Týden v kultuře 18. až 24. března

Jedním z nejvýznamnějších žijících amerických spisovatelů je bezesporu Philip Roth, který 19. března oslaví osmdesátiny. Roth, který bývá každoročně uváděn mezi favority na zisk Nobelovy ceny za literaturu, je autorem téměř tří desítek románů, ve kterých se věnuje tématu postupné asimilace Židů v Americe, otázkám osobní identity či problémům kulturní a etnické příslušnosti.

Rodák z Newarku, jehož předci se do Ameriky přistěhovali z polské Haliče, do literatury vstoupil v roce 1959 knihou Goodbye Columbus (Sbohem, město C). Proslavil se pak zejména románem Portnoyův komplex z roku 1969. Řadu cen dostal za román Americká idyla, mimo jiné i prestižní Pulitzerovu cenu (1998). K dalším jeho dílům patří například Elév, Profesor touhy a Operace Shylock.

Roth je také držitelem řady českých ocenění. Jako vydavatel východoevropských autorů totiž významně přispěl k propagaci české literatury. Díky němu například získal v USA své první čtenáře Milan Kundera. V polovině 70. let Československo navštívil a na základě "neobyčejných" zážitků vznikla i novela Pražské orgie (1985). V roce 1994 byl Roth společně s Günterem Grassem vyznamenán první Cenou Karla Čapka, v roce 2001 dostal jako první Cenu Franze Kafky.

V roce 2011 získal mezinárodní Man Bookerovu cenu, mezinárodní obdobu známého britského literárního ocenění. Koncem loňského roku ale oznámil, že už nehodlá dál psát. (čtk)

Na prvním místě žebříčku návštěvnosti severoamerických kin zůstává i druhý týden po sobě Mocný vládce Oz, tentokrát s výdělkem 42,2 milionu dolarů. Druhý skončil thriller The Call s herečkou Halle Berry. Ten vydělal 17,1 milionu dolarů, uvedla agentura Reuters.

Třetí je komedie The Incredible Burt Wonderstone s Jimem Carreym a Stevem Carrellem s 10,3 miliony dolarů, čtvrtý snímek Jack a obři s 6,22 miliony dolarů. Kompletní žebříček návštěvnosti hledejte zde. (red)

Po lednovém brutálním útoku kyselinou na šéfa baletu moskevského Velkého divadla Sergeje Filina stihl ruskou první scénu nový skandál. Sólista operního souboru Sergej Gajdej byl podle ruských médií zatčen pro podezření z podvodů a hrozí mu až šest let vězení. Zprávu potvrdil mluvčí ministerstva vnitra.

Gajdej byl podle listu Moskovskij komsomolec zatčen už v lednu, ale zprávu policie zveřejnila až teď. Tenorista, který je členem souboru Velkého divadla od roku 1995, kolegům údajně nabízel pozemky v zahrádkářské kolonii severovýchodně od Moskvy. Chtěl za ně až půl milionu rublů (asi 320 tisíc Kč).

Gajdej ale s vybranými penězi uprchl a zadržen byl, až když po něm policie vyhlásila celostátní pátrání. Mezitím si stačil na půjčku opatřit nákladný automobil, dlužné peníze ale nesplácel.

Gajdej ruskou odbornou kritiku zaujal v několika rolích, v poslední době například v úloze Lenského v Čajkovského opeře Evžen Oněgin. Úspěchy sklízel i na operních scénách v Londýně, Římě či Barceloně. (čtk)

Zábavným, dojemným a dramatickým příběhem, ale i podívanou pro celou rodinu má být novinka pražského Divadla Na Fidlovačce. Jde o Babičku Boženy Němcové, jak ji zdramatizoval režisér inscenace Jan Jirků. Premiéru bude mít 21. března s ředitelkou nuselské scény Eliškou Balzerovou v titulní roli.

"Je to pro mě velké dobrodružství a sám jsem zvědav, jak se potká naše jakési alternativně-loutkové divadlo s pravou činoherní scénou a čistým činoherním herectvím," řekl na dnešním setkání s novináři Jirků, na jehož kontě je ve spolupráci s dramaturgyní Adélou Šotolovou řada inscenací. Tato by však měla být klasická.

"Budeme dělat Babičku tak, jak ji autorka napsala, co do tohoto textu vložila. Chceme, aby představení bylo srozumitelné pro rodinného diváka i děti základních škol, a snažili jsme se být kreativní a nápadití," dodal.

Na dětské role pořádala Fidlovačka konkurzy, tomu nejmenšímu na jevišti jsou prý necelé čtyři roky. V inscenaci účinkují tři desítky herců, prakticky celý soubor, a ozve se v ní řada lidových písní v působivém aranžmá Marka Doubravy.

