta od zbytku světa. Životní standard je udržován pouze vývozem nafty a plynu, jediným státem, s nímž Rusko udržuje přátelské styky, je Čína, která do něj exportuje veškeré zboží, od boeingů po toaletní papír. Rusko zobrazuje jako zemi navracející se k temným dobám Ivana Hrozného s hrůzovládou jeho osobní gardy - opričniny.

Autor varuje před nebezpečným směrem dalšího politického vývoje, před sklonem k isolacionismu a tendencí k barbarství, která se mu zdá být částí ruské metafyziky. (čtk)

Americký rocker Alice Cooper, jenž se kromě řady hitů proslavil také líčením a hororovou pódiovou show, se 26. července opět představí v Brně. Dějištěm jeho vystoupení se opět stane Kajot Arena. Vstupenky budou v prodeji ode dneška v cenách od 690 korun.

Kontroverzní umělec nabízí už řadu let zábavu nejen pro uši, ale také pro oči. Jako rekvizity používá například gilotiny, elektrická křesla, umělou krev, živého hroznýše a jezdecký bičík. Pestrou výpravu a hororové scénky si připravil i pro svůj předchozí brněnský koncert, během kterého se nechal například "oběsit" na realisticky ztvárněné maketě šibenice.

Alice Cooper je pseudonym umělce Vincenta Damona Furniera, jenž baví své příznivce již 40 let. Původně to byl název celé skupiny, kterou ale Furnier opustil, přijal její jméno a odešel na sólovou dráhu, kterou k dnešku lemuje devatenáct sólových nahrávek. Zatím posledním přírůstkem do jeho diskografie je deska Welcome 2 My Nightmare vydaná v roce 2011, která je volným pokračováním nahrávky z roku 1975. Toto album, na kterém mimi jiné hostuje Rob Zombie nebo zpěvačka Ke$ha, se v hitparádě časopisu Billboard vyhouplo až na 22. místo a stalo se nejprodávanější Cooperovou deskou od vydání Hey Stoopid v roce 1991.

Cooper a jeho takzvaný shock rock ovlivnil nespočet umělců - David Bowie se jím údajně inspiroval k vytvoření Ziggyho Stardusta, pro Kiss, Roba Zombieho či Marilyna Mansona byl předobrazem jejich image. Mezi jeho obdivovatele ale patřili také například herečka Mae Westová, surrealistický malíř Salvator Dali nebo režisér Noční můry v Elm Street Wes Craven, jenž ho označuje za nevlastního otce Freddyho Kruegera. V jednom z pokračování tohoto úspěšného hororu si sám Cooper zahrál. (čtk)

Ve věku 98 let zemřel v úterý v Londýně filmový maskér Stuart Freeborn, který vytvořil známé postavy, jako jsou Yoda a Chewbacca z Hvězdných válek nebo lidoopové ze snímku 2001: Vesmírná odysea. Freebornovo úmrtí ve středu oznámila jeho vnučka.

"Přinesl nejen desetiletí zkušeností, ale také ohromnou tvůrčí energii," řekl o Freebornovi tvůrce Hvězdných válek George Lucas. "Jeho tvorové z Hvězdných válek mohou nové generace znovu interpretovat v nových formách, ale uvnitř budou stále tím, co Stuart vytvořil pro původní filmy."

Freeborn, který byl synem pojišťovacího agenta, začal filmovou kariéru ve 30. letech, kdy spolupracoval s režisérem Alexanderem Kordou a hvězdami jako byly Marlene Dietrichová a Vivien Leighová. Po druhé světové válce, kdy byl ve vojenském letectvu, dělal například masky pro filmovou verzi Olivera Twista, kterou natočil v roce 1948 David Lean.

Freeborn také pracoval pro režiséra Stanleyho Kubricka. Přetvořil například Petera Sellerse do několika postav ve slavném snímku z roku 1964 Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Vytvořil také v roce 1968 lidoopy pro úvodní pasáž neméně slavného Kubrickova sci-fi filmu 2001: Vesmírná odysea.

Jeho nejznámějšími výtvory jsou ale zřejmě postavy z Hvězdných válek, jako dvou metrový Chewbacca (Žvejkal), mistr Yoda nebo slimákovitý Jabba Hutt.

V televizním dokumentu BBC Freeborn vzpomínal na "mladého chlapíka" jménem George Lucas, který mu řekl, že "napsal scénář pro film nazvaný Hvězdné války". "Byl tak upřímně nadšený, že jsem si říkal: Dobře, je mladý, ale věřím mu, má něco do sebe, udělám pro něj, co budu moci," vyprávěl Freeborn.

"Doslova se do Yody vpravil... a jeho rysy zvídavého a rošťáckého skřítka nepřipomínají samotného Freeborna náhodou," řekl Irvin Kershner, který režíroval Impérium vrací úder.

"Každý si ho bude pamatovat kvůli Hvězdným válkám, ale udělal toho mnohem víc. Nikdo by neměl přehlížet průkopnickou práci, kterou odvedl na filmu 2001: Vesmírná odysea. To byl skutečný předchůdce Hvězdných válek a používal mnoho stejných technologií," řekl maskér Nick Maley, který s Freebornem pracoval v 70. letech.

Freebornova žena Kay zemřela loni. Freeborn přežil i své tři syny. (čtk)

V německé metropoli dnes večer začíná 63. ročník mezinárodního filmového festivalu Berlinale. Fanouškům stříbrného plátna do 17. února nabídne přes 400 snímků ze 70 zemí; devatenáct z nich se v hlavní soutěžní kategorii utká o Zlaté a Stříbrné medvědy. Česká kinematografie nemá po mnoha letech tentokrát v oficiálním programu jedné ze tří nejprestižnějších světových filmových přehlídek žádného zástupce. Pouze v rámci doprovodného Evropského filmového trhu se producentům a distributorům představí čtveřice českých nebo koprodukčních snímků.

Festival zahájí nový bojový historický opus známého hongkongského režiséra Wong Kar Waie s názvem The Grandmaster (Velmistr). Jeho tvůrce bude zároveň předsedou mezinárodní poroty letošního Berlinale, v níž bude o držitelích hlavních cen rozhodovat například i oscarový americký herec Tim Robbins nebo uznávaná dánská režisérka Susanne Bierová.

Vedle tvůrců méně známých jmen budou o sošky medvědů usilovat i věhlasní filmaři jako Američan Steven Soderbergh, který do Berlína přiveze thriller Vedlejší účinky, nebo jeho krajan Gus Van Sant s ekologickým dramatem Promised Land (Zaslíbená země). Uvedení těchto filmů doprovodí také jejich největší hvězdy jako Jude Law či Matt Damon.

Velkou pozornost pravděpodobně přitáhne i soutěžní snímek íránského režiséra Džafara Panahího Pardé, na festivalu promítaný pod názvem Zatažený závěs. Jeho tvůrce je ve vlasti tvrdě pronásledován a odpykává si trest za šíření protirežimní propagandy. Berlinale mu už v minulosti několikrát vyjádřilo podporu a před sedmi lety mu udělilo Stříbrného medvěda za tragikomedii Offside. (čtk)

S humorem vylíčenou současnou finanční krizi ve Španělsku, neznámou stránku frankistického režimu či aktivity ultralevicových povstaleckých jednotek v Kolumbii přiblíží českých divákům filmy, které uvede festival La Película. Tradiční přehlídka španělské kinematografie se odehraje od 19. do 24. února v pražském kině Světozor, později se přesune do Brna, Ostravy a Hradce Králové.

Žánrově dramaturgie festivalu slibuje nejen dramata, ale i komedie, horor a animovaný dokument. Hostem festivalu bude po loňské návštěvě Venezuely tentokrát Argentina. Jí věnovaná sekce Tango Argentino nabídne čtveřici hraných i dokumentárních filmů o tangu, díky nimž se diváci seznámí nejen s historií tohoto tance, ale i s novodobou historií Argentiny a jejího hlavního města Buenos Aires.

Festival odstartuje 19. února česká premiéra oceňovaného filmu Sněhurka: Jiný příběh, který je inspirován němými filmy a vychází z dobře známé pohádky. Svůj druhý celovečerní film režisér Pablo Berger připravoval osm let. Kromě cen na festivalu v San Sebastianu snímek získal 18 nominací na cenu Goya. Vypráví příběh ženské toreadorky v Seville ve 20. letech 19. století.

La Película nabízí i v letošním roce příběhy podle skutečných událostí či fiktivní dramata na pozadí skutečných historických událostí. Španělsko za frankistického režimu přiblíží animovaný dokumentární snímek 30 let v temnotě režiséra Manuela H. Martína. Vypráví příběh bývalého republikánského starosty Manuela Cortése, který se před frankistickou diktaturou ukrýval ve stísněném prostoru ve zdi svého domu, kde takto prožil neuvěřitelných 30 let.

Stejné historické období v Andalusii zobrazuje snímek Pomerančový med. Scénář tragického příběhu lásky Enriqua a Carmen vznikl na základě archivních materiálů. Frankistický justiční teror zobrazený v tomto snímku nese mnohé podobné znaky s praktikami komunistické strany v Československu v 50. letech.

Pořadateli přehlídky jsou španělské velvyslanectví, Institut Cervantes a Kino Světozor. Kompletní program je na www.lapelicula.cz. (čtk)

Čtvrtým realizovaným projektem z výběrových řízení na filmové a televizní scénáře nadace RWE & Barrandov Studio je film Ivana Vojnára Nepravděpodobná romance. Vojnár napsal jeho scénář na základě povídky Eriky Láskové s Jakubem Zelníčkem a Tomášem Bojarem. Inspirací byl román Josepha Conrada Vítězství a jedna z Maupassantových povídek. Příběh psychicky labilní herečky má mít premiéru letos.

Předchozí nadací realizované projekty byly i oceněny. Komorní drama Lehká jako dech Anny Mikulkové zpracované Vítem Olmerem získalo hlavní cenu na festivalu v Ostrově nad Ohří. "Celovečerní Poupata bodovala loni na přehlídce v jihokorejském Pusanu, Stříbrného Huga si odvezla z festivalu v Chigagu," uvedl na dnešním setkání s novináři v Praze předseda výboru nadace Ivo Mathé. Připomněl i umělecký snímek Davida Jařaba Hlava-ruce-srdce.

Nadace podpořila od svého vzniku v roce 2006 přes sedm desítek filmových a televizních scénářů. Dosud bylo uzavřeno 16 opčních smluv, avšak producentský proces je dlouhý. Dnes členové nadace vyhodnotili druhé kolo výběrového řízení za rok 2012 a mezi čtyři autory rozdělili 220.000 korun.

Oceněni byli Tomáš Koňařík za filmový scénář k celovečernímu vztahovému dramatu Břeclove a Petra Matušková za scénář nazvaný Simple Man. V kategorii Literární příprava televizní dramatické tvorby uspěl Jan Jurek se scénářem k sociálnímu dramatu Dvojčata a Josef Tuka s historickým námětem Šampaňské s modrou stuhou.

Mezi loni nabídnutými pracemi byl i mimořádný scénář Proměna Jana Němce inspirovaný slavnou povídkou Franze Kafky. "Přes velikou diskusi se však mezi odměněné nedostal, neboť jde o remake jeho německého filmu z roku 1975," vysvětlil Mathé.

Výbor nadace vybíral z 24 filmových scénářů, 24 povídek a námětů a 34 projektů pro televizi. Pouze čtyři díla však měla potenciál k realizaci, což je motivem k novým pravidlům, která nadace představí v létě na karlovarském festivalu. Výběrová řízení budou vypisována jednou za rok v jediné kategorii filmových a televizních scénářů. Povídkami se členové nadace nebudou zabývat. Užší spolupráce nastane vzhledem k loni uzavřené smlouvě s filmovým centrem České televize. (čtk)

Velké drama o křivdě, bolesti, zlu v srdci člověka a o spravedlnosti lidské i té boží uvede Divadlo J. K. Tyla v Plzni. Už tuto sobotu představí adaptaci filmu Je třeba zabít Sekala. Strhující příběh o muži, který se stane proti své vůli najatým vrahem, připravil mladý tvůrčí tým v čele s režisérkou Natálií Deákovou, hlavní role ztvární herci Martin Stránský a Jan Maléř. Představení doprovází i živá hudba, řekla mluvčí divadla Eva Ichová.

"Divadelní adaptaci Je třeba zabít Sekala spatřilo publikum poprvé v divadle ve Zlíně roku 2011. Nyní se jí chopila režisérka Deáková, aby rozehrála téma hluchoty, pošpiněné lásky, msty a 'české povahy' v plzeňském Komorním divadle, a to ve scéně Lukáše Kuchinky a v kostýmech Daniely Klimešové," uvedla. Jedenatřicetiletá Deáková v plzeňském divadle pracuje poprvé.

Předlohou hry je film režiséra Vladimíra Michálka natočený podle scénáře Jiřího Křižana. Snímek v roce 1998, tedy v době svého uvedení, zapůsobil "jako zjevení". Při udílení výročních cen České filmové a televizní akademie proměnil celkem deset nominací a odnesl si navíc i Cenu filmových kritiků. Tento rekord dosud žádný film nepřekonal.

"Film se originálním způsobem vrací do doby německé okupace, kdy je ve střední Evropě čas jak na hrdinství, tak na to, aby se projevily ty nejhorší lidské vlastnosti," uvedla Ichová. Diváky čeká velké, syrové drama, příběh odehrávající se v roce 1943. Do hanácké vesničky tajně přichází mladý kovář Jura Baran. Bez ženy, bez dětí, snad aby se tam skryl. Ale doba je zlá a někteří vědí, jak ji využít. Sekal zná slabá místa zdejších hospodářů a v atmosféře strachu je nemilosrdně vydírá. Baranovým příchodem se ale i jim objeví v ruce trumf, který se rozhodnou vynést.

V hlavních rolích se diváci v Plzni mohou těšit na Martina Stránského jako Barana, Jana Maléře jako Sekala, dále na Kamilu Šmejkalovou, Janu Kubátovou, Jakuba Zindulku, Zdeňka Rohlíčka a další.

Autorem divadelní adaptace je Martin Františák, autorem hudby Jakub Kudláč. Pod pohybovou spoluprací je podepsán Martin Pacek, pod dramaturgií Klára Špičková, jejíž hru Královna Margot volně napsanou na motivy románu Alexandra Dumase uvedlo plzeňské divadlo v roce 2006. (čtk)

Advokáti tří členek punkové skupiny Pussy Riot odsouzených za loňskou "punkovou modlitbu" dnes podali společnou žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Protestují v ní proti rozsudku, který Marii Aljochinovou, Jekatěrinu Samucevičovou a Nataliju Tolokonnikovovou poslal za výtržnictví a náboženskou nesnášenlivost na dva roky do vězení. Samucevičová byla později podmínečně propuštěna.

Podle žaloby rozsudek popírá čtyři články evropské konvence o lidských právech. Advokáti jsou přesvědčeni, že verdikt je popřením svobody projevu, omezuje osobní svobodu odsouzených, vystavuje je mučení a zbavuje práva na spravedlivý soud.

Pět členek Pussy Riot loni v únoru v moskevském pravoslavném chrámu zorganizovalo hlučný happening. Protestovaly jím proti údajnému propojení ruské pravoslavné církve s politickými špičkami v Kremlu.

Dvě dívky z kostela uprchly před příchodem policie, tři byly před očima pohoršených věřících zadrženy. Jejich zatčení a odsouzení vyvolalo silnou kritiku v zahraničí, v Rusku pak vzrušené debaty o oprávněnosti veřejného protestu v církevních prostorách.

Podle Iriny Chrunovové, jedné z obhájkyň odsouzené trojice, nechtějí dívky žalobou dosáhnout finanční kompenzace. Od výroku evropského soudu si slibují výhradně potvrzení své neviny. (čtk)

Němečtí průkopníci elektronické hudby Kraftwerk odehráli ve středu večer v londýnské galerii Tate Modern své první album Autobahn z roku 1974. Koncert byl první ze série osmi beznadějně vyprodaných vystoupení ve slavné londýnské galerii, kde Kraftwerk postupně uvedou všechna svá alba.

Skupina desku Autobahn zahrála 1250 fanouškům v turbínové hale, největší prostoře galerie umístěné v bývalé elektrárně. Podle diváků byl dvouhodinový koncert "uhrančivý", "fenomenální" a "zcela naplnil očekávání", uvedla BBC. První večer Kraftwerk v Tate Modern je fascinující abstraktní lekcí historie v hudebním provedení, napsal kritik listu The Daily Telegraph, který dal koncertu plný počet pěti hvězdiček.

Na sérii vystoupení bylo k dispozici jen 10.000 vstupenek. Když je Tate dala v prosinci do prodeje, tak se webová stránka galerie zhroutila.

Během středečního koncertu Kraftwerk hráli vedle alba Autobahn i novou verzi skladby Radioactivity ze stejnojmenného alba z roku 1975, již aktualizovali o odkaz na havárii v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011.

Skupinu založili v roce 1970 v Düsseldorfu Ralf Hütter a Florian Schneider a později se ke stálé sestavě připojili Karl Bartos a Wolfgang Flur. Podle kritiků jejich hudba výrazně ovlivnila řadu pozdějších směrů od hip-hopu po house. Z původní sestavy zůstal již jen Hütter.

Vystoupení Kraftwerku jsou tradičně statická, výtvarně stylizovaná a doprovází je projekce, v případě koncertů v Tate Modern ve 3D. "Turbínová hala byla zahalena do monumentálních černých závěsů, které proměnily halu v impozantní sál... Na minimalistické scéně se čtyři muži ve středním věku sotva pohnuli za pultíky, na kterých obsluhovali své iPady, laptopy a starožitné syntezátory," napsal kritik deníku The Daily Telegraph.

Retrospektiva Kraftwerk nazvaná The Catalogue byla poprvé uvedena loni v newyorském Muzeu moderního umění. (čtk)

Prosté poslední rozloučení s hudebním kritikem a publicistou Vladimírem Vlasákem plné rockové i folkové hudby se dnes uskutečnilo ve zcela zaplněné obřadní síni na Olšanských hřbitovech v Praze. Vedle rodinných příslušníků na obřad dorazili také jeho novinářští kolegové, zástupci hudebních vydavatelství i umělecké branže. Vlasák zemřel po těžké nemoci 1.února ve věku 54 let.

Obřad provázela muzika odrážející Vlasákovy hudební zájmy. Po úvodní skladbě My Body Is a Cage z repertoáru Petera Gabriela mnozí z přítomných neudrželi slzy při rockové baladě Stairway to Heaven od Led Zeppelin. Velmi emotivně také zapůsobil text skladby Nad stádem koní od skupiny Buty, v němž se zpívá "Vždycky si přál, až bude popel, i s kytarou, vodou ať plavou, jen žádný hotel s křížkem nad hlavou...".

Zazněla i píseň Podzemní prameny, jejíž autor a interpret Jaromír Nohavica byl mezi přítomnými. Rozloučit se přišli také legendární hudební kritik Jiří Černý, spisovatel a písničkář Jiří Dědeček nebo Robert Čásenský, šéfredaktor deníku Mladá fronta Dnes, kde byl Vlasák od roku 1994 dvanáct let hudebním redaktorem, později externím spolupracovníkem kulturní rubriky.

V hudebním tisku začal Vlasák pracovat v roce 1988, kdy byl redaktorem měsíčníku Melodie. V roce 1990 se stal členem redakce nového hudebního magazínu Rock & Pop, ze kterého přestoupil do Lidových novin. Patřil mezi nejčtenější autory a získal si velký respekt nejen mezi svými kolegy, ale také mezi umělci, jejichž tvorbu neurážlivým způsobem hodnotil.

"Byl to člověk, který znal dokonale branži a nesmírně pečlivě a svědomitě zpracovával informace. A jeden z mála, kterého to opravdu bavilo. Navíc se s ním skvěle povídalo také jako s kamarádem," vzpomíná například na Vlasáka hudebník Jan Neckář, se kterým napsali biografii jeho bratra Václava Neckáře.

Vlasák napsal i další knihy s hudební tematikou, například Československou rockovou poezii 1959-1989 nebo Folkaři. Jubileu nejpopulárnějšího tuzemského zpěváka věnoval knihu Karel Gott - 70. Je také autorem románu Bez iluzí, v němž popsal zákulisí pěveckých soutěží. (čtk)

Legendární postava Krále Šumavy, který po roce 1948 pomáhal lidem opouštět nesvobodné Československo přes šumavské lesy a rašeliniště, by mohla dostat novou filmovou podobu. Snímek se připravuje podle životopisného románu, který o nepolapitelném převaděči Josefu Hasilovi napsal David Jan Žák a který loni vydalo nakladatelství Labyrint. O látku má zájem několik českých producentů a režisérů.

