Kompletní rukopis románu Proces od Franze Kafky bude od tohoto pátku vystaven v Berlíně. Zájemci si díky němu mohou udělat bližší představu o tom, jak jedno z nejdůležitějších literárních děl 20. století vznikalo.

Manuskript bude k vidění do 28. srpna ve výstavní síni Martin-Gropius-Bau v centru německé metropole.

"Je to, jako byste se Kafkovi při psaní dívali přes rameno," říká o možnosti zhlédnout 171 stránek rukopisu jeden z pořadatelů výstavy Thomas Oberender.

"Je to bezprostřední setkání s něčím, co se dá nazvat neuspořádanou kreativitou, něčím, co teprve hledá svou formu," poznamenává v narážce na nezvyklý způsob, jakým Kafka svůj zřejmě nejdůležitější román psal.

"Vždy pracoval na několika kapitolách najednou," přibližuje Kafkův postup kurátorka Ellen Strittmatterová, podle níž to odporuje běžné představě o tom, jak vzniká román.

Kafka psal Proces do deseti čtyřicetistránkových sešitů a přitom přeskakoval z jednoho do druhého. Zároveň mezi srpnem 1914 a lednem 1915, kdy román vznikal, pracoval na dalších textech a vedl si také deník.

Za svého života pražský rodák zveřejnil jen jednu kapitolu díla. Ostatní v rozporu s přáním Kafky – který chtěl, aby bylo zničeno – uspořádal jeho přítel, správce pozůstalosti a vydavatel Max Brod.

"Dal románu pořádek, který odpovídal tomu, co si pamatoval. Kafka mu totiž text předčítal," líčí Strittmatterová.

Byl to také Max Brod, kdo vzácný rukopis zachránil před běsněním druhé světové války. Z Prahy ho odvezl v březnu 1939 těsně předtím, než začala její okupace nacisty. Text vzal do Palestiny, kde ho po válce věnoval své snoubence Ester Hoffeové.

Milostný vztah byl také na začátku vzniku románu. Kafka se 12. července 1914 v berlínském hotelu Askanischer Hof sešel se svojí snoubenkou Felice Bauerovou, její sestrou a jednou kamarádkou. Rozhovor, při kterém si prý Kafka připadal jako před soudem, vyústil ve zrušení zásnub. Krátce poté se dal Kafka do díla.

Výsledkem je 171 spíše drobným, ale čitelným písmem psaných listů, které jsou nyní ve speciálních ochranných vitrínách vystaveny v síni Martin-Gropius-Bau.

Místnost, v níž se nacházejí, je přitom potemnělá. Návštěvníci, které vstupné přijde na sedm eur – v přepočtu 184 korun –, mají zakázáno fotografovat s bleskem, aby se manuskript nepoškodil.

Vzácný rukopis je na výstavě doplněn o překlady Procesu do více než 60 jazyků z celého světa. K vidění je i film Proces amerického režiséra Orsona Wellese z roku 1962 a fotografie ze sbírky německého nakladatele Klause Wagenbacha.

Je mezi nimi také snímek z listopadu 1923, který byl Kafkovým vůbec posledním. Spisovatel zemřel v roce 1924.

Proces poprvé vyšel rok po Kafkově smrti, tedy v roce 1925. Německo rukopis získalo od Hoffeové v roce 1988 na aukci v Londýně za přibližně 3,5 milionu marek, což byla do té doby vůbec nejvyšší částka zaplacená při aukci za literární rukopis.