Základním tématem připravované inscenace je láska ve všech podobách. Ať už jde o lásku mateřskou, mileneckou, lásku ke své zemi nebo lásku k Bohu, láska je v Babičce stěžejním principem. Na jevišti se dále objeví například Iva Pazderková, Barbora Mošnová, Marie Doležalová, Daniel Rous, Denny Ratajský, Ladislav Trojan, Pavel Nečas, Ludmila Molínová, Ctirad Götz, Zdeněk Palusga a Matěj Kužel.

Hned po premiéře začne režisér Pavel Šimák na Fidlovačce zkoušet původní muzikál Adolfa Hoffmeistera, Radka Balaše a Ondřeje Brouska Nevěsta. Premiéru bude mít 23. května. (čtk)

Doprovodný program letošního devátého ročníku Irského kulturního festivalu v Ostravě představí také literaturu a film. Kromě tradiční hudby, tance a jídla se tak návštěvníci akce dozvědí něco o irské vampýrské literatuře a seznámí se s prací nejslavnějšího irského režiséra Neila Jordana, který natočil oscarový snímek Hra na pláč, řekl dnes novinářům pořadatel festivalu Jason Fitzgerald.

"Představíme to nejlepší z irské kinematografie. Budou prezentovány nejlepší irské filmy a filmové hvězdy a v neposlední řadě také to nejlepší a nejznámější z irské literatury," uvedl Fitzgerald.

Doprovodný program věnující se irské literatuře a filmu je připraven na tuto středu a čtvrtek v prostorách Cooltouru na Černé louce. Provázet jím bude filmový kritik a publicista Martin Jiroušek. Ve středu se návštěvníci mohou těšit mimo jiné na povídání o lesbické upírce Carmille, což je nejčastěji adaptovaný příběh o upírech hned po Draculovi, jehož autorem byl rovněž irský spisovatel Abraham Stoker.

Autorem Carmilly je jeden ze zakladatelů hororu a detektivního žánru, irský spisovatel Sheridan Le Fanu, od jehož úmrtí letos uplynulo 140 let. Příběh se dočkal i několika filmových zpracování. "Irsko je kolébkou vampýrské literatury. Povídka Carmilla je nejznámějším upírským příběhem hned po Draculovi, je notoricky adaptovaná. Existují desítky filmových adaptací, dokonce i televizní inscenace," řekl Jiroušek. Dodal, že na festivalu diváci zřejmě uvidí ukázky z několika filmových zpracování.

Ve čtvrtek pak v Cooltouru bude připravena beseda s irskou velvyslankyní v ČR Alison Kellyovou. Zároveň se zájemci seznámí s tvorbou režiséra Jordana, včetně jeho snímku Hra na pláč. "Je to taky zásadní osoba spjatá s irskou kulturou. Je to velice zajímavý režisér a nesmírně pozoruhodná osobnost," uvedl Jiroušek.

Irský kulturní festival se ode dneška koná na různých místech Ostravy. Jeho vrcholem bude sobotní koncert irské hudby v Bonver Aréně. Hlavní hvězdou bude kapela The Wolfe Tones, která se v Česku představí vůbec poprvé a letos chce završit svou padesátiletou historii. (čtk)

České nakladatelství Baobab, které se věnuje především vydávání původních autorských knih pro děti, je nominováno na jednu z cen udílených na prestižním veletrhu v italské Boloni. Cena pro nejlepšího nakladatele roku vznikla při příležitosti letošního 50. výročí tohoto mezinárodního veletrhu dětské knihy. Baobab je nominován za svou celkovou produkci, nikoli za jediný ediční počin.

Nová cena má vyzdvihnout nejkvalitnější vydavatele dětských knih, ocenit je za inovace, tvůrčí přístup při tvorbě knih pro děti a odvahu při redakčních rozhodnutích.

Cena má šest kategorií podle šesti regionů celého světa, Baobab je mezi evropskými nakladateli ještě s italským nakladatelstvím Edizioni EL, francouzským Editions Thierry Magnier, německým Beltz & Geldberg a portugalským Planeta Tangerina. "Jsou to velká a významná nakladatelství, pro nás je ale velkým oceněním už samotná nominace," řekla dnes ČTK Tereza Horváthová, která tvoří Baobab se svým mužem, výtvarníkem Jurajem Horváthem.

Ceny se budou předávat 26. března večer v boloňském Teatro Comunale, kde budou oba Baobab reprezentovat i s kmenovými autory nakladatelství.