"Do konce února se povedou jednání se zájemci o zfilmování, do té doby jména nechceme zveřejnit," řekl ČTK majitel nakladatelství Labyrint Joachim Dvořák. Mezi zájemci jsou podle něj velmi známá jména. "Protože již máme zkušenosti z předchozích filmových adaptací našich knih (Grandhotel, Alois Nebel), věřím, že budeme mít šťastnou ruku a vybereme správný tým. Finální rozhodnutí bude pochopitelně na panu Žákovi," doplnil Dvořák. Zpracování Hasilových osudů si podle něj o zfilmování samo říká.

Žákova kniha se loni zařadila mezi nejčtenější české tituly. Po několika dotiscích se prodalo celkem přes 13.000 výtisků. Tento týden titul vyšel také jako e-kniha. Spisovatel a novinář Žák věnoval studiu archivních pramenů i rozhovorům s pamětníky pět let. Cenné informace získal přímo od Josefa Hasila, který od poloviny 50. let žije v USA. Pokusil se ukázat skutečnou podobu Krále Šumavy, jehož většina čtenářů zná pouze ze stejnojmenného filmu Karla Kachyni z roku 1959.

Film si i přes jednoznačnou politickou ideologizaci příběhu našel početné diváky, jen v kinech jej viděly více než čtyři miliony lidí. Diváckou oblibu zaznamenal pro své westernově dobrodružné ztvárnění v přitažlivé šumavské krajině. Atmosféru zručně natočeného filmu oceňují fanoušci i dnes - v populární webové Česko-Slovenské filmové databázi má od nich 72 procent.

Josef Hasil, kterého jako Krále Šumavy označovala ve svých materiálech Státní bezpečnost, se narodil v roce 1924 na Šumavě. Za druhé světové války byl nuceně nasazen v Pasově, v březnu 1945 utekl do Čech a do konce války se skrýval v jeskyni a dělal spojku u partyzánů. Po válce nejprve pomáhal střežit hranici v policejní uniformě tehdejšího Sboru národní bezpečnosti, po únoru 1948 se stal obávaným soupeřem komunistické diktatury.

Koncem roku 1948 byl zatčen a za zločin úkladů proti republice ho odsoudil nechvalně známý soudce a prokurátor Karel Vaš k devíti letům vězení. Po půl roce se Hasilovi podařilo utéct a za dramatických okolností se dostal na Západ. Pracoval pro americké zpravodajské služby a pokračoval v převádění přes hranice. V roce 1954 odjel do USA. Přestal působit jako agent a pracoval v různých profesích. V roce 2001 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za hrdinství. (čtk)

Herec Vojtěch Kotek se v novém televizním cyklu České televize Nevinné lži poprvé představí i jako filmový režisér. Pětadvacetiletý Kotek, který se proslavil rolí ve filmu Snowboarďáci, osmidílnou sérii natočil s dalšími pěti režiséry, mezi kterými je také autorka projektu Tereza Vrabelová. Série Nevinné lži, která podle Vrabelová nabídne osobní až intimní příběhy, odstartuje na ČT1 24.února ve 20:00.

Kotek se ujal druhého dílu s názvem Lež má rozbité auto v hlavních rolích s Vojtěchem Dykem a Táňou Vilhelmovou. Stejně jako dalších sedm epizod ukáže, jak na počátku malá nevinná lež může způsobit velké potíže. "Byla to moc příjemná příležitost, v níž jsem mohl ukázat to, o co se poslední dobou snažím, tedy režírovat filmy," uvedl na tiskové konferenci k projektu Kotek, který má dosud mimo jiné zkušenosti s režírováním komerčních spotů.

Vrabelová Nevinné lži staví na podobném principu jako své předchozí televizní projekty. Mezi ně patří dramatický cyklus Soukromé pasti, který v roce 2008 uvedla TV Nova. Úspěšnou sérii, která se předloni dočkala pokračování, před pěti lety sledovalo v průměru 1,5 milionu diváků. Komorní příběhy ze současnosti televizi podle Vrábelové mimořádně sluší. "Do kina zajdu třeba i na velkolepé historické drama, ale mým oblíbeným televizním žánrem jsou komorní filmy, které se pokoušejí zachytit to, co právě žijeme," uvedla Vrabelová.

Tvůrci se v jednotlivých filmech zaměřili i na zachycení aktuálních společenských fenoménů. Jeden z příběhů tak například vypráví o ženách, které chtějí mít děti bez otců, další zase zpracovává téma falešné internetové identity.

Projekt sází na silné autorské, režijní i herecké osobnosti. Hned úvodní díl Pod hladinou o ženě, která váhá mít dítě, ale bojí se to přiznat, napsala a režírovala Alice Nellis podepsaná pod filmy Výlet či Tajnosti. V roli váhavé ženy se představí Aňa Geislerová, která si v první epizodě zahraje také se svou sestrou Ester či Danielou Kolářovou. Celkem se v cyklu představí padesát známých hereckých osobností včetně Ivy Janžurové, Luďka Munzara či Dagmar Havlové. (čtk)

Slovácké divadlo v Uherském Hradišti má opět rekordní počet předplatitelů. Loňský rekord se podařilo posunout o další stovku na současných 8150, řekl dnes mluvčí a herec souboru Josef Kubáník. Počet předplatitelů roste Slováckému divadlu už téměř deset let, k dnešnímu číslu se divadelníci dostali z původních 3000.

"Je to pro nás to nejlepší vysvědčení, že svoji práci děláme dobře. Jsem pyšný na to, že stojím v čele tak dobrého divadla," řekl ředitel Igor Stránský. Divadlo s pětadvaceti téměř vyprodanými předplatitelskými skupinami je podle něj na samé hranici své kapacity. Podle časopisu Týden má dokonce nejvíce předplatitelů mezi činoherními soubory celé České republiky.

Slováckému divadlu před několika dny blahopřál i prezident Herecké asociace Jiří Hromada. "Tak úspěšné divadlo se hned tak nevidí. Nejenom, že v něm vznikají jedinečné inscenace, které jezdí na nejlepší festivaly, ale může se pochlubit i diváckou přízní, jež u nás nemá obdoby," poznamenal Hromada.

Slovácké divadlo ve svém letošním předplatném zacílí hned na několik diváckých skupin. Nejmladší publikum se již dočkalo originálního zpracování Cybercomicsu Egona Bondyho uvedené ve světové premiéře v režii Jakuba Macečka. Nyní divadelníci připravují klasiku, Ibsenovo psychologické drama Nora, a také bláznivou komedii Popel a pálenka s Květou Fialovou v hlavní roli. (čtk)

Ve věku pětašedesáti let zemřel soulový zpěvák Cecil Womack, bratr známějšího Bobbyho. Známý byl především díky hitu Teardrops, jenž natočil se svoji manželkou Lindou v roce 1988. Kromě toho byl autorem písní, které později proslavili Teddy Pendergrass, Patti LaBelle nebo The O´Jays.

O Womackově úmrtí napsal jeho bratr Bobby na svých facebookových stránkách. "Dlouho jsme se spolu věnovali hudbě a dlouho jsme spolu pak nevycházeli. O to víc mě těší, že jsme se vloni po dlouhé době dali znovu dohromady. Netušil jsem, že to bude naposledy, co Cecila vidím," napsal Bobby Womack.

Bobby a Cecil byli společně s dalšími třemi bratry Harrym, Friendlym a Curtisem členy skupiny The Womack Brothers, která svého času doprovázela Sama Cookea. Později se přejmenovali na The Valentinos a uspěli s několika hity, například s písní It´s All Over Now (tu pak v Británii do čela žebříčků vyhnali Rolling Stones).

Kapela se rozpadla poté, co byl Sam Cooke v třiatřiceti letech zastřelen a kdy se Bobby se Cecilem rozhádali kvůli manželkám. Cecil Womack následně s Lindou Cookeovou (tedy právě dřívější manželkou Sama Cookea) natočili několik alb pod názvem Womack And Womack.

Do dvacítky nejhranějších písní se dostaly jejich singly Love Wars, Baby I´m Scared of You a předeším píseň Teardrops. Tu později natočili například Elton John či naposledy elektronické trio The xx, připomíná BBC.

Svoji poslední desku natočili Cecil Womack s Lindou v roce 2007 pod názvem Circular Motion v Africe, kam se přestěhovali i se svými sedmi dětmi. V Africe také Cecil Womack zemřel. (red)

Aktuální výtvarné dění v oblasti ležící kolem severočeského Ještědu, symbolu tamní krajiny, přibližuje ode dneška novou výstavou Galerie města Plzně. Návštěvníkům předkládá díla 16 výtvarníků všech generací, kteří působí na Liberecku, Jablonecku a Turnovsku. Potrvá do 11. dubna.

Podle kurátorky Markéty Kroupové jsou dnes regiony Liberecka, Jablonecka a Turnovska, v nichž je stále živá tradice sklářského designu, zlatnictví a mincovnictví, spíše známé jako centra sportovních aktivit a oblasti s atraktivní krajinou Jizerských a Lužických hor a Českého ráje. "Stále však představují místo, v němž žije a pracuje pestrá skupina výtvarníků, která navazuje na tradici progresivního výtvarného života přelomu 60. a 70. let rozvíjející se pod vlivem slavného architektonického studia SIAL právě v Liberci," uvedla.

Na výstavě jsou díla od malby a sochy, přes grafiku a kresbu až k novým médiím a konceptuálnímu umění. "Nejstarší generaci zastupují dobře známé tváře jako Václav Benda, Jiří Nepasický, Vratislav Karel Novák nebo Rostislav Zárybnický. Střední generaci, která v podstatě v oblasti chybí, zastupují například Jiří Jiroutek, Ondřej Kopal nebo Jan Stolín," uvedla Kroupová. Z nejmladších vystavují grafička Hana Šuranská, Michaela Maupicová, malíř Vladimír Véla a David Hanvalda. Všichni, až na výjimky, se představí aktuální tvorbou. (ČTK)

Proměnám neonového osvětlení, jeho formám a užití v moderní architektuře, v propagaci i umění se věnuje výstava (O)svícení v Galerii Národní technické knihovny. Přístupná bude od pátku a ukáže i tvorbu současných umělců, který s neonovými světly pracují ve svých dílech.

Neony a světelné reklamy jsou nepřehlédnutelnou a samozřejmou součástí koloritu nočních měst, první neony se objevily skoro před sto lety. Výstava v časovém průřezu poukazuje na proměnu ve vnímání a ve významu neonových světel od poetického přes propagandistický účel až k pocitu nostalgie. Napříč celým stoletím vedle sebe staví volné umění, design a svět reklamy. Věnuje se především samostatným světelným reklamám s popisy jejich technických a výtvarných možností.

Zmiňuje otázky dobové ideologie, strategie oslovení zákazníka a teorie významných osobností první republiky z oblasti osvětlovací techniky, strategie reklamy a uměleckého ztvárnění, jakými byli Josef Veselý, Miloslav Prokop a Zdeněk Pešánek. (ČTK)

Malé divadlo v Liberci připravuje další premiéru hry Tomáše Dianišky. Zatímco jeho předchozí inscenace Googling and Fucking, Přísně tajné: Hrubá nemravnost nebo Mickey Mouse je mrtvý připravili herci na vlastní pěst pod hlavičkou alternativní scény Divadlo F. X. Kalby, tentokrát je hra oficiální inscenací Malého Divadla F. X. Šaldy. Thriller o muži, který zahlédl příliš mnoho nazvaný LSDown, uvidí diváci v premiéře v pátek 15. února.

Nová Dianiškova hra je tragickou komedií volně inspirovanou životem amerického psychologa a experimentátora s psychedelickými látkami Timothy Learyho. S nápadem pro hru přišel Jakub Albrecht, který četl Learyho autobiografii Záblesky paměti a napadlo ho, že osud psychologa by byl dobrým námětem pro hru. V představení právě on hraje hlavní postavu. "Je to o člověku, který měl velmi zajímavý život, který by si mnoho lidí přálo prožít, ale nemají na to odvahu," řekl o hře režisér představení Braňo Holiček, který s týmem kolem Dianišky spolupracuje už čtyři roky.

Holiček, který je odchovancem zakladatele Ypsilonky Jana Schmida, většinou nepracuje s pevným textem, přednost dává autorskému divadlu, kde hra vzniká přímo na jevišti. Od Dianišky tak dostal základ inscenace na 36 stranách a dokázal vytvořit představení, které potrvá zhruba 80 minut. "Jsme až do toho prvního diváka otevření čemukoliv, snažím se naslouchat hercům, a tak zatím vlastně nemáme úplně jasno, o čem to bude, máme na to ale ještě týden," poznamenal s nadsázkou mladý režisér, který byl nominován na cenu Alfréda Radoka za rok 2012 jako talent roku. (ČTK)

Ministerstvo kultury přidá peníze na grantové programy. Jeho zástupci jednali s ministerstvem financí, které slíbilo, že potřebnou částku z rozpočtu ministerstva kultury uvolní. Sdělil to Jan Vondryska z vedení a správy nových médií MK. Proti snižování státních dotací na živé umění se v uplynulých dnech zvedla vlna protestů, zástupci ministerstva přislíbili, že se pokusí peníze na granty navýšit.

"Ministerstvo financí přislíbilo po jednáních s ministerstvem kultury vydání souhlasu s tím, aby byla v rámci stávajícího rozpočtu MK uvolněna příslušná částka na posílení objemu finančních prostředků v těchto programech. Ministerstvo kultury tak plní to, k čemu se zavázalo na poradě s předsedy některých grantových komisí minulý týden," informoval Vondryska. Konkrétní údaje ani čísla však neuvedl. Suma určená na dotace živému umění měla letos činit přibližně 280 milionů korun oproti loňským 372 milionům korun, přestože celkový rozpočet ministerstva se nezmenšil.

Zástupci kulturních organizací a příjemci státních dotací na živé umění proto začali připravovat veřejné protesty, aby na klesající sumu upozornili. Veřejnost o tom chtěli informovat prostřednictvím happeningu před sídlem ministerstva či blokací úřadu. Zástupci kulturních časopisů a výtvarné scény se v minulých dnech obrátili otevřeným dopisem na ministryni kultury a zástupci neziskových organizací v kultuře tímto způsobem oslovili premiéra Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska.

Protestující například upozornili, že podpora živého umění od roku 2007 klesla o 56,78 procenta, tehdy na ni šlo 648 milionů korun. Společně připravili iniciativu Zachraňte kulturu 2013, kterou na facebooku od neděle podpořily stovky lidí. Stejnojmennou petici podepsali lidé z kultury i vědci. Ministryně kultury se minulý týden sešla s předsedy grantových komisí, kteří požadují navýšení peněz. Úřad pak slíbil, že se pokusí najít cestu, jak by mohly být prostředky na granty "alespoň částečně navýšeny".

V loňském roce MK několik desítek milionů na živé umění dodatečně poslalo. V rozpočtu úřadu se ale zvyšují výdaje na jeho příspěvkové organizace (loni 64 procent), podíl výdajů na podporu živého umění klesl z někdejších téměř deseti procent na čtyři procenta. Také podíl výdajů na obnovu kulturních památek klesá, letos by to mělo být 400 milionů, což je šest procent rozpočtu a polovina sumy určená na památky v roce 2009.

Letošní rozpočet ministerstva počítá s výdaji 8,9 miliardy korun, loni výdaje činily 8,4 miliardy. Ministerstvo však upozornilo, že jeho reálný letošní rozpočet je 7,2 miliardy korun; suma 1,7 miliardy je určená na kofinancování projektů financovaných z EU. (čtk)

Před 70 lety, 9. února 1943, se narodil americký herec Joe Pesci. Tento drobný, jen 163 cm vysoký herec, zazářil především ve vedlejších rolích filmů Martina Scorseseho, kde často ztvárnil role psychotických násilníků a mafiánů.

Joseph Pesci vystupoval od čtyř let v rádiu, později v televizní show Star Time Kids. V 60. letech vydal pod pseudonymem Joe Ritch desku a kvůli hře na kytaru v jazzové kapele Starlighters nedostudoval střední školu. Postupně se živil jako dělník, holič, číšník, pošťák, majitel restaurace a příležitostný herec.

Před kamerou debutoval snímkem The Death Collector (Výběrčí smrti) z roku 1975 a tehdy zaujal herce Roberta De Nira natolik, že ho doporučil režisérovi Scorsesemu. Později zazářil v jeho filmech Zuřící býk, Casino nebo Mafiáni, popularitu si získal i rolí v akčním snímku Smrtonosná zbraň 2 nebo jako lupič ze série Sám doma. (ČTK)

Artové kino Aero na pražském Žižkově vstoupí 15. února do roku oslav 15 let své novodobé existence a současně i 80 let od svého vzniku. Pro své diváky připraví speciální výroční filmové přehlídky. V pátek toto jubileum připomene narozeninový večírek spojený s projekcí filmu Černá kočka, bílý kocour režiséra Emira Kusturici, který byl s více než 11 000 diváky nejnavštěvovanějším titulem tohoto kinosálu.

Přelom dubna a května bude v Aeru patřit islandskému filmu, pokračovat budou i takzvané víkendy naslepo, kdy příchozí uvidí předem neznámý film a vstupné zaplatí podle svého uvážení až po projekci.

Začátek dubna nabídne přehlídku filmů, které s Aerem pojí rok jejich vzniku a dnes už jsou těžko ke spatření na velkém plátně. Na podzim Aero na přehlídce Výběr z hroznů uvede výběr z divácky nejúspěšnějších filmů novodobé historie Aera. Patří mezi ně například Nebe nad Berlínem, Strach a hnus v Las Vegas, Život Briana, Underground a Amélie z Montmartru. (ČTK)

Skupina Monkey Business vydá 8.března nové album Happiness of Postmodern Age. Vedle původních jedenácti písní nabídne i coververzi písně Diamonds and Rust, kterou si s kapelou zazpívá i její autorka, americká písničkářka Joan Baezová.

"Joan Baezová nám nazpívala party do tří písní tak úžasným způsobem, že jsme zcela zcepeněli. Je to velká osobnost a za to, že se zahodila s naším bezvýznamným souborem, jí patří velký dík," sdělili Monkey Business.

Album Happiness of Postmodern Age obsahuje celkem dvanáct písní a jeden remix. Vedle Baezové přizvala kapela ke spolupráci ještě další hudební hosty, jejichž jména zatím tají. V minulosti Monkey Business spolupracovali se slavnými hudebníky jako jsou Fred Wesley, Hiram Bullock, Glenn Hughes nebo Ashley Slater, z domácí scény pak Dan Bárta, Mario Klemens, Iva Bittová, Jiří Stivín, Roman Dragoun, Vojtěch Dyk, Lenka Dusilová, Epoque Quartet a mnoho dalších. (ČTK)

Nadace chilského básníka a diplomata Pabla Nerudy podpořila návrh na exhumaci jeho ostatků kvůli podezření, že byl během vojenského převratu v roce 1973 otráven. Přiklonila se tak po delším váhání k názoru chilské komunistické strany, která k tomuto kroku vyzvala už před více než rokem.

Neruda zemřel v Santiagu de Chile 12 dní po převratu, při němž se k moci dostal generál Augusto Pinochet. Podle oficiální verze byla příčinou úmrtí nositele Nobelovy ceny za literaturu podvyživenost organismu dlouhodobě sužovaného rakovinou prostaty. Podle Nerudových přátel to je ale nesmysl, protože umělec v době úmrtí trpěl naopak nadváhou - vážil sto kilogramů.

Bývalý Nerudův spolupracovník před dvěma lety prohlásil, že tehdy devětašedesátiletý spisovatel nezemřel na nemoc, ale byl zavražděn na příkaz představitelů vojenské diktatury. Prý dostal uprostřed noci injekci, která byla příčinou jeho smrti. Podle expertů bude ale velmi obtížné to dokázat, protože případné chemikálie mohly po tak dlouhé době z těla už vyprchat. (ČTK)

Slovenská zpěvačka Jana Kirschner se po třech letech věnovaných mateřským povinnostem vrací na hudební scénu. Ve studiu Sono nahrává nové album, na němž se podílí celkem 18 zkušených muzikantů. Výsledek jejich práce se objeví letos v září. Na říjen a listopad Kirschner plánuje česko-slovenské turné.