Baobab je malé alternativní nakladatelství ilustrovaných knih pro děti a mládež. Věnuje se vydávání původních textů i překladů a spolupracuje s nastupující generací výtvarníků. Organizuje také menší kulturní akce zaměřené na propagaci nekomerční literatury a divadla, pořádá literární čtení a výstavy. Za svou produkci získal Baobab četná ocenění v rámci tuzemských soutěží. (čtk)

Česká televize dnes začala natáčet kriminální seriál s pracovním názvem Oddělení vražd, který je inspirován skutečnými událostmi. Pořad nabídne například zpracování kauzy sexuálního násilníka z Jižního Města nebo případ vraha arabského obchodníka a jeho rodiny. Do vysílání bude seriál, ve kterém se představí Ondřej Vetchý či Bolek Polívka, připraven začátkem roku 2014. ČT o tom informovala v tiskové zprávě.

"Případy se skutečně staly a způsob, jakým byly vyřešeny, jsme pečlivě zachovali. Pachatel byl odhalen, usvědčen a odsouzen. Znamená to naději pro nás pro všechny, že vedle denní dávky zpráv o tom, jak se kde stala záměrně nebo nedbalostí chyba, pracují u policie lidé, kteří konají a mají výsledky," řekl kreativní producent Michal Reitler z tvůrčí producentské skupiny hrané a zábavné tvorby ČT.

Seriál podle tvůrců nebude mít formu klasické detektivky, kdy je pachatel překvapivě odhalen v poslední minutě, protože policejní práce vypadá jinak. "Policisté relativně brzy vědí, kdo je pachatelem, ale musí mu zločin dokázat, musí se vypořádat s předpisy a termíny soudů a státních zástupců. Vzhledem k tomu, že je to často závod s časem, tak o napětí věru není nouze," uvedl dramaturg Tomáš Feřtek.

Kromě Vetchého a Polívky, kteří se představí v rolích vyšetřovatelů, si v seriálu zahrají také Filip Blažek nebo Miroslav Vladyka. "Od začátku jsme usilovali o Ondřeje Vetchého. Není snadné ho pro spolupráci získat. O to větší radost jsme měli, když naši nabídku nakonec přijal. Pro Bolka Polívku je to první role kriminalisty, na to se fakt těšíme," uzavřel Reitler. (čtk)

K půlnoci z neděle na pondělí prodali organizátoři Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest 27 tisíc vstupenek. Podle mluvčího přehlídky Pavla Sladkého je to více než loni ve stejné době. Festival končí 22. března, pak pokračuje ve všech krajích. V posledních letech jeho návštěvnost v Praze dosahovala 60 tisíc lidí.

Na tiskové konferenci dnes hovořil rakouský režisér Ulrich Seidl, který přijel uvést nový triptych Ráj, ve kterém se tři ženy pokoušejí nalézt jistou podobu štěstí. Do Prahy přijel s Margaretou Tieselovou, která hraje v první části s podtitulem Láska. Další vznikly rovněž v koprodukci s Německem a Francií a mají podtitul Víra a Naděje.

"Tyto filmy byly v Cannes, Benátkách a Berlíně, ale teď jsou konečně komplet všechny v Praze," řekl Seidl. Na svůj poslední snímek dělal velký casting mezi mladými; hledal především ty s nadváhou, neboť příběh se odehrává na táboře pro otylé, kde se dcera hlavní hrdinky z prvního dílu zamiluje do mnohem staršího lékaře, který se však vztahu brání.

"Další můj snímek nazvaný Ve sklepě bude především o mužích, ty tři poslední byly doménou žen," uvedl režisér, který ve svých projektech zdařile kombinuje herce s neherci. Na "place" však s existujícím scénářem nepracuje; úkolem protagonistů je improvizovat v intencích jím daného rámce. V počátcích točil dokumenty, ale hraná tvorba mu prý poskytuje více volnosti. Rozdíl mezi nimi však nedělá.

Další setkání dnes patřilo sekci Cesta na sever - Zaostřeno na Finsko, jejíž páteř tvoří snímky nekompromisního pozorovatele stinných stránek života Aka Louhimiese. Z nedělní projekce svého filmu Odhalený přístav byl nadšen už proto, že beseda s diváky trvala dlouho. Od počátků se zabývá vztahovými a citovými problémy. Zobrazuje aktuální problémy jako nedostatek práce i nedostatek komunikace mezi lidmi. Vždy však svým hrdinům ponechává špetku naděje.

"Žádný film nemůže zachycovat realitu celé společnosti, vždy je to jen výřez. Loni jsem Odhalený přístav uvedl na festivalu v Moskvě a jedna dáma se tam zeptala, proč točím tak nevlastenecké filmy a ještě na ně dostávám podporu. Ve Finsku to ale funguje docela dobře, jako takové snese kritiku. Občas točím i reklamy a docela rád bych nějakou udělal třeba na turistiku. Ale tento film rozhodně není reklama," vysvětlil. Odhalený přístav je podle něj zejména příběhem o lásce a samotě, což může oslovit diváky kdekoliv na světě.

Podle něj se zájem diváků o finské filmy v jeho zemi zvedl, dosahuje až třetiny z celkové návštěvnosti. (čtk)

Koncert bubeníka Pavla Fajta zahájil 17. března koncertní činnost v pražské kavárně Už jsme doma, která je spojená se stejnojmennou hudební skupinou. Vedle prostoru pro koncerty a výstavy kavárna nabízí také malé bubenické muzeum. V novém kulturním prostoru v Praze 6 návštěvníci najdou i řadu artefaktů spojených s jednou z mála českých kapel pravidelně podnikajících turné po USA a západní Evropě. Za kapelu o tom informoval Romek Hanzlík.

"Určitě také zaujme speciální kavárenský nábytek ve tvaru domečků navržený dvorním výtvarníkem UJD Martinem Velíškem. Celkový design prostoru navrhla scénografka Magdalena Klára Hůlová," uvedl Hanzlík.

Návštěvníci v kavárně uvidí například starou elektrickou kytaru české výroby ze šedesátých let, na kterou hrával lídr kapely Miroslav Wanek v počátcích FPB a Už jsme doma, originální plakáty, grafické podklady, obaly desek a staré i nové fotografie.

Koncerty a další kulturní akce se budou konat v přízemí "mezi bubny" v místech, kde je umístěna výstava stovek různých bubnů a perkusí z celého světa, zejména z Asie a Afriky. "Během mých muzikantských let a za deset let pořádání festivalu Slet bubeníků ke mně doputovala řada všelijakých perkusí, bubnů a bubínků. Napřed jsem plánoval založit regulérní bubenické muzeum, pro které jsem ale nenašel sponzora. Nakonec se expozice stala součástí nového kulturního prostoru v pražské Bubenči," podotkl

V dubnu se budou v kavárně Už jsme doma konat hudební vystoupení každé úterý. Postupně se zde představí skupina Cermaque, Václav Koubek, Václav Kořínek a Robert Rambousek, Záviš a 30. dubna zde plánují "dámský večer" pod názvem Čarodějnice v muzeu - Na podiu ženy.

Kapela Už jsme doma vznikla v roce 1985; brzo její řady rozšířili bývalí členové rozpadlé punkové kapely FPB, mezi nimi i Wanek. První album nazvané Uprostřed slov vydala v roce 1990, následovaly desky Nemilovaný svět, Hollywood, Pohádky ze Zapotřebí, Uši a Rybí tuk. Už jsme doma stáli v polovině 90. let u zrodu představení Freak Show (Obludárium) tajuplné skupiny The Residents v Divadle Archa. (čtk)

Druhé největší australské město Melbourne plánuje postavit nejvyšší budovu jižní polokoule. Souhlas s výstavbou 388 metrů vysoké věže, v níž budou byty a hotel, daly dnes tamní úřady. Podle počtu poschodí budova ponese název Australia 108 a vláda australského státu Viktorie avizovala, že stavba se stane devatenáctou nejvyšší budovou na světě.

"Jsem hrdý na to, že mohu schválit stavbu věže, která bude v příštích letech charakterizovat naše město," oznámil ministr plánování Matthew Guy, jehož citovala agentura AFP. Věž by podle předpokladů měla být dokončena za pět let.

Existovaly obavy, že stavba zastíní válečný památník Shrine of Remembrance, který je v současnosti jedním z nejvýznačnějších monumentů města. Ministr Guy ale sdělil, že správci památníku neměli proti vzniku nového mrakodrapu námitky. Mrakodrap přinese do státu Viktorie investice ve výši 600 milionů australských dolarů (asi 12,2 miliardy Kč) a vytvoří až 300 nových pracovních míst.

Architekt Nonda Katsalidis uvedl, že při návrhu vysoké, štíhlé budovy se inspiroval hvězdami na australské vlajce. V budově bude šestihvězdičkový hotel s 288 pokoji, obchody a kancelářské prostory a 646 bytů.

"Nemáme Operu (jako Sydney), ale máme komplexní kulturu a všechny tyto myšlenky byly do tohoto projektu vsazeny," řekl Katsalidis rozhlasové stanici ABC. "Hotel byl navržen jako starburst. Inspirovali jsme se hvězdami na australské vlajce," dodal. Starburst je tvar, který má navodit dojem jako při záblesku paprsků.