"Jsem ráda, že se po třech letech znovu nořím do tvůrčího procesu. Mám štěstí, že na nových skladbách pracuji s úžasnými lidmi a muzikanty, kteří pocházejí z Velké Británie, Čech a Slovenska," uvedla Kirschner, která za předchozí nahrávku z roku 2010 Krajina rovina získala mnoho ocenění a příznivé kritiky. Za producenta nového alba si Kirschner opět vybrala svého životního partnera Eddieho Stevense, známého ze spolupráce s kapelami Moloko, Zero 7 či Freak Power. "Eddie produkoval i moje poslední album Krajina rovina, které považuju za jedno z mých nejsilnějších hudebních a životních momentů. Jsme dobrý tým, jeden druhého navzájem inspirujeme. Občas to samozřejmě mezi námi jiskří, ale to k tomu přece patří," sdělila mnohonásobná držitelka ceny Aurel, slovenské obdoby tuzemské ceny Anděl.

Kirschner, která ráda experimentuje, tentokrát zkombinovala muzikanty z různých hudebních světů. Kromě britských muzikantů, kteří tvoří základ její kapely a jimiž jsou Eddie Stevens (klávesy), Tom Skinner (bicí), Rob Mullarkey (basa) a Nathaniel Keen (kytara), se na vytváření alba podílejí i muzikanti ze světa klasické hudby. (ČTK)

V pražském kině Ponrepo Národního filmového archivu (NFA) představili v pátek večer monografii k Formanovu filmu Hoří, má panenko. Stalo se tak v rámci projekce dokumentů s požárnickou tematikou. Vedle vzácných snímků ze svých fondů promítli i filmy z majetku Centra hasičského hnutí v Přibyslavi. Projekce navázala na loňskou premiéru tohoto digitálně restaurovaného filmu na karlovarském festivalu.

Editorkou monografie k tomuto snímku, který je po Marketě Lazarové druhým dokončeným dílem z kolekce 200 titulů vybraných k digitálnímu restaurování, byla ředitelka Sekce audiovizuálních sbírek NFA Anna Batistová. Zaznamenala v ní rozhovory s dramaturgem Formanova filmu Václavem Šaškem, tehdejším ředitelem Filmexportu Ladislavem Kachtíkem, technologem laboratoří Miroslavem Urbanem a doplnila ji studiemi odborníků i archivními dokumenty.

Například zprávou z tehdejší služební cesty do Cannes či oficiálním vyjádřením k protestům Čs. svazu požární ochrany proti této komedii, v níž se "tancuje, krade a hasí". Forman totiž s tímto příběhem narazil jak u dohlížecích orgánů socialistické kinematografie, tak u kapitalistického filmového podnikatele Carla Pontiho. Solidarita francouzských filmařů Berriho a Truffauta mu umožnila odolat nátlaku ideologie i kapitálu a do Ameriky odjel s další cennou zkušeností. Už žádný jeho snímek nebyl český, napsal v Lexikonu českého filmu Václav Březina a udělil mu 100 procent. Na portálu csfd.cz získal snímek od fanoušků 85 procent. (ČTK)

Sedm kapel z České republiky, Slovenska i Polska se příští měsíc utká o šanci zahrát si na prestižním mezinárodním festivalu Blues Alive v Šumperku. Divákům se pak představí na přehlídce Blues Aperitiv. Porota kapely vybrala z 21 přihlášek, což bylo o třetinu méně než v předchozích ročnících. Podepsalo se na tom zřejmě i posunutí termínu vyhledávané přehlídky.

"Tento rok se poprvé Aperitiv neuskuteční v červnu, ale už na jaře společně s přehlídkou Echo Blues Alive. Jsme rádi, že i přes změnu termínu se do soutěže stihlo přihlásit přes dvacet kapel. Vedle zavedených kapel se hlásí i nové soubory. Stejně tak nás těší, že z původně ryze českého festivalu je akce mezinárodní," uvedl ředitel festivalu Vladimír Rybička. Do letošní soutěže Blues Aperitiv se přihlásilo 21 kapel z Polska, Slovenska a Česka. Na začátku února vybrala odborná porota složená z hudebních publicistů, muzikantů a festivalových promotérů sedm skupin, které se mohou naživo představit na finálovém koncertu v sobotu 23. března v šumperském domu kultury.

"Ze sedmi vybraných kapel vzejdou dva vítězové, jimž pořadatelé garantují místa v hlavním programu renomovaného festivalu Blues Alive," řekl Ondřej Polák z domu kultury. Také další účinkující, kteří na přehlídce Blues Aperitiv zaujmou porotu, mohou dostat pozvánku k účinkování na vedlejších scénách Blues Alive či na přehlídkách v Polsku. (ČTK)

Krátce po svých sedmdesátinách zemřel v pátek 8. února v Praze kameraman a dokumentarista Václav Filip. Od roku 1970 pracoval Václav Filip v České televizi, kde natočil stovky dokumentů. Jako kameraman obdržel řadu cen na festivalu Ekofilm, byl u zrodu například takzvaných mikro-makro filmů o hmyzu s režisérem Václavem Borovičkou. Jako dokumentarista natáčel zavádění a vývoj kochleárních implantátů u nás.

Do srdcí televizních diváků se Václav Filip zapsal zejména třináctidílným dokumentárním seriálem Svět očima Hanzelky a Zikmunda a seriálovým projektem Potomci slavných o osudech předních osobností prostřednictvím vzpomínek jejich dětí a vnuků - natočil přes sedm desítek jeho dílů. Václav Filip vystudoval obor kamera na pražské FAMU teprve v roce 1980, přesto se stal televizním kameramanem už o deset let dříve. Rodák z Mladé Boleslavi totiž nastoupil do Čs. televize hned po maturitě a jako asistent režie zažil ještě dobu živého vysílání.

Po jednoleté praxi osvětlovače na Barandově byl pět let asistentem kamery v Krátkém filmu, kde se poprvé dostal k samostatné kameramanské práci. Podílel se pak na stovkách pořadů, cyklů a magazínů včetně autorského vkladu do Televizního klubu neslyšících. Autorsky i občansky se Václav Filip angažoval v otázkách transplantace kostní dřeně a leukémie, zapojil se do propagace Nadace pro transplantaci kostní dřeně a Centrálního registru v Plzni. (ČTK)

Absurdní komedii o nevšední návštěvě indické banky nazvanou Pokusní králíci uvedlo v sobotu na své malé scéně Východočeské divadlo v Pardubicích. Hru režírovala Anna Petrželková. Hru Sébastiena Thiéryho Pokusní králíci pardubické divadlo uvedlo již v březnu 2011 jako scénické čtení. Až poté se hru rozhodlo divadlo zařadit i do svého repertoáru.

Thiéry za hru obdržel Molièrovu cenu pro nejlepší francouzskou komedii roku 2009. Název hry v originále znamená Indická prasata, respektive Morčata, v přeneseném slova smyslu pak právě Pokusné králíky. V anglicky mluvících zemích bývá hra uváděna pod názvem Indická banka.

"Thiéry je velmi přesným pozorovatelem a glosátorem principů naší dnešní společnosti. Hra má proto velmi neotřelý humor a skvěle budované situace. Velmi přesně charakterizuje dnešní, poněkud odtažitou, dobu," uvedla režisérka ke hře Petrželková. (ČTK)

Dobročinná německá nadace Cinema for Peace udělila čestné uznání jihoafrické herečce Charlize Theronové za její boj proti AIDS. Sedmatřicetiletá herečka a vyslankyně míru OSN dostala ocenění v sobotu na okraj 63. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale, informovala agentura DPA.

Theronová založila iniciativu proti šíření viru HIV. Jenom v její vlasti přitom nemoci ročně podlehne více než 300.000 lidí. Letošní cenu Cinema for Peace Award získala 47letá německá herečka Veronica Ferresová, která se zasazuje o smír mezi Židy a Palestinci. Kromě Ferresové byly oceněny také bývalá předsedkyně Ústřední rady Židů v Německu Charlotte Knoblochová a Marga Spiegelová, která přežila holokaust.

Nadace Cinema for Peace byla založena po teroristických útocích z 11. září 2001. Usiluje o potírání nešvarů ve společnosti a sociální nespravedlnosti prostřednictvím filmu. (ČTK)

Dramatizaci novely Viktora Dyka Krysař v sobotu uvedlo Klicperovo divadlo v Hradci Králové. Režie první premiéry hradeckého divadla v letošním roce se ujal Jan Frič, dramatik Ondřej Novotný do Dykova textu zakomponoval i verše českých básníků Ivana Blatného, Josefa Hory a Filipa Topola.

Režisér Frič uvedl, že pro něj je Krysař především obrazem vnitřního boje romantického člověka s nástrahami reality. Hradecká inscenace také řeší otázku, jakým způsobem se lze zapojit do společnosti a zároveň dostát romantickým morálním závazkům z doby dospívání. Frič také přiznal, že převést příběh Krysaře na činoherní divadlo není úplně jednoduché. "Je to romantizující lyrická novela postavená především na kráse jazyka, popisování nálad a pocitů. Děje je tam poskrovnu, navíc je to značně symbolické a tím pádem občas docela nelogicky zamotané. Ovšem použitá legenda o temném, ale zároveň obrovsky svůdném a svobodném Krysaři, je fascinující," uvedl Frič.

V hlavní roli Krysaře se hradeckým divákům představil David Směčka, v dalších rolí Marta Zaoralová, Ondřej Malý a další herci hradeckého souboru. Dramaturgyní inscenace je Jana Slouková, scénu navrhl Nikola Tempír, kostýmy Iva Němcová a hudbu složil Jiří Hájek. (ČTK)

Příběh herce, který v zájmu kariéry zaprodá svůj život nacismu, popisuje Městské divadlo Brno v nové inscenaci Mefisto. Stejnojmenný román Klause Manna upravili pro divadelní jeviště režisér Petr Kracik a dramaturg Ladislav Stýblo. Do konce měsíce divadlo uvede Mefista ještě osmkrát. "Zajímá nás osobní odpovědnost člověka za jeho činy," uvedl Kracik na tiskové konferenci před premiérou.

Mefisto je podle něj příběhem o vášních, zbabělosti a lákání moci. Hlavní roli herce Hendrika Höfgena dostal Martin Havelka. Jde podle něj o velmi obtížnou úlohu, která prý patří k těm zlomovým v jeho kariéře. Kromě Havelky v inscenaci účinkují například Lenka Janíková, Lucie Zedníčková, Milan Němec nebo Michal Isteník. Podle dramaturga Stýbla je Mannův Mefisto skvělou studií moderního člověka na pozadí "velkých dějin". Základní linii románu tvoří osud talentovaného a bezmezně ambiciózního divadelníka.

Tragikomický a bizarní "příběh jedné kariéry" je zasazen do doby, kdy se v krizí postiženém Německu rodí ze zmatku a nejistoty ještě větší nebezpečí - nacismus. Každý člověk je dříve či později přinucen k volbě, zda bude spolupracovat s mocí a získá úspěch, nebo emigruje, případně obětuje svůj život. Höfgen v touze po velkých rolích volí spolupráci. Berlín mu sice leží u nohou, ale zradí kvůli tomu své někdejší ideály a životní lásky.

V polovině února uplyne deset let od úmrtí oblíbeného divadelního a filmového herce Miroslava Horníčka. Supraphon nejen k tomuto výročí, ale i k jeho letošním nedožitým pětadevadesátinám připravil archivní nahrávku, která se tak dostává poprvé na CD. Jde o četbu jeho Listů z Provance.

V průběhu let Horníček pro toto vydavatelství nahrál řadu úspěšných titulů, převážně ze své autorské tvorby. Loni například vyšla poprvé na CD nahrávka jeho knihy Jablko je vinno. Platinovou deskou byly oceněny audionahrávky slavných televizních Hovorů H či legendárních Předscén s Janem Werichem.

V Listech z Provance herec i autor zúročil lásku k této jihofrancouzské oblasti. Zážitek nad něčím již jednou prožitým se mu přihodil, když mu bylo sedmnáct let. Setkal se tehdy s verši francouzského básníka Fréderika Mistrala a jako by se jimi vrátil do krajiny, kterou důvěrně znal zatím pouze ze svých snů - Provance. O tomto kraji si od dětství sbíral veškeré zmínky, kreslil mapky, zapisoval záznamy. (ČTK)

Akademie věd představí na výstavě ve svém sídle na Národní třídě, co její odborníci spolu s dánskými vědci zjistili při nedávném výzkumu ostatků Tychona Braha. Loni společně oznámili, že slavný astronom nebyl otráven rtutí, jak se dlouho tradovalo. Nejspíš zemřel přirozenou smrtí. Výstava začne v pondělí odpoledne a potrvá do 22. února.

Expozice představí výsledky rozsáhlé spolupráce archeologů, antropologů, historiků, lékařů, fyziků, chemiků a konzervátorů. Její návštěvníci se dozvědí také o pobytu Tychona Braha v Praze i o prvním otevření jeho hrobky v roce 1901.

Tycho Brahe působil na dvoře císaře Rudolfa II. v letech 1599 až 1601. Za jeho smrt podle spekulací mohly problémy s ledvinami nebo Braheho pokusy se rtutí. Široce byly publikovány i teorie o tom, že mohl být zavražděn, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána. Z jeho vraždy byl obviňován mimo jiných i jeho asistent Johannes Kepler, který se údajně toužil dostat k Braheho astronomickým záznamům. (ČTK)

Doménou režiséra Costy-Gavrase, který se narodil před 80 lety, 12. února 1933, jsou výrazná společenská a politická dramata, často založená na skutečných příbězích. Francouzský tvůrce řeckého původu se poprvé mezinárodně prosadil v roce 1968, když natočil politický thriller Z. Film byl následně oceněn dvěma Oscary za nejlepší cizojazyčný film a za nejlepší střih.

Mezi další známá díla Costy-Gavrase patří Doznání (1970) - adaptace autobiografického románu Artura Londona, která mapuje zákulisí stalinských procesů v tehdejším Československu. Snímek Nezvěstný (1982), popisující vojenský puč v Chile, získal Oscara za scénář i Zlatou palmu v Cannes. Ocenění neminulo ani Hrací skříňku (1989), příběh o odhalení mladé Američanky, že její otec se účastnil vojenských zločinů, získal Zlatého medvěda na festivalu Berlinale.

Politický aktivismus má Constantinos Gavras v genech po svém otci, který působil v hnutí odporu řecké vlády proti nacistům za 2. světové války. Costa-Gavras studoval literaturu na pařížské Sorbonně a později asistoval několika význačným francouzským režisérům. Francouzské občanství získal v roce 1968. (ČTK)

Grafiky italských barokních mistrů a řada fotografií obohatila v těchto dnech rozsáhlou výstavu Od Tiziana po Warhola v Muzeu umění Olomouc. Exponáty nahradily část dosavadních vystavených děl. Obměnu museli provést odborníci kvůli přísným pravidlům ochrany děl před světlem. Nejvýznamnější výstavní projekt muzea budou moci v Olomouci návštěvníci spatřit do konce března. Expozici už od října navštívilo více než 20 000 lidí, uvedl mluvčí muzea Petr Bielesz.

"V Arcidiecézním muzeu Olomouc se nově divákům představují více než dvě desítky grafik. K nejvýznamnějším patří podle kurátorky Gabriely Elbelové tři listy s motivy ráje podle starozákonní knihy Genesis, jejichž autorem je respektovaný německý barokní malíř a grafik Johann Elias Ridinger," uvedl mluvčí. Mezi novinkami je zastoupena i kolekce volné italské barokní grafiky, nechybí mezi nimi díla významného barokního malíře, kreslíře a grafika Pietra Testy. V Muzeu moderního umění se výrazné obměny dočkala fotografická kolekce.

Ve výstavních sálech si návštěvníci mohou nově prohlédnout více než tři desítky snímků, například od Josefa Sudka, Emily Medkové, Miloslava Stibora, Viléma Reichmana, Ivo Přečka, Jindřicha Štreita a Michala Macků. Podle odborníků je cenná například Sudkova fotografie Jednoduché zátiší, která vznikla mezi lety 1950 až 1954. (ČTK)

Italský umělec Franco Zeffirelli, který se 12. února dožije 90 let, má úspěchy v opeře, činohře i ve filmu. Režisérská legenda je ctitelem anglické literatury a divadla a diváci znají jeho adaptace Shakespearových děl (z 60. let například Zkrocení zlé ženy či Romeo a Julie). Proslavil se i moderním pojetím klasických oper. Činohru, operu a film považuje Zeffirelli za své manželky.

Rodák z Florencie se původně jmenoval Gianfranco Corsi. Studoval architekturu a umění, ale víc než studiem byl okouzlen divadlem. Po válce začal u kumštu jako divadelní herec a návrhář výpravy u Luchina Viscontiho. Od roku 1950 působil jako divadelní režisér.

V roce 1977 Zeffirelli natočil veleúspěšný film Ježíš Nazaretský, z dalších snímků lze jmenovat například Nekonečnou lásku z roku 1981, zpracování opery La Traviata (1982), Othella (1986) nebo kontroverzního Hamleta z roku 1990. Jedním z jeho posledních počinů je opus o slavné sopranistce Marii Callasové (2002). (ČTK)

Výstavní síň v divadle Karla Pippicha v Chrudimi letos přichází s novinkou. Chce zahájit volný cyklus výstav, v nichž se propojí výtvarné a literární umění a jejich tvůrci.

Letošní program ve Výstavní síni zahájila minulý týden výstava Igora Grimmicha a Radka Fridricha nazvaná Krajinou. Grimmich nedávno absolvoval Akademii výtvarných umění, studoval v ateliéru Michaela Rittsteina. Jeho nový cyklus maleb směřuje k poznání krajiny severních Čech, opuštěné a zpustošené, jinde malebné a kypící. Fridrich je několikrát oceněným básníkem, laureátem ceny Magnesia litera 2012 za básnickou sbírku Kroa kroa, v níž reflektuje tutéž krajinu i její historii.

"Slovo a obraz jsou propojovány už dlouho, ale často k tomu dochází především z důvodu podpory jednoho či druhého uměleckého vyjádření. Nikde v České republice však nevznikají výstavy, které by daly společný a rovnocenný prostor autorům obou uměleckých oblastí," uvedla kurátorka a historička umění Kateřina Tučková. Město, které výstavní prostor provozuje, s ní spolupracuje na programu od zahájení činnosti výstavní síně v roce 2010. Na letošní sezonu naplánovala celkem čtyři výstavy, jejich přehled je zveřejněn na webové stránce výstavní síně. (ČTK)

Po vyprodaném podzimním turné s názvem Ani si nesedejte vyjede držitel Českého slavíka Tomáš Klus s doprovodnými hudebníky na druhou část koncertů po kulturních domech. Sérii více než dvou desítek koncertů zahájí 10. března v Bratislavě, českou část otevře 9. dubna ve Svitavách.

"Na koncerty budou v dubnu a květnu navazovat jarní majálesy v Hradci Králové, Plzni, Praze a v Brně, letní festivaly a samostatné koncerty v letních amfiteátrech, které budou spojeny s charitou," uvedla za pořadatele Zdena Selingerová.

Předprodej vstupenek na koncerty na Slovensku byl zahájen, předprodej pro koncerty v Česku začne koncem února. Klus vystupuje společně se svým souputníkem, kytaristou Jiřím Kučerovským. Na sérii koncertů přibrali dva hosty, Petra Škodu hrajícího na cajón a kontrabasistu Honzu Lstibůrka známého z kapely Toxique. Více informací k turné je na webu www.tomasklus.cz. (ČTK)

Skladby Welcome to the Jungle a Paradise City z repertoáru Guns N' Roses zakončily pondělní koncert jejich bývalého kytaristy Slashe v beznadějně vyprodaném Velkém sále pražské Lucerny. Jeden z nejoceňovanějších světových hráčů se představil se zpěvákem Mylesem Kennedym a s doprovodnou kapelou The Conspirators v rámci turné k desce Apocalyptic Love.

"Je konzistentnější než moje první album a její úspěch mě mile překvapil. Navíc jsme si skvěle sedli s Mylesem Kennedym a ostatními kluky, jsme opravdová kapela," uvedl k desce pro měsíčník Rock and Pop Slash, který se sólově v Praze představil před třemi lety na koncertu ve sportovní hale v Holešovicích. Také tehdy se pěveckého partu zhostil kytarista Kennedy.

Oproti minulému koncertu opravdu Saul Hudson alias Slash vystupující s typickým cylindrem na hlavě působil více jako člen kapely než sólista. Nadšenému publiku nabídl ukázky z celé své kariéry. Z období, kdy se stal nepřehlédnutelnou postavou kapely Guns N'Roses proslavenou kromě své hudby i alkoholovými a drogovými excesy, zazněly například písně Nightrain, Rocket Queen nebo bouřlivým aplausem přijatý hit Sweet Child O'Mine, který údajně Slash dříve neměl příliš v lásce.

V úvodu vystoupení nabídli The Conspirators skladbou Ghost z eponymního Slashova debutového alba. Píseň v originále zpívá Ian Astbury z The Cult. Z desky z roku 2010 velmi příznivě přijaté hudební kritikou, na níž hostuje mnoho hvězdných jmen jako Iggy Pop, David Grohl, Ozzy Osbourne, Chris Cornell nebo zpěvačka Fergie z kapely Black Eyed Peas, se posluchači dočkali ještě skladeb Back from Cali, Starlight nebo Doctor Alibi, v níž se pěveckého partu ujal baskytarista Todd Kerns.

Z nového alba Apocalyptic Love sálem Lucerny, kde se místy i tančilo, zaduněly mimo jiných písně Anastasia, No More Heroes, Standing in the Sun nebo You're a Lie.

Slash zařadil do programu i skladby z dřívějších projektů Velvet Revolver a Snakepit. Zatímco před třemi lety roli předskokana splnila mladá pražská skupina Hentai Corporation, tentokrát před Slashem zahrála zkušená kapela Venefica, která hraje melodický rock a metal. (čtk)

Čelo tabulky nejnavštěvovanějších filmů českých kin se od minulého týdne příliš nezměnilo. Také čtvrtý týden po premiéře ji vede drama z období občanské války v Americe s názvem Nespoutaný Django. Snímek z dílny kultovního režiséra Quentina Tarantina zhlédlo už přes 135 tisíc diváků, kteří v pokladnách nechali přes 19 milionů korun.

I když měla tato westernová komedie světovou premiéru teprve koncem roku, stala se už druhým kasovně nejúspěšnějším trhákem tohoto filmaře - hned po Hanebných panchartech z roku 2009.

Na druhém místě aktuálního žebříčku víkendové návštěvnosti českých kin zůstává podle informací Unie filmových distributorů první díl filmu Hobit s podtitulem Neočekávaná cesta. Na kontě už má 623 tisíc diváků, tržby činí téměř 96 milionů korun.

Na třetím místě se stále drží americký film nazvaný Gangster Squad - Lovci mafie, který si o víkendu nenechalo ujít 5970 fanoušků. Za ním skončil španělský animovaný snímek Snížek, bílý kožíšek. Pátá je distribuční novinka, kterou je americký akční thriller Konečná s Arnoldem Schwarzeneggerem v roli šerifa v ospalém městečku u mexických hranic.

První domácí film je v tabulce víkendové návštěvnosti sedmnáctý - jde o rodinnou animovanou komedii ve 3D Kozí příběh se sýrem režiséra a producenta Jana Tománka. Na kontě má 137.000 diváků. (čtk)

Mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm 2013, který se bude konat od 3. do 8. května v Třeboni, oslaví 120. výročí první projekce animovaného filmu. Chystá ty nejzajímavější z prvních českých a zahraničních animovaných snímků. Nabídne to nejlepší z animované tvorby České televize, prezentaci filmových škol z USA či projekci animovaných filmů, které byly nominovány na Cenu Americké filmové akademie, řekla dnes mluvčí festivalu Gabriela Zajícová.

Tvůrci a producenti mohli své filmy přihlásit do soutěžní sekce festivalu do 31. ledna.

V roce 1892 francouzský vynálezce Charles-Émile Reynaud prezentoval v pařížském Musée Grévin svůj Theatre Optique — otočný přístroj zobrazující sérii obrázků, které při roztočení vytvoří pro lidské oko iluzi pohybu, tedy animaci. Pomocí něj uskutečnil jednu z prvních projekcí animovaného filmu pro více diváků. "Koncem loňského roku uplynulo 120 let od této události, kterou letos v květnu na Anifilmu připomeneme. Chystáme ty nejzajímavější z prvních českých a zahraničních animovaných snímků," uvedla Zajícová. Návštěvníci si budou moci repliku přístroje vyzkoušet.

Výběr snímků vzniká ve spolupráci s Národním filmovým archivem, který u příležitosti svého letošního 70. výročí vydal knihu Český animovaný film doplněnou o DVD s filmy, které v programu nebudou chybět.

Ve dvou soutěžních sekcích - celovečerních a krátkých animovaných filmů festival nabídne to nejlepší, co bylo vytvořeno pro děti a pro dospělé diváky po lednu 2011. Nebude chybět Česko-slovenská soutěž studentských animovaných filmů. Chystá se i nesoutěžní část přehlídky. Čtvrtý ročník Anifilmu, jenž v Třeboni nahradil Anifest, budou provázet výstavy, divadelní představení i koncerty.

Ve sporu dvou soupeřících mezinárodních festivalů animovaných filmů AniFest v Teplicích a Anifilm v Třeboni podpořila loni na podzim Asociace animovaného filmu třeboňskou přehlídku. Oba festivaly vedle sebe existují tři roky, mají obdobný profil i zaměření, konají se téměř ve stejnou dobu a mají finance z veřejných zdrojů. ASAF grantovým komisím a dalším institucím doporučila, aby podpořili Anifilm, a přispěli tak k řešení tohoto sporu. Zástupci festivalu v Teplicích však považují její tvrzení za účelová a zkreslená. Spojit oba festivaly se dosud nepodařilo.

Čtvrtý ročník Anifilmu obléklo do nového vizuálního stylu studio Lomeno reprezentované Adamem Uchytilem a Jakubem Koroušem. Ti pro Anifilm připravili koncept grafického designu, který je založen na číslicích 04. Hlavním mediálním partnerem festivalu se stala Česká televize, která slaví 60 let od svého prvního vysílání. Festival představí to nejlepší z její původní animované tvorby pro děti i dospělé. (čtk)

Neobvyklé představení charakterizované jako "krutokomedy" uvede pražské Divadlo Broadway pod názvem Večírek. Premiéru chystá na 7. března, režisérem a jedním z protagonistů je Ondřej Sokol a autorem scénáře Michal Suchánek. Na jevišti se objeví i další herci z oblíbené televizní Partičky Richard Genzer, Igor Chmela a s nimi David Matásek, Marek Taclík, Klára Trojanová, Martin Finger, Nela Boudová či Jakub Kohák.

Suchánek začal psát tento svůj dramatický text už před dvaceti lety. Hotovou měl půlku, když si ho přečetl Sokol a přesvědčil ho, ať ho dokončí. "Dialogy mi asi nejvíc připomínají trilogii filmů o rodině Homolkových v tom nejlepším slova smyslu. Je to neúprosné k běžnému člověku a k tomu, jací vlastně jsme. Jak moudříme věkem, myšleno ironicky," řekl Sokol. Podle něj nejde o sezonní záležitost, ale o hru, která mluví i o zásadních věcech.

"Vidět ji je řekněme zábavné, ale není to ztracený čas u přiblblé zábavy," dodal.

Jednou z postav je extrémně neúspěšný zpěvák populární hudby. Ten se smrti a pohřbu spolužáka rozhodne využít k tomu, že z vlastní smuteční písně k této příležitosti udělá konečně svůj průlomový hit. Přitom míra jeho nenadanosti je přímo úměrná míře jeho cílevědomosti.

Hra líčí setkání bývalých spolužáků mezi čtyřicítkou až padesátkou při kolaudaci rodinného domu. Svým chováním popírají obecně rozšířený omyl - že totiž lidé s věkem moudří. Parta kamarádů, kteří pravděpodobně nebyli ani na střední škole vzory chytrosti, však dovedla díky odžitým letům svou blbost téměř za hranice lidských možností.

Zatímco první polovina hry se odehrává na pozadí kolaudačního večírku, místem pokračování vzniklého za dramaturgické spolupráce se Sokolem je jízda autobusem na pohřeb jednoho ze spolužáků. "Michal ji psal ve Špindlerově Mlýně. Večer mi vždycky kus přečetl, já mu napsal své nápady a on je do toho montoval. Takže jsem jsem si vlastně určil, co bych chtěl režírovat," podotkl Sokol.

Základem obsazení byla Partička, kde podle jeho slov využívají jen část toho, co dovedou. Proto se chtěli společně vidět na klasické činoherní bázi. I to může být podle Sokola zajímavé pro publikum. "I reálný autobus, rozříznutý na jevišti podélně vejpůl, slibuje nezvyklý a zajímavý vizuální zážitek pro diváky této inscenace," dodal.

Podle jeho slov to není poprvé, co na jevišti režíruje sám sebe. Předtím se tak ale stalo jen jednou. "Bylo to v mých profesionálních počátcích v Mladé Boleslavi v Ostrovského komedii Kdo hledá, najde, když jeden z herců byl náhle odvelen do jiné inscenace. Tehdy jsem poněkud nadutě prohlásil, že hlavní roli odehraju sám - a byla to skutečně otřesná zkušenost," vysvětlil s tím, že nyní má za sebe i alternaci. (čtk)

Filmový klub v Chrudimi znovu obnoví svou činnost. Přerušena byla loni, neboť kino Svět, kde klub promítal, bylo uzavřeno, protože nedisponovalo zařízením na digitální projekce. Nyní klub využije původní promítačky na filmové kotouče nebo bude promítat z DVD nosičů.

Prvním filmem, který po půlroční přestávce činnost klubu zahájí, bude ve čtvrtek 14. února snímek amerického režiséra Jima Jarmusche z roku 2009 Hranice ovládání. Na 28. února klub připravil belgický film Hasta la vista!, který natočil Geoffrey Enthoven. Další program do konce května bude zveřejněn na klubových webových stránkách.

Většině filmových klubů v Pardubickém kraji se podobné problémy vyhnuly, neboť města, jež kina vlastní, je vybavila či vybavují zařízením na digitální promítání. Chrudim ale touto technologií vybavila jen malé kino Biobaroko v Muzeu barokních soch. Nové působiště si musel najít také Filmový klub Pardubice, který po uzavření kina na Dukle našel útočiště v multikině Cinestar. (ČTK)

V Kolíně dokončují městskou galerii, která ve městě dosud nebyla. Vznikla v prostorách divadla přestavbou bývalé zkušebny. Slavnostní otevření je plánováno 25. února. Provoz galerie zahájí vernisáž děl impresionistického krajináře a kolínského rodáka Václava Radimského, řekl novinářům starosta Vít Rakušan (Změna pro Kolín).

Podobu galerie navrhl architekt a herec divadla Sklep David Vávra, který by se měl slavnostního otevření zúčastnit. Náklady činí podle místostarosty Jana Pospíšila (TOP 09) kolem dvou milionů korun. Část zaplatilo město a část byla financována z rozpočtu divadla.

Žák slavného francouzského malíře Clauda Moneta Radimský (1867 až 1946) byl ve své době velmi úspěšným malířem, jehož díla se vyznačovala prvky typickými právě pro francouzské impresionisty. Působil nejen v rodném Kolíně, ale také v Mnichově nebo ve Vídni. Jeho tvorbu nicméně nejvíce ovlivnil pobyt ve Francii. V jeho díle je patrný vliv Pissarra a Moneta, kterého zobrazil zřejmě i na jedné ze svých maleb Cesta v Giverny. Jeden z jeho obrazů vlastnil dokonce i francouzský prezident Raymond Poincaré. (ČTK)

Populární francouzský herec Romain Duris ztvárnil hlavní roli v retrokomedii Láska všemi deseti, kterou na dnešní projekci v Praze představila společnost Aerofilms. Do kin ji uvede od 21. února. Odehrává se ve Francii 50. let a vypráví o dívce (Déborah Françoisová), která se touží stát sekretářkou. K tomu však musí vyhrát soutěž v psaní na stroji - teprve pak by snad mohla získat srdce svého šéfa.

Snímek líčí přípravy na toto klání, vzájemné sbližování obou hrdinů a jejich proměňující se vztah. Přípravy totiž nejsou vůbec jednoduché a připomínají trénink vrcholového sportovce.

Film je zajímavý i proto, že vznikl za účasti českých rychlopísařek. "Všechny světové šampionáty v záznamu a zpracování textů tohoto tisíciletí totiž vyhrála Česká republika. Když se ve Francii ani Belgii nenašlo dost hereček pro tyto role, obrátil se producent na nás. A tak se ve scénách soutěží v rychlopsaní na plátně objevily hned tři desítky českých dívek," řekl před projekcí vicemistr světa v psaní na mechanickém stroji, trenér reprezentace a exprezident organizace Intersteno, která světové soutěže pořádá, Jaroslav Zaviačič.

Upozornil na českou specifiku - totiž před 50 lety vyvinutou výuku v psaní, která je podle něj doslova "školou hrou" podle Komenského. Což vzápětí jeho žačky předvedly. Podle Zaviačiče docházelo při natáčení ke komickým scénám, když filmaři filmové závodnice z Česka opakovaně napomínali, ať nepíší tak rychle. Psaly totiž viditelně rychleji než hlavní hrdinka, která měla ve scéně závodu zvítězit.

Snímek natočil režisér Régis Roinsard. Podle dramaturga společnosti Aerofilms Iva Andrleho je Láska všemi deseti poctou chytrým romantickým filmům poloviny minulého století. "Je hravá, noblesní, veselá a důvtipná. Odkazující a přesto originální," uvedl. Na tento film ho poprvé upozornila krátká zpráva v odborném tisku hlásající, že distribuční práva pro americký trh zakoupila The Weinstein Company, která podobným způsobem "objevila" film The Artist. Jeho hvězda Berenice Bejoová ztvárnila jednu z vedlejších rolí v Lásce všemi deseti.

Zaviačičova manželka Helena je mistryní světa v rychlopsaní. V roce 2003 na mistrovství v Římě dosáhla světového rekordu v hodnotě neuvěřitelných 928 čistých úhozů za minutu, tedy 15 a půl úhozu za vteřinu. Psaní na stroji či na počítačové klávesnici je na vrcholové úrovni sportovní disciplínou vyžadující profesionální přípravu. Soutěž trvá 30 minut a za každou neopravenou chybu se strhává 100 trestných úhozů. Příští světový šampionát bude v červenci v belgickém městě Gent. (čtk)

Rektorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně dnes ozdobila díla rakouského malíře a grafika Gustava Klimta. K vidění jsou reprodukce slavného průkopníka moderny, jeho život a dílo dokumentují informační panely. Výstavu připravila univerzita společně s Rakouským kulturním fórem v Praze, řekl organizátor výstavy Jan Zamazal.

Výstava nazvaná Gustav Klimt - Průkopník moderny nepřináší podle Zamazala jen reprodukce slavného malíře, cenná je také kvůli své dokumentační hodnotě. "Celý rozbor díla, informace o jeho spolupracovnících i kulturních vídeňských spolcích, ve kterých Klimt působil," řekl Zamazal. V budově rektorátu, který vytvořila architektka Eva Jiřičná, je vystaveno celkem 15 panelů. Lidé si je budou moci prohlédnout do 9. března.

Výstava vznikla loni u příležitosti 150. výročí Klimtova narození, Rakouské kulturní fórum poté uspořádalo putovní výstavu, která byla k vidění v Brně a nyní ve Zlíně.

Gustav Klimt (1862 až 1918) je symbolem moderny, své stopy zanechal především ve Vídni. Klimt proslul portréty žen obklopených ornamenty, často v zářivé zlatavé barvě, které ve své době vzbuzovaly pohoršení svou neskrývanou erotičností. Oficiální kritikou byl střídavě opěvován i zatracován. Zatímco výzdoba stropů a lunet ve vídeňském Burgtheatru přinesla Klimtovi nejvyšší uznání císaře Františka Josefa (Zlatý kříž za zásluhy), malby na strop auly univerzity ve Vídni byly naopak shledány jako odporné a pornografické.

Se svými souputníky, jimiž byli Egon Schiele, Oskar Kokoschka, Josef Hoffmann, Otto Wagner či Joseph Maria Olbrich, zásadně ovlivnil umění kolem roku 1900. (čtk)

Pro celou rodinu a především děti je určena novinka pražské Laterny magiky, která vznikla ve spolupráci s Novou scénou Národního divadla. Je jí inscenace Vidím nevidím využívající možnosti tohoto prostoru, když kombinuje animovaný film i černé divadlo s akcí herců a tanečníků na jevišti. Autorkou a režisérkou je filmařka Maria Procházková, premiéra bude 14. února vpodvečer.

Pro Procházkovou je tato inscenace první zkušeností s divadlem, nicméně není první z filmařské branže. S divadlem spolupracují například Jan Hřebejk, Jiří Menzel, Alice Nellis, Vladimír Michálek či Jaroslav Brabec.

"Já od filmu neutíkám, spíše zkouším další možnosti. Tady nejde o klasické divadlo, ale o Laternu magiku. Námět, který jsem použila, jsem původně chtěla dělat filmově, ale zjistila jsem, že bych divákům mnohé věci předříkávala, jak si je mají představovat. Zatímco tady mám možnosti více vrstev tohoto příběhu. Protože co je teď v kině 3D, tak to je stále ještě Laterna magika. Mohu použít i další smysly a navíc - v divadle funguje tma, což ve filmu nefunguje," řekla Procházková na dnešní prezentaci.

Svůj scénář od počátku koncipovala pro tuto scénu, přičemž příběh malé Agátky volně vychází z knihy Ivy Procházkové Pět minut před večeří. O knížce se s ní poprvé bavila před mnoha lety, kdy jí příběh o představách nevidomé holčičky nabídla jako námět na animovaný film.

Svět představ malé Agátky na scéně umocní naddimenzované rekvizity a kostýmy tanečníků, které vznikly v dílnách Národního divadla podle návrhů scénografa Jana Novotného a kostýmní výtvarnice Simony Rybákové. A tak dešťové kapky tančí, z plátna se často něco vykutálí, vyplave nebo vystoupí na scénu, plavci bojují s chobotnicí, která je částečně nakreslena na plátně a částečně skutečnou rekvizitou na jevišti. (čtk)

Fikce a mystifikace v umění 19. století je tématem nové expozice Západočeské galerie v Plzni, kterou připravila ve spolupráci s Národní galerií. Návštěvníkům ve výstavní síni "13" ukáže, jak díla mohou klamat, a donutí tak k zamyšlení, zda je obraz skutečně tím, čím se zdá být. Jedna ze sekcí výstavy se snaží lehce provokativním způsobem přiblížit, jak se výklad popisované historické scény může "překlopit" do úplně jiné události. Výstava nazvaná Svět chce být klamán potrvá do 5. května.

"Výstava vznikla k mezioborovému sympoziu, jež se koná v rámci Smetanovských dnů v Plzni. Její autoři zpracovali námět ve třech tematických kapitolách," uvedl ředitel Západočeské galerie Roman Musil.

První oddíl se věnuje problematice Rukopisů královédvorského a zelenohorského a jejich obrazovému doprovodu. "Téma Rukopisů se zařadilo do stálého repertoáru historického malířství od 40. let 19. století. Dobový názor odpovídající představám romantického historismu reprezentuje list Vojtěcha Hellicha Záboj a Slavoj z litografického alba Vyobrazení z českých dějů," uvedli autoři výstavy Eva Bendová a Vít Vlnas.

Celkové ilustrační zpracování Rukopisů se stalo velkou výzvou v 50. letech, expozice tak představuje ilustrace k Rukopisu královédvorskému Josefa Mánesa z roku 1857. K vidění jsou ale například i sochy od Václava Levého, Josefa Václava Myslbeka a další. Monumentální zpracování látky Rukopisů pak reprezentuje dosud nevystavený velký akademicky formulovaný kartón Výjev z bitvy pod Hrubou Skálou z roku 1895, vytvořený zřejmě Karlem Vítězslavem Maškem.

Druhý oddíl je věnován zábavnímu světu 19. století, autoři se v něm zabývají dobovými strategiemi obrazového klamu a čisté obrazové iluze prostřednictvím panoramat, ale i fotografie a filmu. Divák uvidí například dosud nevystavenou řadu 13 skic k panoramatu Bitvy u Lipan Luďka Marolda.