Nejvyšší budovou světa je v současné době věž Burdž Chalífa v Dubaji. Ta měří 828 metrů. Mezi evropskými stavbami dominuje londýnský mrakodrap Střep (Shard) s 310 metry.

Na jižní polokouli zatím vede věž Q1 na Zlatém pobřeží australského státu Queensland, jež se tyčí do výše 323 metrů. Plánovanou Australia 108 by ale brzy mohla předstihnout jihoafrická stavba Centurion Symbio City o výšce 447 metrů. Ta by měla do roku 2018 vyrůst poblíž Pretorie. (čtk)

Mladí filmaři z celé země se v závěru března sjedou do Uničova na Olomoucku na tradiční soutěž Mladá kamera, která představuje práci filmařských tvůrců do 30 let. O účast v letošním ročníku Mladé kamery soupeřilo 43 snímků a pořadatelé do soutěže nakonec zařadili 33 filmů. Přehlídku filmů bude Uničov hostit od 21. do 23. března.

"V soutěžní kolekci i letos dominují hrané filmy. Překvapivě však nikoli komedie, ale spíše psychologická dramata zachycující různé aspekty mezilidských vztahů, někdy až s existenciálním vyzněním," řekl dnes ředitel festivalu Aleš Langer. K vidění bude i několik dokumentárních filmů a pouze jeden přihlášený snímek je animovaný. Mezi tvůrci figurují amatérští filmaři, studenti i absolventi filmových škol. "Filmové experimenty, které bývaly v minulých ročnících častými členy soutěžní kolekce, letos chybí," podotkl Langer.

Kvality soutěžních snímků bude hodnotit odborná porota. Vedle filmového pedagoga Martina Čiháka v ní zasedne také někdejší ředitel Letní filmové školy Jiří Králík, scenáristka a režisérka Simona Oktábcová a filmový režisér F. A. Brabec. "Pátým porotcem měl být režisér David Ondříček, který však svou účast na festivalu musel zrušit a za něhož zatím organizátoři hledají adekvátní náhradu," uvedl Langer.

Program Mladé kamery bude zahájen ve čtvrtek 21. března pořadem Video ze šuplíku. Na tomto tradičním setkání uničovských amatérských filmařů budou v místním kině promítnuty jejich nejnovější snímky. V pátek 22. března bude třídenní akce pokračovat projekcí vítězného filmu letošních Českých lvů Ve stínu režiséra Davida Ondříčka a na ni naváže slavnostní zahájení soutěže. "Promítnutí 33 soutěžních filmů bude věnován páteční večer a sobotní dopoledne," uvedl Langer. Letošní Mladou kameru uzavře v sobotu 23. března vyhlášení výsledků, promítnutí vítězného filmu a koncert kapely Nylon Jail doplněný 3D projekcí. (čtk)

Téměř rok po vydražení obrazu Františka Kupky Tvar modré, který se prodal za rekordních 55,75 milionu korun, není zřejmé, kdy se dílo dostane k novému majiteli. Stát ho totiž prohlásil za kulturní památku a takové dílo nelze ze země trvale vyvézt. Galerista ale obraz dražil s vědomím, že památkou není. "Vydražitel je o celé věci průběžně informován. Víc médiím sdělovat nebudeme," řekl Vladimír Lekeš, jednatel společnosti Adolf Loos apartment and Gallery, která obraz dražila.

Pozastavuje se nad tím, že český stát může navrhovat dílo prohlásit kulturní památkou na základě zákona z roku 1987 "bez souhlasu majitele a bez náhrady". "Myslím, že tato situace je srovnatelná tak s KLDR. Toto absurdum není nikde ve světě," míní galerista. Na to, jak české zákony upravují vývoz umění, ale upozorňují i další obchodníci s uměním a odborníci.

"Ve světě se nesetkáváme se srovnatelně negativním vnímáním zákonů o vývozu kulturních statků, jako je tomu mezi obchodníky s uměním v České republice," řekla například Nicole Šťávová, jejíž firma Nicole Stava Art Consultancy se touto problematikou zabývá. Ve srovnatelných zemích je podle ní žádost o vývozní povolení vnímána jen jako formalita.

"V Česku naopak vládne primárně strach, jak se odpovědní úředníci zachovají, problémem je nejen restriktivní přístup k vývozům, ale i svévolnost jejich rozhodování," uvedla odbornice. Současná praxe podle ní omezuje dovoz významných děl do ČR. Riziko, že stát sběratelům zabrání v jejich opětovném vývozu, a tím jim fakticky znemožní prodej za tržní cenu, je podle ní příliš velké. Sběratelé, pokud mají možnost, si tak zakoupená díla ponechávají ve svých zahraničních sídlech.