Třetí část výstavy nazvaná Dějiny jinak se zabývá literárními a historickými konvencemi čtení zobrazeného příběhu. Autoři ukazují přímo v expozici, jak snadno se na základě konvence vytvářejí historické obrazové fikce a mystifikace. Známá díla českých klasiků 19. století opatřili odlišnými, někdy i záměrně provokativními názvy.

K výstavě vychází i stejnojmenná publikace. (čtk)

Jihočeské divadlo po 54 letech studuje Offenbachovu operetu Orfeus v podsvětí. Uvede ji u příležitosti 150. výročí první české premiéry na scéně pražského Prozatímního divadla. Světovou premiéru měla v Paříži v roce 1858. Jihočeská inscenace ji bude mít v pátek v adaptaci a režii Dagmar Hlubkové.

"Operetní domy Orfea moc nedávají, protože hlavní představitele nemají. Nás je také málo, tak jsme si vypomohli hosty. Je to náročné zpívání, i sborové, není to hudebně lehká opereta," řekl dnes novinářům šéf opery jihočeské scény Miloslav Veselý.

Efektní kostýmy jsou dílem Tomáše Kypty, autorem scény je Martin Víšek, choreografie se ujal Béla Kéri Nagy. "Ta scéna, a vůbec všechno je to odlehčené, lehounké, svítící, barevné. Každý má svůj unikátní kostým, není to, že přijde sbor a všichni mají na sobě něco šedého, každý je originál. To samé je to s dějem operety, je to velmi akční. Offenbach by měl vypadat tak, že si nalijete sklenici Moëtu, ten vypijete, a když ho dopijete, tak je konec. Tak to musí chutnat, perlit, vonět a proběhnout," řekla režisérka.

Celé představení i s předehrou vídeňského skladatele Karla Bindera trvá zhruba dvě a čtvrt hodiny s jednou pauzou. Má čtyři obrazy a dvě přestavby.

První inscenace Offenbachova Orfea v Jihočeském divadle je podle dramaturga Františka Řihouta spojena s Jiřím Císlerem, který si v režii Karla Hlušičky v roce 1954 zahrál Orfea, jeho ženou Eurydikou byla Božena Havlíčková, kterou miloval. "Protože byl houslistou, tak byl jedním z mála Orfeů, který si na housle zahrál i sólo, které je tam předepsané, přímo na jevišti," zavzpomínal Řihout.

Na elegantně ironické zrcadlo nastavené společnosti, zrcadlo, které přesahuje rámec nejen původního antického dramatu, ale i doby, v níž Offenbachova opereta vznikla, mohou diváci poprvé přijít v pátek večer do Domu kultury Metropol. "Zveme vás na opulentní hostinu bohů u olympského stolu okrášlenou svůdnými tóny, krásným zpěvem a doprovázenou vtipným slovem," uzavřel šéf opery.

Operní i baletní soubor v minulosti uvedl celkem pět nejznámějších Offenbachových hudebních opusů včetně Orfea v podsvětí, a to operety Bandité, Krásná Helena, Madame Favart a operu Hoffmannovy povídky, některé i v několika inscenacích. (čtk)

Divadlo v Mostě chystá premiéru Přeletu nad kukaččím hnízdem. Režisér Pavel Khek vycházel z knižní předlohy z roku 1962, divadelní adaptace i slavného filmu Miloše Formana s Jackem Nicholsonem v hlavní roli. Od premiéry představení na motivy románu Kena Keseyho na Broadway uplyne letos 50 let.

"Ten titul jsem měl už hodně dlouho na stole. Před rokem jsem měl pocit, že už na to uzrál čas," řekl dnes novinářům ředitel Městského divadla v Mostě Jiří Rumpík. Režie se ujal čtyřiatřicetiletý Khek, umělecký režisér divadla v Mladé Boleslavi. "Patří mezi velké talenty, které nedávno opustili divadelní fakultu," dodal Rumpík.

Podle Kheka patří Keseyho kniha Vyhoďme ho z kola ven, z níž představení i film Přelet nad kukaččím hnízdem vychází, spolu s Orwellovým 1984 mezi nejzásadnější, které odhalují princip moci. "Představení je kompilát románu, divadelní dramatizace Dala Wassermanna a Formanova filmu. "Nejzásadnější předloha je kniha, z filmu vycházíme jen drobně," řekl režisér. Z Formanova snímku si ponechali i název pro představení.

Oproti postavě, za níž Jack Nicholson získal Oscara pro nejlepšího herce, je mostecký Randle McMurphy mladší. "Přišlo nám to lepší, dramatičtější, že mezi blázny přijde mladý kluk. Nejde tam o věk, ale o životní názor," řekl režisér. Představiteli hlavní role Aleši Petrášovi je 24 let.

Diváci si podle Kheka mohou v představení najít i odkaz na dnešní společnost. "Je tam obsažený i obraz dnešního mladého člověka, jeho svobody. Ale vidět v tom jenom toto, by bylo zploštění," dodal.

"Ukazujeme, že mladého člověka málokdo poslouchá. Nemůžeme moc ovlivnit jakékoliv dění. I indián říká, že nepřestal mluvit, jen ho lidi přestali poslouchat," řekl novinářům představitel indiánského náčelníka Bromdena Vuk G. Čelebič.

Kromě Petráše a hostujícího Čelebiče v představení diváci uvidí také Zitu Benešovou jako sestru Ratchedovou z psychiatrické léčebny a další herce z mosteckého souboru. Scénu navrhl Michal Syrový a hudbu napsal Vladimír Nejedlý z režisérova stálého týmu, kostýmy vytvořila Romana Tůmová. Premiéru mostecké divadlo připravuje na pátek 15. února. (čtk)

Slovácké divadlo v Uherském Hradišti stahuje ze svého repertoáru úspěšnou inscenaci Harold a Maude s Květou Fialovou a Josefem Kubáníkem v hlavních rolích. Slavný příběh Colina Higginse měl v Hradišti premiéru v lednu 2010, nyní ho čekají poslední dvě reprízy. Fialová inscenaci dostala jako dárek ke svým osmdesátinám, divadelníci ji proto chtějí symbolicky 80. reprízou ukončit.

"Věříme na symboly. A stejně tak, jako si roli chtěla paní Květa zahrát ve svých osmdesáti letech a Maude je také 80, chtěli jsme osmdesátou reprízou skončit," řekl ředitel divadla a režisér inscenace Igor Stránský. "Navíc týden po derniéře Harolda a Maude předáme štafetu další inscenaci - tentokrát ztřeštěné komedii Popel a pálenka, opět s Květou Fialovou v hlavní roli," doplnil Stránský.

Příběh nenapravitelného pesimisty Harolda a životním optimismem zářící Maude mohou diváci vidět ještě 24. února, poslední uvedení komedie je naplánováno na první dubnový pátek. Fialová si o roli ve Slováckém divadle řekla sama a vybrala si i svého Harolda, jímž se stal Kubáník. Představení byla vyprodaná. Herci se s komedií, která se stala jednou z nejúspěšnějších inscenací slovácké scény, rozjeli po celé republice. Viděly ji desetitisíce diváků.

Třiaosmdesátiletá Fialová navíc za postavu svérázné hraběnky Maude získala nejprestižnější herecké ocenění v zemi - Thálii. "Angažovat do Slováckého divadla Květu Fialovou bylo nejlepší rozhodnutí mého profesního života," uvedl Stránský. Fialová kromě premiéry zmíněné komedie Popel a pálenka v Uherském Hradišti hraje i v inscenaci Oskar a růžová paní. Také v tomto příběhu o hravosti dětského světa, ale i o nevyhnutelnosti umírání je jejím hereckým partnerem Josef Kubáník. (čtk)

Studenti filmových škol mohou prezentovat svou tvorbu v soutěži Zlínský pes. Soutěž je součástí mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež, který se letos bude konat ve Zlíně již 53. rokem. Studenti z celého světa mohou zaslat svá díla v kategoriích animace, hraný film, dokument a filmy nové formy, informovala dnes mediální zástupkyně festivalu Anna Dušková Činčerová.

Tříčlenná odborná porota vybere a ocení nejlepší film z každé kategorie a také TOP film Zlínského psa, jehož autor získá odměnu 1000 eur (25 tisíc korun). Filmy mohou do soutěže přihlásit studenti i absolventi filmových škol do 15. března. Podmínkou je vznik snímku v době studia autora a po 1. květnu 2011. Více informací je na internetových stránkách www.zlinfest.cz.

"Soutěžní studentské filmy mohou využít možnosti zařazení do takzvaného screening clubu, jeho prostřednictvím jsou pak nabízeny k prodeji distributorům a zástupcům médií včetně televizních společností," podotkla Dušková Činčerová.

Zlínský pes byl v letech 2004 až 2009 samostatným mezinárodním festivalem studentských filmů, který iniciovala a realizovala Filmová škola Zlín v rámci filmového festivalu. Filmová škola zanikla, studentská soutěž však pokračuje jako nová soutěžní sekce festivalu.

Festival se ve Zlíně letos koná od 27. května do 1. června. Bude se věnovat dánské kinematografii. Přibudou také nové sekce, pohádková Tisíc a jedna noc a sekce Young Stars, která bude do Zlína přivážet začínající mladé herecké hvězdy jak z domova, tak dalších evropských zemí i ze zámoří. Počet odehraných snímků by měl být zhruba stejný jako loni, kdy diváci viděli 246 filmů, 13 z nich ve světové premiéře. (čtk)

V Izraelském muzeu v Jeruzalému začala archeologická výstava o králi Herodovi Velikém, který vládl Judsku v letech 37 až čtyři před naším letopočtem. Potrvá do října a jejím hlavním exponátem je zrekonstruovaná hrobka, objevená roku 2007 v pevnosti Herodium, jež je jednou z mnoha Herodových staveb.

Archeolog Ehud Necer po hrobce pátral 40 let. Na výstavě je shromážděno na 200 artefaktů, z nichž mnohé může veřejnost vidět vůbec poprvé. Hodně z nich ale bylo do Jeruzaléma převezeno z míst nálezu, tedy ze západního břehu Jordánu. Proti vystavování těchto vzácných historických předmětů a jejich převozu protestují palestinští odborníci.

Herodes, popsaný v bibli jako vrah nemluvňat, je v Izraeli připomínán hlavně jako stavitel druhého židovského chrámu před více než 2000 lety. Na výstavě jsou k vidění sochy a busty z období římského záboru Svaté země, kdy byl Herodes jmenován do čela Judska.

Necer na místě, které určil podle popisu Herodia v díle historika Josepha Flavia, našel kromě jiného nádherný sarkofág z načervenalého kamene. Byl sice rozbit na mnoho kusů, ale velkou část se podařilo zrekonstruovat. Herodes zemřel na následky četných onemocnění ve svých 70 letech v Jerichu a jeho tělo bylo do Herodia převezeno.

Sám Necer na místo nálezu přijel v roce 2010 s kurátory jeruzalémského muzea a zabil se pádem přes ohrazení do hloubky pod sebou. Současná výstava je věnována právě jemu.

Ředitel muzea James Snyder ujistil, že vše, co pochází z nalezišť na západním břehu, bude na původní místa vráceno a že organizátoři si artefakty legálně zapůjčili. Palestinci ale trvají na výkladu mezinárodního práva, jež zakazuje vyvážení jakýchkoli předmětů z okupovaného území, jímž je západní břeh od války v roce 1967. (čtk)

V úterý 12. února zemřel ve věku 83 let špičkový znalec starší české literatury, literární historik-medievista Jaroslav Kolár. Dnes to oznámil Petr Šámal z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, kde Kolár po celý život působil.

Jaroslav Kolár vystudoval bohemistiku a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v 90. letech přednášel jako externista. Vedle individuální vědecké práce (monografie Česká zábavná próza 16. století a takzvané knížky lidového čtení, 1960) se podílel na rozsáhlých edičních a lexikografických projektech, které v Ústavu pro českou literaturu vznikaly od padesátých let. Spolupracoval na Slovníku českých spisovatelů, v období normalizace pak patřil mezi klíčové osobnosti autorského a redakčního kolektivu Lexikonu české literatury, nejrozsáhlejší slovníkové příručky k dějinám české literatury do roku 1945.

"Jaroslav Kolár byl autorem řady metodologicky podnětných odborných studií. Značný význam nejen pro českou medievistiku (historii specializující se na středověk) měly i jeho překlady knih Arona Gureviče, Michaila Bachtina či Petra Bogatyreva. O jeho významu a respektu vůči jeho dílu svědčí mimo jiné i sborníky, jež u příležitosti jeho šedesátin a osmdesátin uspořádali jeho žáci, přátelé a kolegové," uvedl v tiskové zprávě Ústav pro českou literaturu. Kolára zařadila mezi největší znalce české literatury starších období.

Ve své dlouhé vědecké dráze se tento literární historik uplatnil jako vydavatel řady významných památek českého písemnictví a redaktor nejvýznamnějších knižnic klasického odkazu národního písemnictví, naposledy České knižnice. (čtk)

Mít film na Berlinale je jako dar od boha, tvrdí americký dokumentarista Shaun Kadlec, kterému se podařilo prosadit na právě probíhající berlínský filmový festival hned se svou celovečerní prvotinou. Jeho prarodiče pocházeli z Čech, a čtyřiatřicetiletý rodák z Los Angeles tak alespoň vzdáleně představuje českou stopu v oficiálním programu přehlídky, do něhož se jinak letos žádný český snímek nedostal.

Kromě Američana s českými kořeny může být náplastí pro festivalové fanoušky Česka také uvedení několika filmů spojených vznikem nebo dějem s Prahou a pak čtveřice českých uchazečů o pozornost zahraničních producentů a distributorů na doprovodném Evropském filmové trhu. České filmové centrum tam o ně registruje velký zájem a věří, že příští rok se čeští zástupci do programu Berlinale zase vrátí.

Kadlec přivezl do Berlína spolu se svou filmařskou partnerkou Deb Tullmannovou dokument Born This Way (Takto narozeni) o životě gayů v africkém Kamerunu, kde za homosexualitu hrozí až pět let vězení. "Cítili jsme, že je to opravdu silný příběh a že je důležité ho ukázat. Ti lidé se musí vyrovnávat s utajování svého vztahu, s přiznáním vlastní rodině, s náboženstvím, a proto jsme se rozhodli je sledovat," řekl Kadlec, jehož film uvádí prestižní festivalová sekce Panorama.

Ta patří mezi nesoutěžní, a Kadlecův dokument tudíž nemá šanci na získání některé z hlavních cen přehlídky, Zlatého nebo Stříbrného medvěda. Má však naději na ocenění od nezávislých a diváckých porot a aspiruje také na cenu Teddy Award pro nejlepší festivalové filmy s homosexuální tematikou. Sám tvůrce ale zůstává se svými ambicemi při zemi.

"Nevím, jak bych mohl očekávat nějaké ceny. My jsme hrozně šťastní, že tu vůbec můžeme být. V USA se na Berlinale hledí s velkým respektem. To, že tu můžeme promítat náš film, je jako dar od Boha," tvrdí dokumentarista, který typicky české příjmení zdědil po rodičích svého otce, emigrantech z Čech.

"Do Spojených států přišli kolem roku 1911. Bohužel nevíme přesně odkud. Domníváme se, že to byla z nějaké vesnice na jihu poblíž hranic s Rakouskem," přiblížil Kadlec původ své rodiny a přiznal, že se cítí trochu provinile, že toho o svých českých kořenech moc neví.

"Potom co prarodiče přišli do USA, vůbec nic ze své kultury svým dětem nepředali. Chtěli, aby jejich děti byly plnohodnotnými Američany, takže s nimi nemluvili česky ani jim nevyprávěli o své rodné zemi. Dokonce ani moc nevařili česká jídla, což mě překvapilo," vysvětlil Kadlec, který své prarodiče už nezažil.

Česky tak stejně jako jeho otec neumí a v původní domovině svých předků ani nikdy nebyl. "Určitě se tam ale chci vypravit, abych zjistil také víc o své rodině," konstatoval původním vzděláním muzikolog, který věří, že by se mu to mohlo podařit i díky jeho dokumentu, s nímž by se rád prosadil i na některý český filmový festival.

V letošním programu toho berlínského Česko kromě Kadlecova jména připomíná také němý německý horor Pražský student z roku 1913, který se natáčel v Praze stejně jako o 23 let později francouzsko-československé historické drama Golem, uváděné v retrospektivní sekci Výmarský dotek. Ta představuje také dva americké snímky z roku 1943 o pražském atentátu na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha I katové umírají a Hitler's Madman (Hitlerův šílenec).

Ve spolupráci s českou společností Barrandov Studio vznikl řecký zástupce na Berlinale Věčný návrat Antonise Paraskevase promítaný v sekci Forum a rovněž tři ze čtyř českých snímků nabízených na EFM: Ve stínu režiséra Davida Ondříčka, Yuma Poláka Piotra Mularuka a Můj pes Killer.

Právě o posledně jmenovaný film, který nedávno zvítězil na festivalu v Rotterdamu, je podle Jany Černík z Českého filmového centra na EFM největší zájem. Snímek Slovenky Miry Fornayové podle ní také částečně může za to, že Česko tento rok nemá v programu Berlinale žádného reprezentanta.

"Jednak jsme neměli tolik nových filmů, které by byly do termínu pro výběru na festival hotové, a Můj pes Killer dal přednost účasti v Rotterdamu, kde byl v soutěži, zatímco tady by byl mimo soutěž," vysvětlila Černík. Věří však, že za rok se některý zástupce české kinematografie do programu Berlinale znovu dostane. (čtk)

Do čela tuzemské hitparády, které se často mění, se po dvou týdnech vrátilo album Inzerát od skupiny Kryštof. Na druhé místo se probojovala nahrávka Konec ptačích árií, na němž jsou texty Jiřího Štaidla v podání Karla Gotta. Třetí je Jaromír Nohavica s albem Tak mě tu máš, které minulý týden hitparádu vedlo. Informovala česká pobočka Mezinárodní federace hudebního průmyslu.

Dívčí idol Justin Bieber s nahrávkou Believe Acoustic postoupil ze šesté na čtvrtou příčku, na páté zůstává nahrávka Vojtěcha Dyka a big bandu B Side Band natočená na koncertu v pražské La Fabrice. O dvě místa na šesté si oproti minulému týdnu pohoršilo album Passione italského pěvce Andrey Bocelliho. Na sedmém místě zůstává nejprodávanější nahrávka let 2011 a 2012, Racek od Tomáše Kluse, následuje další Klusova deska alba Cesta do záhu(d)by. Na devátém místě skončila starší deska britské zpěvačky Adele s názvem 21, desítku nejprodávanějších nahrávek uzavírá zpěvačka Pink s nahrávkou Truth About Love.

Do druhé desítky nejprodávanějších alb se dostala také koncertní pocta Michalu Horáčkovi, která se loni uskutečnila ve Státní opeře v Praze u příležitosti jeho šedesátin, Klusův Hlavní uzávěr splínu a kompilace Nejlepší písničky pro děti všech dob.

Ze zahraničních alb se v popředí hitparády objevila britská chlapecká pětice One Direction a její deska s názvem Take Me Home, soundtrack z filmu Bídníci, album Jediný čo hreší slovenského rappera Rytmuse, album populární německé metalové kapely Helloween s názvem Straight Out Of Hell, výběr Cool Ice Hits, eponymní album zpěvačky Zaz a Rihanna s nahrávkou Unapologetic. (čtk)

Průřez prací fotografky Evy Fukové bude od 15. února vystaven v pražské galerii Leica. Výběr pěti desítek snímků se soustředí na dvě etapy - fotografie vzniklé v České republice a na cestách po Evropě v letech 1951 až 1964 a na cyklus fotografií z New Yorku, kam autorka koncem 60. let odešla. Výstava se jmenuje Pábení a potrvá do 14. dubna.

Eva Fuková svým dílem a jeho významem patří podle pořadatelů mezi zakladatelské a průkopnické osobnosti české fotografie. Silná poválečná generace českých fotografů, kterou teoretici nazývají druhou fotografickou modernou, pozměnila vnímání fotografie jako média. Otevřela cestu, možnosti a přístupy k tvorbě stovkám dalších fotografů. A to nejen ve fotografii, ale i ve výtvarném umění.

"Nad kolébkou Evy Fukové se přely dvě sudičky. Sudička s paletou a štětcem a sudička moderní, která přinášela fotoaparát. Dnes je (Eva Fuková) již bez diskusí legendární a průkopnickou osobností české fotografie," uvedl kurátor výstavy Aleš Kisil. Připomněl, že autorka soustavně fotografuje od roku 1951. Tehdy se spolu s manželem, malířem Vladimírem Fukou, přátelili s Jiřím Kolářem, Zdeňkem Urbánkem, Janem Hančem, Emanuelem Fryntou či Kamilem Lhotákem - za což si vysloužili neúnavnou pozornost tajné policie a Fuková své fotografie nemohla publikovat.

Po několika letech se směly objevit alespoň v časopisech, později, když ji kritika začala označovat za nejvýraznější osobnost nové fotografie, mohla i vystavovat.

V roce 1967 emigrovala. Stále fotografovala, restaurovala fotografie, vystavovala, ale v Československu se o ní až do listopadu 1989 mluvit nesmělo. Počátkem 90. let se do České republiky začala navracet, v letech 1996 a 2007 měla dvě velké výstavy, průběžně také několik menších. (čtk)

O tom, že život vždycky nejde podle plánu, vypovídá americká romantická komedie Terapie láskou. Dnes ji představila na projekci v Praze společnost Bontonfilm. Do kin ji uvede od 28. února.

Její hrdinou je učitel Pat Solatano v podání Bradleyho Coopera. Má za sebou psychickou krizi, během níž ztratil dům, práci, manželku i svůj dosavadní život. Snímek začíná ve chvíli, kdy se Solatano smí po osmi měsících v psychiatrické léčebně vrátit domů. Film získal Zlatým glóbus pro představitelku hlavní ženské role Jennifer Lawrencovou a má i osm nadějí na Oscary včetně nominací za nejlepší film, režii, scénář i herecký výkon.

Knižní klub v únoru vydává stejnojmennou románovou předlohu z pera Matthewa Quicka. Autor za ni získal čestné uznání Hemingwayovy nadace, která odměňuje debutová díla amerických spisovatelů. Snímek dostal od fanoušků na portálu csfd.cz hodnocení 78 procent, i když řada z nich poukazuje na to, jak je příběh o neuroticích vykalkulován.

Solatano se v příběhu vrací ke svým rodičům (Jacki Weaverová a Robert De Niro), kteří se mu snaží pomoci postavit se na vlastní nohy. S dívkou Tiffany (Jennifer Lawrenceová), kterou potká na večeři u přátel, uzavře dohodu o vzájemné pomoci. Solatano se totiž chce znovu sblížit s manželkou a Tiffany hledá partnera do taneční soutěže. Spojenectví mezi nimi vytvoří nečekané pouto.

"Když jsem přemýšlel o obsazení, napadl mne Bradley Cooper. Má v sobě totiž stejnou vnímavost, přímost, nespoutanost i zranitelnost jako hrdina příběhu. Navíc byl nadšený tím, že by měl hrát tuto pro něj tak netypickou roli," podotkl režisér David O. Russel v distribučních materiálech.

S Jennifer Lawrencovou se předtím osobně nepotkal, ale naprosto ho prý odrovnala při rozhovoru přes skype. "Chemie mezi oběma funguje tak skvěle, že si od prvního momentu přejete, aby právě tihle dva skončili spolu," poznamenal k filmu režisér, který scénář napsal s autorem knižní předlohy. (čtk)

Tvorbu grafika a malíře Vladimíra Suchánka bude od čtvrtka představovat výstava v Císařské konírně Pražského hradu. Přehlídka nazvaná Melancholická ulita se koná u příležitosti Suchánkova životního jubilea a potrvá do 12. května. Suchánek oslavil 12. února 80. narozeniny.

Výstava zahrnuje Suchánkovu tvorbu od první poloviny 50. let až do současnosti. Úvodem přibližuje počátky autorovy práce, dobu, kdy poznával a obdivoval pražskou periferii a krajinu. Dnes již neexistující motivy a zákoutí zachytil v desítkách kreseb, následně i pomocí různých grafických technik.

Závěr studijního období a počátky hledání vlastní cesty dokumentují cykly Mateřství a Dětský cyklus. V 60. letech se Suchánek určitý čas věnoval kolážím, strukturální grafice a monotypům, od druhé poloviny tohoto desetiletí se pak postupně vracel od abstrakce k figuraci.

Ústřední část výstavy tvoří barevné litografie, doplňují je kresby, v nichž jsou rozpoznatelné mnohé motivy následných grafických listů. Volnou tvorbu reprezentují také exlibris a ukázky výtvarného doprovodu bibliofilských tisků. Posledním celkem uzavírajícím expozici je 12 barevných litografií, kterými autor vzdává poctu svým, dnes už nežijícím, uměleckým přátelům.

Rodák z Nového Města nad Metují studoval na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a grafiku na pražské Akademii výtvarných umění. Poprvé vystavoval ve svém rodišti v roce 1957, dnes je zastoupen v mnoha veřejných a soukromých sbírkách v ČR i v zahraničí. Zúčastnil se množství mezinárodních výstav a bienále, odkud si odnesl přes 30 významných ocenění. Od roku 1996 je předsedou Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V roce 2006 byl oceněn Medailí Za zásluhy. (čtk)

Liberecké divadlo uvede novou hru Tomáše Dianišky LSDown, volně inspirovanou osudem amerického psychologa a experimentátora s psychedelickými látkami Timothy Learyho. Dnes se v Malém divadle uskutečnila poslední generálka, premiéra bude v pátek.

"LSDown je hrou, která nepochybně osloví všechny početné fanoušky předchozích Dianiškových inscenací, ale zároveň je na ní vidět i jistý posun, vyzrálost a zkušenost z předešlých projektů," řekl dramaturg inscenace Tomáš Syrovátka. LSDown je podle něj generační divadlo, které má ale potenciál oslovit kohokoli, především díky tomu, že Dianiška dokáže psát situace s překvapivými pointami. "Umí vyvolat napětí, smích, ale také otevřít filozofické otázky," poznamenal dramaturg.

Dianiška na scéně rozehrává věčná divadelní témata současným jazykem. V první řadě se v jeho LSDown objevuje faustovské téma, kde hlavní postava touží po poznání až za hranici sebezničení. Jeho Timothy je jedním z vědců-proroků, kteří dokážou měnit svět. Stýká se s nejmocnějšími lidmi planety a může si připadat jako polobůh, vlastní život se mu ale hroutí. "Nezajímá nás Leary jako reálná postava, ale jako symbol nějakého způsobu života a kam to člověka může dovést," vysvětlil autor.

LSDown není první Dianiškova hra, kterou liberečtí diváci uvidí. Je ale první, která se dostala na oficiální program malé scény Šaldova divadla. Předchozí inscenace Googling and Fucking, Přísně tajné: Hrubá nemravnost nebo Mickey Mouse je mrtvý připravila parta mladých herců na vlastní pěst pod hlavičkou alternativní scény Divadlo F. X. Kalby. Většinu z nich režíroval mladý odchovanec Jana Schmida a Ypsilonky Braňo Holiček.

A jak se mu s Dianiškou pracuje? "Na zpracování je to velmi těžký autor," přiznal Holiček. Tomáš má podle něj rád filmy, a proto jsou jeho scénáře filmové. "Vždycky je to těhotné nápady, ale je velmi těžké je porodit," poznamenal. Dianiška podle něj píše fantastické dialogy. Dát tomu celému smysl, učesat to, aby to byla divadelní inscenace, a ne filmový scénář, dá ale spoustu práce. "Je ale velmi benevolentní a dovolí mi škrtat, přehazovat i dopisovat. Někdy se trošku vzteká, že tahle věta se mu líbí a chce, aby tam zůstala," dodal Holiček který byl nominován na cenu Alfréda Radoka za rok 2012 jako talent roku. (čtk)

Festival Kino na hranici nabídne čtyři desítky filmů z české, slovenské, polské a maďarské produkce. Do programu se vešla i retrospektiva slavného polského herce Jerzyho Stuhra, který se proslavil především rolí ve filmu Sexmise a na festival přijede. Promítat se budou jeho snímky Předtanečník režiséra Felikse Falka a Seznam cizoložnic, který už režíroval sám. Za organizátory to řekla Barbara Szymańská.

Festival se uskuteční už po patnácté v Českém Těšíně a polském Cieszyně. "Program zahrnuje široký výběr více než 40 nejnovějších produkcí z Česka, Polska a Slovenska, a také tradiční maďarský element. Mezi námi vybranými snímky stojí za zmínku třeba 37 let natáčený Soukromý vesmír Heleny Třeštíkové, Až do města Aš Ivety Grófové, který Slováci nominovali na Oscara, a silný film Pokłosie Władysława Pasikowskiého," vyjmenovala Szymańská. Kromě Stuhra festival připomene komplexně i dílo slovenského režiséra Petera Solana.

Stejně jako v minulých letech festival připraví i přehlídku žánrového filmu. Tentokrát návštěvníky do světa hudebních filmů a muzikálů. V nabídce najdou Zakázané písničky Leonarda Buczkowskiého nebo Starce na chmelu Ladislava Rychmana.

Festival se uskuteční od 30. dubna do 5. května. Promítat se bude na třech místech. V Divadle Adama Mickiewicze a Kině Piast na polské straně hranice. V Českém Těšíně se bude hrát v Kině Central. Aktuální informace i podrobný program s místy konání jednotlivých projekcí je možné najít na internetových stránkách festivalu www.kinonahranici.cz. (čtk)

Rozsáhlou výstavu portrétů pod názvem "Šedesát let, šedesát tváří" připravila Oblastní galerie v Liberci. Představí 110 výtvarných děl od poloviny 19. století do současnosti z vlastních sbírek. Mezi vystavenými díly jsou práce výtvarníků tak zvučných jmen, jako jsou Emil Filla, Jan Preisler, Josef Čapek, Antonín Procházka, Václav Brožík nebo Jan Zrzavý. Výstava je součástí programu, který galerie připravila k 60. výročí svého založení. Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek, řekl dnes novinářům ředitel Jan Randáček.

Portrét patří ve výtvarném umění k nejnáročnějším tématům. "Návštěvníci mohou na výstavě vidět klasický portrét od roku 1850 až po současné netradiční portréty. Vystaveny jsou nejen malby, grafiky a kresby, ale i plastiky, medaile a plakety," řekl Randáček. Galerie představuje nejen práce známých malířů, ale i portréty známých osobností. "Liberečany by určitě mohlo zajímat, že je tam celá kolekce portrétů tří generací rodiny Liebiegů nebo třeba portrét libereckého rodáka Františka Xavera Šaldy," doplnil ředitel galerie.

Oblastní galerie v Liberci byla založena v roce 1953, kdy se oddělila od Severočeského muzea. Z mateřské instituce převzala soubor německého a rakouského malířství druhé poloviny 19. století a také rozsáhlou kolekci umění českých Němců, další díla pocházejí ze soukromé sbírky Heinricha Liebiega. "Největší část děl je ale z galerijních nákupů za posledních 60 let," řekl Randáček. Díky tomu dnes galerie vlastní pátou největší sbírku výtvarného umění v zemi. Výstava portrétů je druhou velkou tematickou výstavou se sbírek Oblastní galerie v její historii. Jako první představila v roce 2005 českou krajinomalbu.

Libereckou galerii čeká v roce jejích šedesátin náročné stěhování. Už ve druhé polovině letošního roku by se měli její pracovníci i sbírky přesunout do nově zrekonstruovaných prostor bývalých městských lázní. Rekonstrukce za 380 milionů korun se chýlí k závěru. Prakticky hotová už je přístavba depozitáře. "Dokončují se tam výmalby a chybí ještě podlahy a vybavení," řekl Randáček. Věří, že ve druhé polovině roku bude možné začít sbírky z nevyhovujících podmínek v novorenesanční budově galerie stěhovat do moderních klimatizovaných prostor nového depozitáře. Nové expozice v lázních se otevřou v únoru příštího roku. (čtk)

Na festivalu Sázavafest, jehož 13. ročník se od 1. do 3. srpna uskuteční v zámeckém lesoparku ve Světlé nad Sázavou, si hudební příznivci připomenou 15. výročí tragického úmrtí rakouského zpěváka Falca. V podání skupiny Falco tribute band složené z členů jeho původní kapely zazní hity Jeanny, Rock Me Amadeus, Vienna Calling nebo Out Of The Dark. "Jejich heslo zní Falco žije! A podle toho show vypadá," podotkl producent festivalu Klaus Stracke.

Dalšími oznámenými hvězdami festivalu jsou německý dýdžej Jasper Forks alias U96 a australský streetový performer Dub FX. "Další jména zahraničních hudebníků, s nimiž jednáme, oznámíme po uzavření smluv, fanoušci se mají na co těšit," uvedl ředitel festivalu Pavel Kloupar. Domácí scénu budou mimo jiné reprezentovat Tata Bojs a skupina Portless vzniklá po rozpadu populárních Support Lesbiens.

Portless budou mít první oficiální vystoupení 24. dubna v pražském Lucerna Music Baru. "Pracujeme na nových písních, budou i tři videoklipy, ale budeme hrát i hity Support Lesbiens. Vždyť David Koller také hraje hity Lucie a nikomu to nepřijde divné," sdělil zpěvák Portless Kryštof Michal. (ČTK)

Kapela Kryštof ve středu zahájila v opavské víceúčelové hale hitem Rubikon vyprodané turné k nové desce Inzerát. Celkem si na čtyři koncerty, kromě Opavy i v halách v Ostravě, Brně a Praze, koupilo lístky více než 35 000 lidí. Jako speciální host se v polovině všech koncertů představí Jaromír Nohavica. S kapelou nazpíval jednu z nových skladeb Křídla z mýdla.

"Dá se říct, že pro kapelu to je historický úspěch. Takto rychle vyprodané turné ještě neměla," řekla manažerka skupiny Martina Poulíčková-Krajčová. Zájem o lístky byl velký. "Sehnala jsem dva úplně na poslední chvíli. Moc by mě mrzelo, kdybych tady nemohla být," svěřila se šestadvacetiletá žena z Opavy. Fanoušci si na kapelu museli počkat. Opavská hala se jim otevřela v 19:00, plnit se ale začala kolem 20:00. Jako předkapela se nejprve představila ostravská skupina Nebe.

Později vystoupil hudebník z newyorského Brooklynu Ido Zmishlany, který se podíle na produkci desky Inzerát a na turné představuje svůj projekt Ido vs. The World. Teprve po 21:00 už pódium s obří obrazovkou a vyprodaná hala patřila stálici české hudební scény. (ČTK)

V pražském Divadle Hybernia bude mít ve čtvrtek premiéru výpravný rodinný muzikál Mary Poppinsová. V hlavní roli dokonalé vychovatelky disponující kouzelnými dovednostmi se představí držitelka Thálie 2011 Monika Absolonová v alternaci s Alenou Antalovou. Režie inscenace se chopil Petr Gazdík, choreografie se ujala Lucie Holánková a scénografie je dílem Petra Hlouška.

Příběh odehrávající se v Londýně koncem 19. století bude Divadlo Hybernia uvádět ve 30 představeních do 25. května. Mary Poppinsová se představí v kvalitě a provedení podle přísných pravidel původních producentů, a tak i původní návrhy scény, kostýmů i akrobatických triků zůstaly téměř nedotčeny. V dalších rolích zahrají a zazpívají Radka Coufalová, Johana Gazdíková, Dušan Vitázek, Denny Ratajský, Martin Havelka, Milan Němec, Jana Musilová nebo Markéta Sedláčková.

Hrdinkou příběhu, který sklízí úspěchy v Londýně i na Broadwayi, je mimořádná chůva Mary Poppinsová, která se zjeví na přání malých dětí Banksových, jimž rodiče nevěnují příliš pozornosti. Vychovatelka prozáří jejich dětský svět hravostí, svobodou a fantazií a zcela převrátí přísný řád Banksovic domu natolik, že nakonec dokáže proměnit i samotné rodiče. (ČTK)

Pražská Laterna magika uvede ve čtvrtek vpodvečer premiéru inscenace Vidím nevidím režisérky a animátorky Marii Procházkové. Je určena hlavně dětem, potěšit ale má i dospělé.

Představení kombinuje animovaný film i černé divadlo s akcí herců a tanečníků na jevišti. Pro filmařku Procházkovou, která režírovala celovečerní snímky Žralok v hlavě a Kdopak by se vlka bál, bylo první zkušeností s divadlem. Námět, který použila, původně chtěla zpracovat filmově, ale zjistila, že by divákům mnohé věci předříkávala, jak si je mají představovat.

"Mohu použít i další smysly a navíc - v divadle funguje tma, což ve filmu nefunguje," uvedla k tomu režisérka. Příběh malé Agátky volně vychází z knihy Ivy Procházkové Pět minut před večeří. O knížce se s ní poprvé bavila před mnoha lety, kdy jí vyprávění o představách nevidomé holčičky nabídla jako námět pro animovaný film. (ČTK)

Pražské Divadlo Semafor uvede ve čtvrtek večer premiéru hudební komedie Rytíři z Blaníku a krasavice Lída. Je už pátou novinkou v této sezoně poté, co Semafor kvůli nedostatku financí zrušil nákladnější projekty a zaměřil se na komorněji obsazené inscenace. Jiří Suchý v tomto případě opět spolupracoval s hudebním skladatelem Michalem Pavlíčkem, sám je autorem libreta, textů písní a režisérem.

Hra nechá diváky nahlédnout do bájné hory Blaník a sledovat počínání blanických rytířů. Ti zatím stále čekají na okamžik, až bude v českých zemích nejhůře, aby vyjeli na pomoc. Děj se odehrává v blanické restauraci, v rolích jejích majitelů se objeví Jitka Molavcová a Jiří Suchý. Titulní roli Lídy ztvární Lucie Černíková, její kamarádky hrají Zuzana Říhová a Ivana Korolová, která alternuje s Martou Sovovou. Jiří Štědroň se objeví v roli vícevévody Štědroně, další rytíře představují Petr Macháček a Michal Stejskal.

V Blaníku se navíc objeví dva nezvaní hosté: klaun David Šír a obchodní zástupce Václav Kopta. Hudební doprovod obstará pětičlenná kapela pod vedením pianisty Jiřího Svobody. Po dnešní premiéře má hudební komedie reprízy 15. a 28. února. (ČTK)

Pořadatelé festivalu Rock for People, který se uskuteční od 2. do 5. července ve Festivalparku v Hradci Králové, představí speciální projekty kapely Please The Trees a písničkáře Xindla X. Z tuzemských kapel dále přijedou skupiny Kryštof, Charlie Straight a Pražský výběr. ČTK o tom dnes za pořadatele informoval Jiří Hlinka. Ze zahraničních účastníků již dříve organizátoři zveřejnili jména Queens Of The Stone Age, Klaxons, Papa Roach a The Parov Stelar Band.

Třinečtí Charlie Straight vystoupí v Hradci Králové poté, co v květnu v v Brightonu absolvují showcasovou přehlídku The Great Escape. Kapela zahraje na The Great Escape dvakrát, a to přímo na doporučení programového ředitele festivalu Adama Ryana, jehož Charlie Straight zaujali na vídeňské akci Waves Vienna v říjnu 2012. "Když jsme ve Vídni narazili na sympatického Angličana a pozvali ho na náš koncert, nevěděl jsem, jak to pro nás může být důležité," podotkl zpěvák Albert Černý.

Speciální projekt přiveze písničkář Xindl X, jeho kapelu posílí čtrnáctičlenná dechová sekce Orchestru Karla Vlacha. "Vždy jsem byl fanda coververzí a speciálních koncertů, na nichž kapely obléknou své písně do úplně nových kabátů. Je pravda, že nacvičovat víc než hodinový koncert ve dvaceti lidech pro jedno jediné vystoupení, je tak trochu extrém. Ale věřím, že se to vyplatí a že nabídneme fanouškům zážitek, na který jen tak nezapomenou," sdělil k projektu s názvem Xindl XXL. (ČTK)

Rozhlasový Big Band Gustava Broma s dirigentem Vladimírem Valovičem se představí publiku 27. února. Jako nový rezidenční soubor Českého rozhlasu zahraje za hostování Karla Gotta a zpěvačky Dashy od 19:00 hodin v pražském divadle Hybernia.

Slavný orchestr plný vynikajících hudebníků tak oficiálně zahájí sérii čtrnácti koncertů, kterou ve spolupráci s Českým rozhlasem pro letošek připravil. Nejbližší budou v březnu v Plzni a Českých Budějovicích, v dubnu v Hradci Králové a v květnu v Luhačovicích. "Jsem rád, že jedna z nejstarších a nejvýznamnějších mediálních institucí v Evropě, jakou Český rozhlas je, dala nabídku ke spolupráci právě našemu tělesu. Na propagaci toho nejlepšího z české a světové hudby," komentoval to Valovič.