Galerista Lekeš již dříve řekl, že vydražitel Kupkova díla má v úmyslu zapůjčit obraz dlouhodobě do vídeňského Belvedere. "Vývoz obrazu by zpropagoval české umění a dílo Františka Kupky v zahraničí, pomohlo by to trhu s uměním v ČR," uvedl. Také uváděl, že v opačném případě by vydražitel o obraz mohl ztratit zájem, aukce by tím mohla být zmařena a aukční síň by po státu mohla vyžadovat náhradu škody.

I samo ministerstvo uvádí, že situaci zkomplikoval Národní památkový ústav (NPÚ) svou odpovědí na Lekešův dotaz před aukcí, kdy mu sdělil, že obraz památkou není. Podle ministerstva byla informace poskytnutá referentkou NPÚ "neúplná a zavádějící", ale protože byla zaslána mailem, nešlo prý o oficiální úřední rozhodnutí. Po aukci ale stát říká, že obraz byl památkou prohlášen v rámci souboru děl v květnu 1997. Galerista proto žádal o sejmutí památkové ochrany, čemuž stát nevyhověl - definitivní verdikt padl v lednu.

Obraz byl součástí Waldesovy sbírky, kterou stát navrhl v roce 1997, když ji vracel v restituci, prohlásit jako celek za památku. Takto prohlášena byla ale jen část, restituent se odvolal, a rozhodnutí proto nenabylo právní moci. Tehdy se totiž stát s restituentem dohodl na odkoupení několika děl a spor nepokračoval. Podle některých odborníků nepokračovalo ani prohlašování děl mimo kolekci vykoupenou pro NG za památku, tedy i obrazu Tvar modré.

Skvosty japonského mečířství od 15. do 20. století vystaví od čtvrtka v Severočeském muzeu v Liberci. Bude mezi nimi i meč wakizaši považovaný za ochránce cti, který kdysi vlastnil malíř Alfons Mucha. Nebo šavle s čepelí meče katana knížete Hieronyma VIII. Colloredo Mannsfelda zapůjčená z Vojenského historického ústavu v Praze. Dnes to řekla historička umění v muzeu Kateřina Nora Nováková.

Na výstavě nazvané Pocta japonskému meči jsou podle ní zastoupeny meče několika věhlasných mečířů. "Skutečným skvostem je osobní džingasa císaře Kómeie z držby rodu Šimazu a svitek s námětem Tance kostlivců, zapůjčený z Náprstkova muzea v Praze," uvedla Nováková. V muzeu budou i tři kompletní zbroje samurajů nebo kimona.

Japonské mečířství je ve sbírkách libereckého muzea už z dob jeho vzniku, konce 19. století. "Je u nás hojně zastoupené, byla to tehdy velká móda vzhledem k panující secesi," zmínila Nováková. Muzeum si meče a další jeho části kupovalo tehdy samo, řadu předmětů souvisejících s japonským mečířstvím jim navíc věnoval na začátku 20. století také baron Heinrich von Liebieg a několik kusů získalo muzeum v roce 1921 od průmyslníka Willyho Ginzkeyho z Vratislavic. Muzeum nyní ukáže ze své sbírky deset mečů a více než stovku japonských mečových záštit a dalšího příslušenství. Podle Novákové podstatnou část chystané výstavy tvoří i meče a další předměty ze soukromých sbírek členů pražské společnosti Bušidó.

Japonský meč už od nejstarších dob hrál v kultuře země vycházejícího slunce velice důležitou roli. Kromě své primární funkce zbraně úzce koresponduje i s původním japonským náboženstvím šintó a také buddhismem. "Meč symbolizuje také sílu statutární, protože v určitých obdobích bylo nošení páru mečů omezeno jen na samurajskou vrstvu, kde mohl válečník nosit meč pouze té úrovně, která odpovídala jeho společenskému statutu. Japonský meč reprezentuje světový unikátní fenomén také z hlediska technologického," dodala historička umění.

Výstava potrvá do 12. května. Její součástí bude den s japonskou kulturou, na akci nebude 28. dubna chybět ani ukázka japonského bojového umění. (čtk)

Inscenaci na motivy experimentální poezie Václava Havla z 60. let uvede soubor Laterny magiky. Premiéru bude mít pohybové představení s původní hudbou a výtvarnou stránkou scény vznikající v reálném čase ve čtvrtek 21. března. Knihovna Václava Havla zároveň sbírku Antikódy vydává doplněnou o nově nalezené básně a na piazzetě u Národního divadla je část hravých básní vystavena na velkých panelech.