Jazzový big band nesoucí v názvu jméno Gustava Broma (1921-1995) je na scéně už přes sedmdesát let a za tu dobu si vydobyl místo mezi nejslavnějšími evropskými i světovými hudebními tělesy. V 60. letech minulého století jej odborníci zařadili mezi desítku nejlepších big bandů světa. S kapelou hostovaly největší hvězdy jazzu i popu jako Maynard Fergusson, Dizzy Gilespie, Dianna Ross and The Supremes, Ray Conniff, Ben Cramer a Bill Ramsey. (ČTK)

Za velmi neformální a předběžnou označil v rozhovoru pro ČTK končící šéf Akademie múzických umění Ivo Mathé svou debatu s vedením TOP 09 o možnosti nástupu do čela ministerstva kultury. Petr Gazdík, předseda hnutí Starostové a nezávislí, které je partnerem TOP 09 a podle vzájemné dohody obou politických uskupení za resort kultury odpovídá, v podvečerním rozhovoru v České televizi uvedl, že "v tuto chvíli" je ministryní kultury Hanáková. "A myslím, že v příštích dnech se na tom nic měnit nebude," dodal.

"Je to vysoko ve vzduchu, až ve stratosféře," prohlásil Mathé k informacím deníku Mladá fronta Dnes, že se jeho jméno objevuje v souvislosti se změnou na ministerstvu kultury. Nic potvrzeného ale podle něj není. Jednání o možnosti jeho nástupu prý byla velmi předběžná, osloven ze strany TOP 09 ale Mathé v této věci podle svých slov byl. V TOP 09 má přitom podobné otázky na starosti přímo předseda strany a ministr zahraničí Schwarzenberg. Toho v nedávné prezidentské volbě výrazně podporovali mnozí umělci, kteří jsou ale zároveň dlouhodobě nespokojeni s výkonem Hanákové v čele ministerstva. "K ničemu takovému se nechystám, ani jsem o ničem takovém s paní ministryní nemluvil," řekl dopoledne ČTK Gazdík.

Jeho hnutí je partnerem TOP 09 a za resort kultury odpovídá. Prvním ministrem za hnutí byl Jiří Besser, kterého v prosinci 2011 vystřídala právě Hanáková. V ČT Gazdík později připustil, že ministerstvo má pod vedením Hanákové problém s mediální komunikací. Ministryně má ale podle něj za sebou i řadu úspěchů, například prosazení církevních restitucí.

Starostové prý budou v příštích týdnech se Schwarzenbergem o situaci na ministerstvu diskutovat, klíčovou roli šéfa TOP 09 v personálních otázkách Gazdík respektuje. "My se tu situaci budeme snažit uklidnit. A poté se sejde předsednictvo Starostů a nezávislých společně s Karlem Schwarzenbergem a nějakým způsobem rozhodneme. Buď zachováme paní ministryni na ministerstvu kultury, nebo najdeme jiného kandidáta," řekl Gazdík v ČT.

Zástupci TOP 09 i hnutí přitom v neformálních rozhovorech už delší dobu připouštějí, že není nejsilnější ministryní. "Jasně, že je to trápení zvířátek," řekl dnes ČTK jeden z vlivných politiků TOP 09. Ve čtvrtek odpoledne se před budovou ministerstva uskutečnila demonstrace proti údajně nízké podpoře živého umění. O možnosti, že by respektovaný bývalý ředitel České televize Mathé kulturu vedl, přitom Schwarzenberg uvažoval už v roce 2011, když byl hledán Besserův nástupce.

S Mathém o věci tehdy jednali, ze spolupráce ale nakonec sešlo i kvůli jeho angažmá v čele AMU. Tam mu ale končí nyní končí funkční období, střídá jej Jan Hančil. Podle informací ČTK přitom možné, že zveřejnění informací o zákulisních jednáních s Mathém může jeho případný nástup do čela ministerstva kultury zkomplikovat i kvůli tomu, že o věci byli informováni zástupci hnutí Starostů. (čtk)

Britská herečka Maggie Smithová je jednou z hlavních hvězd populárního seriálu Panství Downton, ale nikdy se na něj nedívala. Osmasedmdesátiletá Smithová to řekla americké televizi CBS v rozhovoru, který se bude vysílat v neděli.

"Nikdy jsem seriál vlastně neviděla," odpověděla na otázku, zda je na svou roli jízlivé lady Granthamové v Panství Downton hrdá. "Nedívala jsem se na něj," řekla o seriálu s tím, že kdyby se na sebe dívala, tak by jí znervózňoval její výkon. "Je to frustrující. Vždy vidím věci, které bych chtěla udělat jinak. Vždy si říkám, proč jsem proboha tohle udělala?" uvedla v rozhovoru, jehož úryvky CBS zveřejnila.

Panství Downton o šlechtické rodině a jejím služebnictvu počátkem 20. století patří k nejpopulárnějším seriálům v Británii i USA, kde první díl třetí sezóny sledovalo v lednu 7,9 milionu diváků.

I když má Smithová na kontě dva Oscary, tak největší slávu jí přinesla role lady Granthamové, která jí také zajistila dvě televizní ceny Emmy. "Lidé mě dnes znají a tak tomu dřív nebylo," řekla. "A to jen kvůli televizi." (čtk)

Ve Wortnerově domě Alšovy jihočeské galerie začala výstava Tváře z New Yorku. Expozice zahrnuje výběr malířské a kreslířské tvorby Petra Nikla za posledních deset let. Vedle abstraktních metaforických kreseb tváří či starších obrazů trpaslíků z obludária a zvláštních portrétů z minulosti jsou k vidění obrazy lidí, které autor potkával v ulicích New Yorku. Výstava potrvá do 24. března.

"Žiju třetím rokem v New Yorku. A jak jsem ho probrousil na koloběžce, tak nejzajímavější jsou na něm lidé, kteří neustále klokotají ulicemi. Je to vlastně takové divadlo světa. Nejdříve jsem se je snažil zapamatovat a nakreslit, ale pak jsem zjistil, že si je přestylizovávám, že do nich pořád něco vkládám subjektivního, co k nim nepatří, a že nezbývá, než si zakoupit foťák a zkusit je vyfotit," řekl Nikl. Koupil si tedy fotoaparát a vyfotil mnoho lidí, kteří ho zajímali. Někteří o tom nevěděli, někteří věděli, některé poprosil, některým dal dolar.

Podle fotek realisticky jako dokumentarista pak lidi nakreslil, protože chtěl vydat knížku. Vyšla před čtvrt rokem a jmenuje se Divňáci z New Yorku. Pak udělal menší výstavu v Praze, kde k ilustracím nechal udělat fotky, ze kterých vycházel. Pro Wortnerův dům potom v lednu namaloval ještě další obrazy.

Nikl se narodil 8. listopadu 1960 ve Zlíně, je výtvarník, hudebník, fotograf a divadelník. Jeho tvorba je protkána sociálním zájmem a hledáním smyslu současného umění. Své obrazy vystavoval například v USA, Francii, na Slovensku i v Německu.

V roce 1995 získal cenu Jindřicha Chaloupeckého, se svými divadelními performancemi vystupoval v Praze, Bruselu, Paříži, na výstavě EXPO 2005 v Aichi v Japonsku a v dalších zemích. Napsal a nakreslil devět autorských knih, z nichž mnohé obdržely významná ocenění.

Do roku 1990 tvořil stylizované zvířecí motivy, počátkem 90. let se přiklonil více k figurální malbě, která se stávala postupně reálnější a technicky propracovanější. Kolem roku 1995 maloval portréty a o rok později reálné postavy. Od téhož roku se věnoval stylizované fotografii na různá témata. (čtk)

V České republice začne 3. dubna natáčení historického eposu s názvem 1864, jehož producentem je dánská společnost Miso Film v koprodukci s českou společností Sirena Film. Dánští filmaři v tuzemsku utratí zhruba 218 milionů korun. Ve čtvrtek to oznámila Denisa Štrbová z České filmové komise.

"Dosud největší a nejnákladnější dánský projekt, který zahrnuje celovečerní hraný film a osmidílný televizní seriál, se bude natáčet v monumentálním stylu. Je určen pro velká plátna i pro televizní obrazovky. Seriál bude mít premiéru na podzim 2014 v Dánské televizi," uvedla Štrbová. Celkový rozpočet projektu je 173 milionů dánských korun (zhruba 590 milionů Kč), náklady v České republice budou činit asi 218 milionů Kč.

Film i seriál jsou podle Štrbové volnou adaptací bestselleru dánského spisovatele Toma Buk-Swientyho, popisujícího krvavou dánsko-německou válku, která vyvrcholila v dubnu 1864 bitvou u Dybbøl Mill. Její vinou přišlo Dánsko přibližně o třetinu území.

Důležitým koproducentem projektu je Dánská veřejnoprávní televize DR. Dále se na financování podílejí TV2 Norsko, TV4 Švédsko, ZDF, Arte a Česká televize. Projekt získal finanční podporu od Nordisk Film & TV Fond, SF Film, The Danish regional film fond FilmFyn a Bitten & Mads Clausens Fond. "1864 je také jedním z projektů, který loni získal pobídku v rámci Programu podpory filmového průmyslu České republiky," dodala Štrbová.

Film i seriál bude režírovat uznávaný dánský scenárista a režisér Ole Bornedal, v ČR známý hlavně svým kultovním filmem Noční hlídač z roku 1994, ale také pozdějšími filmy Dina, Tak trochu jiná love story a Záskok. Podle něj není snímek 1864 válečným filmem. "Je to příběh země, oblasti a lidí, jejichž život byl po generace ovlivněn absurdními politickými zájmy a rozhodnutími, groteskními komplikacemi a lidskými oběťmi, které pronikly do duše této země a celé severní Evropy," uvedl Bornedal.

Český koproducent Sirena Film má za poslední léta už několikanásobnou zkušenost se spoluprací s Dánskem. Jejich zatím posledním koprodukčním snímkem ve spolupráci se společností Zentropa byl film Královská aféra, oceněný na Berlinale 2012 a nedávno nominovaný na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (čtk)

Největší hity skupiny Queen zazní příští týden v podání Filharmonie Brno. Orchestr je spolu s pěveckými sólisty uvede na dvou koncertech ve Wannieck Gallery. Písně od Queen se už v minulosti objevily v různých symfonických verzích. V Brně ale 21. a 22. února zazní nové aranže dirigenta Miloše Machka, sdělila mluvčí orchestru Lenka Vodičková.

Program obou koncertů tvoří 16 písní, které britská hudební skupina nahrála v letech 1974 až 1991. Některé z nich patří k vůbec nejslavnějším rockovým skladbám - třeba A Kind of Magic, Radio Ga Ga, We Will Rock You, Bohemian Rhapsody nebo The Show Must Go On. Zazní také skladba We Are the Champions, známá jako hymna vítězů nejrůznějších soutěží.

Filharmonici doufají v to, že večer slavných skladeb v symfonickém podání bude lákadlem nejen pro skalní fanoušky kapely Queen. Pěvecké party, které v originále zpíval Freddie Mercury, převezmou sopranistka Hana Škarková a tenorista Marek Olbrzymek. Vystoupí také vokální skupina Q VOX a kytarista Jiří Sova.

Machek jako dirigent spolupracuje s Filharmonií Brno už 17. sezonu, často právě na netradičních projektech. V minulých letech se věnoval třeba symfonickému zpracování hitů Pink Floyd, které představil například v Berlíně, Mnichově a Lipsku. (čtk)

Ředitelem pražského symfonického orchestru chce být 11 lidí. Praha dnes otevře obálky s přihláškami uchazečů. Informoval o tom radní Václav Novotný.

Do čtvrtku se mohli hlásit také zájemci o post ředitelů divadel Na Zábradlí a Pod Palmovkou. Šéfem Palmovky chce být sedm lidí, Divadla Na Zábradlí pak osm. Obálky komise otevře příští týden. Pokud uchazeči se zveřejněním souhlasili, budou jejich koncepce po otevření obálek zveřejněny na webových stránkách hlavního města.

"Kdokoli chce, může si jednotlivé koncepce prostudovat, seznámit se s nimi a udělat si vlastní úsudek. Vybírat toho nejvhodnějšího ředitele pak bude pečlivě sestavená odborná komise," uvedl radní Novotný. Komise dá své návrhy na nové ředitele radním, kteří definitivně rozhodnou.

Vypsání výběrových řízení na šéfy divadel město už dříve zdůvodnilo tím, že současní ředitelé Doubravka Svobodová a Petr Kracik jsou ve svých funkcích už zhruba 20 let. Podle Novotného by měli šéfové takových institucí obhajovat své posty každých pět až šest let. Noví ředitelé by měli nastoupit k 1. září 2013.

Nový šéf symfoniků by měl být jmenován k 1. květnu 2013. Dosavadní ředitel orchestru Ilja Šmíd sám rezignoval poté, co čelil dlouhodobé kritice od svých spolupracovníků. Praha konkurz už loni jednou vypsala, nového ředitele orchestru ale kvůli nízkému počtu uchazečů nevybrala. (čtk)

I s nesmrtelnou titulní písní v podání Karla Gotta se od dubna vrátí na německé televizní obrazovky animovaný seriál Včelka Mája, tentokrát však v novém, 3D digitálním provedení. Vedle hrdinů důvěrně známých i Čechům z původního seriálu ze 70. let se v novém ztvárnění příběhů spisovatele Waldemara Bonselse objeví také dosud neznámé postavy a tvůrci slibují moderní výtvarné pojetí i dynamiku vyprávění, které prý budou více odpovídat návykům současné generace diváků.

Německá veřejnoprávní stanice ZDF nechala ve spolupráci s francouzským kanálem TF1 vyrobit 78 dvanáctiminutových epizod, které budou pro nezasvěcené vyprávět dobrodružství malé zvědavé včelky opět od začátku. V prvním díle, který bude odvysílán na Velikonoční pondělí 1. dubna, tak mohou být diváci znovu svědky narození Máji a jejího seznamování s tetou Kasandrou, lehce natvrdlým Vilíkem a lučním koníkem Hopem.

Kromě těchto starých známých se v novém seriálu objeví i nové postavy jako mrzutý šnek Rufus, chrobák Ben, nervní moucha Barryl nebo krásná beruščí slečna Lara.

Původní kreslený seriál na motivy oblíbených dětských knížek německého autora z počátku 20. století Waldemara Bonselse vznikl v koprodukci ZDF, rakouského kanálu ORF a dalších společností v Japonsku. V letech 1975 a 1979 tam bylo natočeno více než sto dílů, které se následně s úspěchem vysílaly po celém světě a získaly si miliony fanoušků.

Stejně populární jako samotný seriál se stala i jeho titulní píseň, kterou pro originální německou verzi složil skladatel Karel Svoboda a nazpíval Karel Gott. Píseň Biene Maja je v Německu také patrně největším Gottovým hitem, bez něhož se neobejde žádný z koncertů "Zlatého hlasu z Prahy" u západních sousedů.

Ty loni překvapil odhalením, že na ní navzdory její oblibě prakticky nic nevydělal. Nedal si prý totiž do smlouvy klauzuli, která by mu zajišťovala příjmy z jejího vysílání, a tak dostal zaplaceno jen za její nazpívání, které mu zabralo půl hodiny. Údajně ho to ale nemrzí. "Když se mnou obrovská hala zpívá Včelku Máju, a to už se děje skoro 40 let, tak to je ten nejlepší honorář," uvedl tehdy v Německu stále nesmírně populární zpěvák. (čtk)

Ministryně kultury Alena Hanáková, kterou do vlády vyslalo hnutí Starostové a nezávislí, partner TOP 09, se dnes odpoledne sejde s předsedou TOP 09 a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Hanáková to dnes řekla novinářům. Vysvětlit si s ním chce úvahy o její možné výměně, které se rozhořely poté, co vyšlo najevo, že Schwarzenberg o vedení ministerstva kultury mluvil s dosavadním rektorem Akademie múzických umění Ivem Mathém.

"V této fázi je to naše soukromé setkání, protože si to chceme vysvětlit. Upřímně řečeno, myslím si, že tak by to mělo být," poznamenala Hanáková. Uvedla také, že způsob, jakým informace, že Schwarzenberg uvažuje o jejím odchodu, proběhla médii, nebyl v pořádku. "Slovo fér ani říkat nebudu, protože co je v politice fér. Ale myslím si, že tak by se to dělat určitě nemělo," dodala.

Podle předsedy hnutí STAN a šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Petra Gazdíka je Schwarzenberg gentleman a nejspíš cítí povinnost se ministryni za slova Mathého v médiích omluvit. "Vůči ní to není vůbec fér. Toto byla přesná ukázka toho, proč se nemá dělat politika v přímém přenosu. Vůči dámě to nebylo galantní," řekl Gazdík. Otázka obsazení postu ministra kultury je podle něj otázkou jednání mezi ním a předsedou TOP 09. "Zda paní ministryni potvrdíme v té funkci, nebo se domluvíme a budeme hledat jiného kandidáta, to je otázka až dalšího jednání," poznamenal Gazdík. Taková diskuse se podle něj odehraje zřejmě někdy v příštím týdnu.

Ivo Mathé, který ve vedení AMU nyní končí, ve čtvrtek potvrdil, že se Schwarzenbergem o ministerstvu jednal. Úvahy o jeho možném nástupu jsou prý ale "velmi vysoko, až ve stratosféře". Schwarzenberg sám dnes možnost výměny v čele ministerstva kultury označil za záležitost TOP 09 a jejích spojenců z hnutí Starostové a nezávislí. "My se s nimi posadíme a uslyšíme, co je jejich názor," řekl ČTK a Českému rozhlasu.

Hanáková sama odmítla spekulovat o tom, zda za ni nyní Schwarzenberg skutečně shání náhradu. "Je samozřejmě jeho právo jakékoliv kroky v tomto směru dělat, ať se to týká mne, nebo kohokoliv z ministrů. To je jeho právo. O formě mluvit teď nebudu," poznamenala. Předsedu TOP 09 prý přes "všechny peripetie" zcela podporuje.

Hanáková dodala, že za svou činností na ministerstvu si stojí. Její práce tam prý je - přes špatný mediální obraz - dobrá. O situaci kolem ministerstva kultury dnes dopoledne také krátce diskutoval poslanecký klub TOP 09 a Starostů. (čtk)

Absolutním vítězem 47. ročníku Mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga 2013 se stal ruský klavírista Viktor Maslov. Získal i Cenu za nejlepší provedení povinné skladby Viktora Kalabise. Porota v čele s předsedou Leošem Čepickým vyslechla celkem 26 nahrávek muzikantů z 15 zemí. Za pořadatele o tom informovala Simona Vlčková.

Porotci letos vybírali nejlepší interprety v oborech housle, klavír, violoncello a klasická kytara. Mezi houslisty vyhrála Maria-Alexandra Bobeicová z Rumunska, která získala i Cenu za nejlepší provedení povinné skladby Bohuslava Martinů. V oboru violoncello nebyla první cena udělena, Vilém Vlček získal čestné uznání. V oboru klasická kytara zvítězila Barbora Kubíková, která získala i Cenu Evropské unie hudebních soutěží mládeže (EMCY) a Cenu za nejlepší provedení povinné skladby Štěpána Raka. Cenu pro nejmladšího účastníka získala dvanáctiletá Jackie Wongová z Austrálie.

"Nositelé cen všech soutěžních kategorií se poprvé veřejně představí 16. června na koncertu laureátů Concertino Praga v pražském Rudolfinu, po kterém následuje série koncertů v rámci Jihočeského festivalu," uvedla Vlčková. Jihočeský festival začne 17. června v Českém Krumlově, do 21. června pokračuje koncerty v Bechyni, Třeboni, Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci.

K bývalým laureátům soutěže patří například i v ČR známá japonská houslistka Šizuka Išikava. Vice informací se nachází na www.rozhlas.cz/concertino/portal. (čtk)

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg vysvětlil ministryni kultury Aleně Hanákové, kterou do vlády poslalo partnerské hnutí TOP 09 Starostové a nezávislí, okolnosti svého jednání s bývalým rektorem Akademie múzických umění Ivo Mathém. Po schůzce Hanáková řekla, že její práci předseda vládní strany nic nevytkl a Schwarzenberg sám poznamenal, že k Hanákové výhrady nemá.