"Před rokem jsme oslovili mladé tvůrce, aby nám navrhli, jak by představení Antokódů pojali. Tým, který jsme vybrali, pracuje na inscenaci od loňského června," řekl novinářům ředitel Nové scény Štěpán Kubišta. Od představení si mimo jiné slibuje to, že ukáže cestu, jak principy Laterny magiky, kdysi průkopnické inscenační metody, rozvíjet dál. Antikódy tedy podle něj nebudou typickým představením Laterny magiky, která kombinují předtočený materiál s tanečníky na jevišti. Ti budou sami vytvářet scénu v reálném čase - prostředí scény bude hned reagovat pomocí tří senzorů na jevišti obrazem a zvukem na pohyb tanečníků na scéně.

Inscenaci vytvořil tým pod vedením režiséra Braňo Mazúcha, který má na kontě přes dvě desítky inscenací doma i v zahraničí. Doplňuje ho designér Dan Gregor, choreografka Věra Ondrašíková, zvukový designér Stanislav Abrahám a skladatel Michal Nejtek. (ČTK)

Americká rocková skupina Living Colour v pondělí téměř zaplněnému Lucerna Music Baru v Praze připomněla svou první a zároveň nejúspěšnější desku Vivid, od jejíhož vydání uplynulo čtvrt století. Energické vystoupení čtveřice uznávaných muzikantů plné řízné a hlasité muziky vyvolalo nadšení přítomných, mezi nimiž byli například zpěvačka Monkey Business Tonya Gravesová nebo kytarista skupin Plastic People of the Universe a Garage Joe Karafiát.

Z dvojnásobně platinového alba Vivid, které produkoval a ve dvou skladbách obohatil o hru na foukací harmoniku Mick Jagger, zahráli Living Colour téměř desítku písní. Koncert zahájili převzatou skladbou Preachin' Blues od Roberta Johnsona a hned poté zařadili skladbu Cult Of Personality, za kterou v roce 1989 získali cenu Grammy. Z nahrávky Vivid, která dosáhla na šestou příčku americké hitparády US Charts a udržela se tam po celý rok, skupina zahrála ještě například písně Broken Hearts, Funny Vibe nebo I Want to Know.

Vedle muzikantů sklízel velké ovace zpěvák Corey Glover, který své mistrovství ukázal mimo jiné ve skladbách Desperate People a Open Letter (To a Landlord). Vstřícné publikum pak rozezpíval refrén písně Memories Can't Wait převzaté z repertoáru Talking Heads. V závěru koncertu Living Colour zahráli i titulní skladbu alba Time's Up, za něž v roce 1990 získali Grammy v kategorii nejlepší hardrockové album. (ČTK)

Veletrh současného umění Art Prague nabídne od úterý do neděle v pražském Kafkově domě díla českých i zahraničních umělců v prezentaci 25 galerií či uměleckých škol. Po 11 letech veletrh opustil kvůli rekonstrukci budovu Mánesa, nové prostředí podle pořadatelů rozšiřuje koncept přehlídky.

Základní osou veletrhu jsou pravidelní účastníci z České republiky, Nizozemska, Německa, Tchaj-wanu a Francie. Jsou to například Galerie Millennium, Galerie Litera, Prinz Prager Gallery, The Chemistry Gallery, Vltavín, Navrátil či Gambit. Vedle tvorby ověřených osobností veletrh prezentuje rovněž díla střední a nejmladší generace a několik tematických projektů.

Rozšířeny budou letos výtvarné aktivity pro děti. Budou mít možnost vyzkoušet si různé výtvarné techniky pod vedením lektorů, rodiče se mohou buď zúčastnit s nimi, nebo je v dětském výtvarném ateliéru nechat tvořit a věnovat se prohlídce výstavy. Součástí Art Prague jsou také diskuse, přednášky, kulaté stoly či nocturno, při kterém budou 21. března výstavní prostory veřejnosti přístupné až do 21:00. (ČTK)

Těžkou práci v dolech a hutích přiblíží návštěvníkům výstava fotografií předního českého fotografa Jindřicha Štreita Ocelový svět ve Vlastivědném muzeu Olomouc. Vystaveno je několik desítek industriálně laděných fotografií, jejichž ústředním motivem ale zůstal člověk, které Štreit pořídil během 20 let v Česku, Polsku, Rumunsku, Francii, Německu a Anglii.

"Jsem fotograf, který se věnuje sociální problematice, a mnoho let jsem se zaměřoval na vesnici. Těžká práce je další velké téma ke zpracování, protože to je život," řekl před úterní vernisáží novinářům Štreit. Jeho černobílé fotografie zachycují každodenní dřinu, starosti i drobné radosti lidí pracujících v těžkém průmyslu.