Ministr zahraničí a vicepremiér Schwarzenberg se tento týden soukromě sešel s někdejším ředitelem veřejnoprávní televize Mathém, který nyní skončil ve funkci rektora AMU. Mathé pak v médiích naznačil, že "vysoko ve vzduchu" je možnost jeho nástupu do čela ministerstva kultury. O Mathém se před více než rokem uvažovalo jako o možném nástupci tehdejšího ministra kultury Jiřího Bessera, Mathé v té době funkci odmítl, do vlády pak přišla nyní odbornou veřejností často kritizovaná Hanáková.

"My jsme si jen vyříkali, jak k čemu došlo. To bylo vše. Já k ní vůbec nemám výhrady," řekl novinářům předseda TOP 09.

Hanáková, která se o jednání Schwarzenberga s Mathém dozvěděla jen z médií, před dnešní schůzkou dávala najevo, že se jí podobný postup nelíbí. "Slovo fér ani říkat nebudu, protože co je v politice fér. Ale myslím si, že tak by se to dělat určitě nemělo," uvedla před setkáním.

Po schůzce připustila, že se omluvy dočkala. "Nečekala jsem nic jiného. Jeho postoj je velmi solidní. Že to bylo nešťastné, to říkal on sám, a tím také začal," řekla Hanáková o Schwarzenbergovi. Překvapilo by ji prý víc, kdyby podobné vyjádření omluvy nezaznělo. Na schůzce se prý předseda TOP 09 zajímal o vize její práce na ministerstvu pro další období.

Uvedla také, že se Schwarzenbergem si situaci vysvětlila. "V tuto chvíli je to tak, že se v zásadě nic nemění," dodala. Pokud by změna v čele ministerstva měla nastat, bude to podle ní věcí jednání mezi předsedou hnutí STAN Petrem Gazdíkem a předsedou TOP 09 Schwarzenbergem.

Z Gazdíkovy strany přitom Hanáková cítí silnou podporu. "Petr Gazdík je člověk, který za námi stojí velmi pevně. Je to taková naše opora v zádech," dodala.

Podle Gazdíka je setkání s předsedou TOP 09 v plánu někdy na počátku příštího týdne. "Zda paní ministryni potvrdíme v té funkci, nebo se domluvíme a budeme hledat jiného kandidáta, to je otázka až dalšího jednání," řekl ČTK.

Hanáková si za svou činností na ministerstvu stojí. Její práce tam prý je - přes špatný mediální obraz - dobrá. (čtk)

Zkušené zpěváky i zpívající herce pozvali na natáčení alba Solitéři producenti Petr Svoboda a Lucie Gažiová. Ve Svobodově studiu Elektrovox české verze zahraničních hitů nazpívali Marta Kubišová, Jaroslav Hutka, David Kraus, Wabi Daněk, Pavel Landovský nebo Jan Kačer. "Jedná se o album vyhraněných osobností z české scény, kterých si velmi vážíme a kteří mají v pořádku páteř. Zpívají na něm naši kamarádi a lidé, ze kterých se během práce na desce stali naši kamarádi," řekl Svoboda.

Mezi ty, kteří se "stali kamarády", patří například Věra Špinarová, se kterou se seznámili až během práce na projektu Solitéři. "Také ona přispěla k dobrému duchu práce. V České republice teď převládá celospolečenský marasmus. Naše platforma není proti tomu bojovat politicky, ale na kulturním poli," uvedl syn hudebního skladatele Karla Svobody, který sám sebe označuje za "mozek" projektu, zatímco jeho životní partnerka, slovenská herečka a písničkářka Gažiová, je jeho "srdcem".

Šansonově laděné album nabídne mimo jiné písně z repertoáru Simply Red, Mike and Mechanics, Lou Reeda, Rolling Stones, Leonarda Cohena nebo Petera Gabriela s texty Michaela Dejvického, Marka Epsteina, Hutky a producentské dvojice.

Gažiová podotkla, že některým interpretům písně přidělili, jiní si je vybrali sami, například Kubišová skladbu Over My Shoulder, a všichni se ztotožnili s texty. "Snažili jsme se jim nabídnou inteligentní texty, v nichž se promítají jejich osobnosti," podotkl Svoboda.

Za vyhraněnou mladou osobnost považuje Gažiová například Davide Krause, s nímž nazpívala duet Prima den, v originále Reedův Perfect Day. "Lidé ho buď milují nebo nenávidí, což se stává těm, kdo říkají to, co si myslí," sdělila.

Album vznikalo ve studiu Elektrovox v Jevanech a je výsledkem téměř dvouleté práce. Hudební doprovod byl natáčen bez použití computerů, výhradně s živými nástroji hudebníků ze skupiny Malá Zoe. V rádiích se již objevil první singl, Ježíšek (Catch The Wind od Donovana) Jaroslava Hutky.

Producenti Svoboda a Gažiová k projektu Solitéři plánují i turné, které by se mělo uskutečnit letos na podzim. "Budeme hledat větší divadla nebo kulturní domy v Česku i na Slovensku. Představujeme si účast pěti až šesti osobností za doprovodu kapely Malá Zoe," uzavřela Gažiová. (čtk)

Ve věku 93 let dnes v Praze zemřel violoncellista, zakladatel Smetanova kvarteta a hudební pedagog Antonín Kohout. Poslední rozloučení s bývalým profesorem pražské AMU se uskuteční 27. února ve velké obřadní síni Strašnického krematoria v Praze. Za rodinu o tom informoval vnuk Jan Kohout.

Antonín Kohout se narodil 12. prosince 1919 v Lubné u Rakovníka. Po absolvování nižšího gymnázia vystudoval pražskou konzervatoř a Hudební fakultu AMU. K jeho pedagogům patřili Karel Pravoslav Sádlo, Josef Micka a Karel Moravec. V roce 1945 se stal zakládajícím členem Smetanova kvarteta, jednoho z nejlepších světových souborů tohoto druhu. Kvarteto odehrálo přes 4100 koncertů v Evropě, USA a Japonsku, natočilo přes 140 desek a významně se podílelo na propagaci české hudby, zvláště Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka. Členy kvarteta v jeho historii byli například Václav Neumann, Milan Škampa či Jiří Novák.

Závěrečný koncert Smetanova kvarteta se konal v Brně 27. června 1989 v Besedním domě

Pedagogicky Kohout působil na pražské AMU, k jeho žákům patřili například členové Kubínova, Pražákova, Stamicova, Škampova a Wihanova kvarteta. (čtk)

Nekrolog Antonína Kohouta připravujeme.

Jihočeské divadlo uvedlo po více než půlstoletí do repertoáru oblíbenou Offenbachovu operetu Orfeus v podsvětí. Výběrem titulu připomíná 150. výročí první české premiéry této operety se slavným kankánem na scéně pražského Prozatímního divadla. Světovou premiéru měla v Paříži v roce 1858. Jihočeské divadlo v pátek inscenaci uvedlo v překladu Iva Fischera a v adaptaci a režii Dagmar Hlubkové.

Odlehčené kostýmy a scéna se snaží oddělit svět lidí, svět nebešťanů a svět pekelníků. Nezůstalo u klasiky v antických kostýmech, ani nejde o typickou modernu a bulvární satiru. Jde o akční souboj mezi Plutem a Jupiterem. V Offenbachově pojetí je titulní hrdina ředitelem thébské konzervatoře, jeho manželka Eurydika mu uteče z rozhádaného svazku za lepším životem do podsvětí. Orfeus ji na nátlak veřejného mínění jde jen nerad od božstva vyžádat zpět. Zásluhou sehrané neobratnosti neuspěje a Eurydika se stává bakchantkou. Vlastní jádro příběhu pak tvoří vzpoura bohů na Olympu proti nudným poměrům. Na pozadí mytologického příběhu o bájném Orfeovi a jeho manželce Eurydice lze vysledovat kritiku poměrů ve společnosti.

První inscenace Offenbachova Orfea v Jihočeském divadle je spojena s Jiřím Císlerem, který si v režii Karla Hlušičky v roce 1954 zahrál Orfea, jeho ženou Eurydikou byla Božena Havlíčková. Protože byl houslistou, tak byl jedním z mála Orfeů, který si na housle zahrál i sólo, které je ve scénáři předepsané, přímo na jevišti.

Norská veřejnoprávní televize NRK v pátek v hlavním čase vysílala plápolání ohně v krbu - i s odborným komentářem. Akční podívaná trvala 12 hodin.. "Budeme hovořit o vědátorských tématech jako hoření, štípání dřeva a rovnání polen, ale také zařadíme kulturní vložky v podobě hudby a poesie," řekl producent programu Rune Möklebust před očekávanou relací.

"Bude to velmi pomalý, ale ušlechtilý televizní pořad," ujišťoval Möklebust. "Norové mají k ohni duchovní vztah," vysvětluje Möklebust. "Oheň je důvodem, proč jsme tady, pokud bychom neměli dříví na otop, umrzli bychom," dodal producent.

Televize se nechala inspirovat úspěšnou populárně naučnou knihou o palivovém dříví od Larse Myttinga, jenž byl do televize pozván jako host. Jeho knihy se v pětimilionovém Norsku loni prodalo téměř 130 000 výtisků. Před Vánocemi se lépe prodával už jen román Padesát odstínů šedé. (ČTK)

Kino Květen v Novém Jičíně chce k letošnímu 700. výročí první písemné zmínky o městě vytvořit film, který by zobrazoval minulost i současnost města z pohledu obyvatel. Hledá proto snímky, které život ve městě zachycují. Přivítá jakékoli amatérské záběry i dokumenty točené profesionály. Informovala o tom mluvčí radnice Marie Machková.

"Řada rodin si dokumentuje výlety, návštěvy akcí, bourání či stavbu domu, procházku v parku. Byť mají tyto snímky většinou soukromý charakter, určitě by se z nich dalo vystřihnout to, co zobrazuje, jak nějaká lokalita ve městě dříve vypadala," uvedla vedoucí kina Květen Kateřina Novotná.

Lidé, kteří se chtějí svými záběry na vzniku filmu podílet, mohou kontaktovat vedoucí kina na telefonech 556 709 128 a 605 523 346 nebo e-mailu kino@novy-jicin.cz. Vzniklý film by měl mít premiéru v září při městské slavnosti. (ČTK)

Zlínské divadlo uvede v cyklu inscenovaných čtení na téma Československo českou premiéru hry Stalin v našem městě od slovenského autora a překladatele Ľubomíra Feldeka. Cyklus na téma Československo aneb Pohled na Čechy zvenčí připravilo divadlo k 20. výročí rozdělení společného státu Čechů a Slováků. Autor hry bude hostem večera.

Režie se ujal student režie na brněnské JAMU Jan Cimr. "Zaujalo mě, že by tu někde mezi námi mohl žít schovaný Stalin - když máme co do činění se světem, kde je zlo těžko definovatelné, málokdy se dá vymezit, určit jednou osobou, jedním režimem, jedním činem. Stalina jako jeho koncentrát, naředěný nijakostí naší doby k nepoznání, je potřeba nepřehlížet," uvedl režisér.

Feldek přitom vypráví ve hře o 50. letech groteskně, s humorem i s písněmi, s vědomě autobiografickým vkladem. Zlínskému uvedení předcházela hra Stalin v Žilině, která měla premiéru v režii Dodo Gombára v Žilině loni. (ČTK)

Jedinečné koncertní turné absolvuje nyní v únoru a následně v dubnu Plzeňská filharmonie. Při asi patnácti koncertech po německých koncertních síních bude hrát živě k promítání filmu Piráti z Karibiku. Během produkce, která je náročná na přípravu a následně také na perfektní synchronizaci, filharmonici rozezní i řadu netradičních nástrojů. Dirigentem je specialista na filmovou hudbu, Němec Helmut Imig.

Vše funguje tak, že do koncertního sálu je umístěno velké promítací plátno, před ním sedí filharmonici. Dirigent má partituru s napsaným časem, k tomu běží film a on přesně na filmový obraz pasuje hudbu. "Vyžaduje to maximální přípravu hráčů. V partituře k Pirátům z Karibiku se nacházejí i nástroje, kterými běžně nedisponujeme, takže jsme si je museli pro tyto účely zapůjčit," uvedla ředitelka filharmonie Lenka Kavalová. Klarinetisté tak například musí hrát na basklarinety, kontraalt klarinety, flétnisté na altové flétny, basové flétny.

Přestože Plzeňská filharmonie už filmovou hudbu hrála, v takovémto provedení je to její premiéra. Turné, které navštíví města jako například Mannheim, Frankfurt, Baden Baden, Kolín nad Rýnem, skončí v dubnu v Mnichově. Podobným způsobem má údajně Německo v plánu realizovat i Pána prstenů. (ČTK)

Do letošního ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia film Olomouc (AFO) se mohou letos zapojit se svými snímky i diváci. Měli by v nich zachytit svůj pohled na Olomouc jako univerzitní město. Soutěž organizátoři pořádají při příležitosti letošního 440. výročí univerzity. Délka videa by neměla symbolicky přesáhnout 4:40 minuty.

"Půjde o programovou sekci festivalu, kterou budou natáčet samotní diváci. Uzávěrka soutěže bude 10. dubna, snímky mohou zájemci posílat již nyní. Vybírat mezi nimi bude nezávislá porota," uvedl ředitel AFO Jakub Korda. Podle něj se nabízí celá řada možností a pohledů na ztvárnění zadaného tématu. Zájemci mohou například zachytit život města ovlivněný zdejšími studenty i momentky z kultury poháněné právě studenty i absolventy v roli organizátorů či diváků.

Mezinárodní festival AFO se letos uskuteční 16. až 21. dubna. Jeho hlavním cílem bude letos prokázat nenahraditelnost obávané matematiky a pevně stanovit hranici mezi seriózní vědou a pseudovědou. Jako jedni z hlavních hostů se představí předseda Americké asociace matematiků Paul Zorn i nejcitovanější český vědec Pavel Hobza. (ČTK)

V české premiéře uvedlo v sobotu Západočeské divadlo v Chebu hru anglické autorky Penelope Skinnerové Léto na kole. Lehce provokativní hra v režii Šimona Dominika je první uvedením hry mimo britské ostrovy. V letošní sezoně jde už o čtvrtou premiéru chebského divadla. Text pro chebské divadlo objevil režisér a dramaturg Šimon Dominik.

Jak divadlo upozorňuje, inscenace je vhodná pro diváky až od 15 let, a to především proto, že hra obsahuje několik sexuálně explicitnějších scén a volba jazykových prostředků také není vždy právě spisovná. "Nicméně to všechno jsou pouze prostředky, které posilují účinek příběhu, text rozhodně není žádnou lacinou senzací s erotickými motivy, ty využívá pouze jako hyperbolu osvětlující hlubší výpověď o hloubkách a zákrutech ve vztazích," dodal režisér.

Penelope Skinnerová se prosadila hned svým prvním textem Fucked, monologem dívky, jež propadla drogám a stala se prostitutkou. Její hry se stále vracejí k tématice sexuální identity a moci, sexuální manipulace a vztahů, jakou roli postava hraje ve vztahu a jakou si myslí, že hraje. Skinnerová je velmi otevřená, nicméně není zbytečně explicitní, vulgární nebo obscénní a daří se jí vyhýbat stereotypům a snadným klišé. Komedie plná dvojsmyslů Léto na kole (The Village Bike) je její zatím nejúspěšnější hrou. (ČTK)

Britský herec Hugh Grant v sobotu oznámil, že se stal podruhé otcem. Podle webu dailymail.co.uk má syna jménem Felix Chang. Matkou je Tinglan Hongová, s níž má Grant šestnáctiměsíční dceru Tabithu. Dailymail.co.uk napsal, že chlapec přišel na svět 29. prosince. Formálně byl zaregistrován ve čtvrtek.

Herec o narození syna informoval poté, co se filmové hvězdy prý na potomka začali ptát novináři, k nimž se zprávy o narození chlapce dostaly. "Na dotaz některých novinářů. Jsem nadšený, že moje dcera teď má bratra," napsal podle agentury Reuters mimo jiné herec na Twitteru.

"Nyní jsem to potvrdil...a doufám, že moje rodina bude nechána na pokoji," uvedl také na Twitteru dvaapadesátiletý Grant, který patří k hlasitým kritikům britského bulváru. (ČTK)

Výstavu děl Františka Kupky v Salmovském paláci na Hradčanech už vidělo přes 30 000 lidí. ČTK to sdělila mluvčí pořádající Národní galerie v Praze Eva Kolerusová. Připomněla, že výstava s mezinárodními zápůjčkami skončí 3. března a nebude moci být právě kvůli závazkům zahraničním galeriím prodloužena. Výstava Cesta k Amorfě ukazuje cestu Františka Kupky k malířské abstrakci.

Národní galerie v rámci výstavy nabízí finančně zvýhodněné společné vstupné do tří palácových objektů na Hradčanském náměstí, tedy paláců Šternberského, Schwarzenberského a Salmovského. Každou středu a sobotu do konce konání výstavy také bude prodloužena otevírací doba do 20:00.

Expozice představuje přes 80 exponátů včetně zápůjček z významných zahraničních institucí, mezi nimiž jsou Centre Georges Pompidou v Paříži, Muzeum moderního umění v New Yorku či Guggenheimovo muzeum v New Yorku. Mezi českými zapůjčiteli je zejména Muzeum Kampa a Obrazárna Pražského hradu. Řada vystavených děl pochází také ze soukromých sbírek. (ČTK)

Zásadní modernizaci své Smetanovy síně připravuje na letošní rok Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (SVK). Konferenční sál s poměrně zachovalým interiérem z poloviny minulého století chce vybavit novými technologiemi, díky tomu hodlá výrazně navýšit počet akcí. Zatím se síň využívá jen asi pětkrát ročně, nově by sloužila desítkám projektů.

"Chceme, aby nové technologie sál posunuly na úroveň odpovídající současným trendům," uvedl ředitel knihovny Daniel Bechný. Modernizace, jež vyjde na zhruba pět milionů Kč, je letos největší investiční akcí knihovny, přesáhne i do roku 2014. Podle Bechného se nyní projekt, na němž se začalo pracovat už v roce 2011, aktualizuje. V druhé polovině roku má začít rekonstrukce.

"Hodnotný interiér je poměrně zachovalý. Práce sice budou rozsáhlé, nicméně zachovávají stále jednotný ráz návrhu z 50. let," uvedl. Sál, jenž pojme při maximálním vytížení stovku lidí, bude vybaven novou audiovizuální technikou, vzduchotechnikou, osvětlením, vyměněny budou sedačky atd. V roce 2014 má být hotovo. (ČTK)

Jubilující oscarový filmař Jiří Menzel nemá životní výročí rád. Nemá chuť slavit ani bilancovat a své nadcházející pětasedmdesátiny, připadající na 23. února, stráví v zahraničí. "Moje žena Olinka zařídila, abychom tu nebyli. Koupila letenky, a tak vyrazíme do ciziny. Kam mě veze, to je ale tajemství," řekl Menzel ČTK. Svůj návrat by nejraději viděl až v souvislosti s premiérou svého filmu Donšajni, která bude 30. května. "A to ještě kdo ví, jestli," dodal.

Menzel podle vlastních slov celý život bojuje s nechutí pracovat. Sladké nicnedělání pokládá za ideální a k práci přistupuje jen tehdy, když je osloven. Přesto má na kontě 17 celovečerních filmů, řadu dokumentů i desítky divadelních režií doma a v zahraničí. Jeho herecká filmografie čítá 80 rolí ve filmu i v televizi. Získal spoustu ocenění včetně Oscara za Ostře sledované vlaky, za Vesničku mou střediskovou byl na tuto sošku nominován. Je držitelem Českého lva za dlouhodobý umělecký přínos i obdobného ocenění z karlovarského festivalu. Převzal medaili Za zásluhy, francouzský Řád umění a literatury a řadu dalších zahraničních cen.

"V mládí mě nikdy nenapadlo, že bych dělal film. Vždy jsem inklinoval k divadlu, a protože mi hrozila vojna, hlásil jsem se na Divadelní fakultu na režii. Tam mě ale pro "nedostatek talentu" nevzali, a tak jsem šel jako volontér v roce 1956 do televize. V jejích začátcích se všechno vysílalo živě. Dělal jsem asistenta v hudební a pak filmové redakci, kde se i živě dabovalo - byla to velká škola," uvedl Menzel. Pak se přihlásil na FAMU, kde ho profesor Otakar Vávra naučil dělat film. (ČTK)