Výstava měla premiéru předloni v dole Quido v polském městě Zabrze, kde byla prezentována pod názvem Industriální bytí. Některé fotografie jsou v Česku vystaveny poprvé. Součástí olomoucké expozice Ocelový svět je také uzavřený cyklus 38 fotografií, které Štreit vytvořit ve společnosti Hanácké železárny a pérovny Prostějov. Podle Štreita je důležité, aby ho lidé při fotografování nevnímali a chovali se přirozeně, což vyžaduje určitou dávku umění naslouchat druhým a navázat s lidmi přátelský kontakt. "Potom můžu pracovat s psychologií, kompozicí a atmosférou. To, co je pro mě velmi důležité, je zobecnění tématu, které zpracovávám," podotkl Štreit. (ČTK)

Herci Slováckého divadla začnou pod režisérským vedením Radka Balaše zkoušet český muzikál Dobře placená procházka. Premiéra bude v září, informoval o tom mluvčí divadla Josef Kubáník. Balaš již v Uherském Hradišti režíroval divácky úspěšné muzikály Donaha! nebo Cikáni jdou do nebe.

Nyní čeká diváky podle Kubáníka hravý příběh o manželích v rozvodu, kterým situaci zkomplikuje zděděný milion po tetičce, určený však jejich zatím nepočatému dítěti. "Manželé se v naději na velké bohatství začnou usmiřovat, ale všechno se začne komplikovat. Do toho náhle vstupuje živá Teta z Liverpoolu. Půjde o další z parádních muzikálů doprovázený na jevišti živou kapelou," řekl Kubáník.

V muzikálu si budou moci zahrát dívky mezi 17 a 25 lety. "Pokud umějí tančit a zpívat, mohou si zahrát po boku Toma Šulaje, Petra Čagánka, Aničky Pospíchalové a dalších herců. Nahlédnou do našeho zákulisí a poznají tu neopakovatelnou atmosféru," podotkl Kubáník. Dívky projdou konkurzem, informace o něm jsou na internetových stránkách divadla www.slovackedivadlo.cz. (ČTK)

První větší samostatnou výstavu mladé autorky Pavly Scerankové připravila Galerie hlavního města Prahy. Ve druhém patře Staroměstské radnice bude od středy přístupná expozice jejích objektů a instalací nazvaná Žena na Měsíci. Všechny vypovídají o izolaci člověka v jeho vlastním světě, jakémsi skafandru, fyzické i mentální krustě.

Sceranková se dlouhodobě zabývá pamětí a výzkumem lidského vnímání. Reflektuje způsob, jakým vzniká vizuální zkušenost, a snaží se o její rekonstrukci. Jak vyplývá z názvu výstavy, autorka se při její přípravě inspirovala němým filmem Fritze Langa z roku 1929. Společný není jen titul snímku a výstavy, ale především jejich hlavní motiv - schopnost či neschopnost mezilidské komunikace.

Pavla Sceranková se narodila v roce 1980 v Košicích, žije ale dlouhodobě v Praze. Studovala na pražské Akademii výtvarných umění konceptuální a intermediální tvorbu. V roce 2007 byla finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. (ČTK)

V Británii se našel dosud neznámý vzácný autoportrét nizozemského malíře Rembrandta. Hodnota díla se odhaduje na nejméně 20 milionů liber (přes 596 milionů korun). Informovala o tom dnes podle agentury AP britská správa kulturního majetku BNT, které obraz patří.

Olejomalbu větších rozměrů odkázala jistá bohatá Britka státu v roce 2010. Léta se mělo za to, že se jedná o portrét Rembrandta, který nakreslil jeden z jeho žáků. Analýzy největšího světového experta na Rembrandtovo dílo Ernsta van de Weteringa však podle úřadů prokázaly, že se jedná o autoportrét vytvořený mistrem v roce 1635.

Odborníci v roce 1968 stanovili, že tento portrét devětadvacetiletého Rembrandta nejspíš namaloval ve stylu mistra nějaký jeho žák. "Nikdy bychom si dříve netroufli tvrdit, že se jedná o originál," řekl nyní představitel správy Britain's National Trust Jez McDermott. Rembrandt van Rijn je považován za předního malíře takzvaného nizozemského zlatého věku. Jeho dílo je ceněno po celém světě. (ČTK)

Premiéru komedie Williama Shakespeara Sen noci svatojánské připravuje Národní divadlo moravskoslezské (NDM). Hudbu k inscenaci skládá hudebník Vladimír Franz. V krátké době to už je jeho druhá spolupráce s divadlem. Před časem složil hudbu k dramatu Smrtihlav.

"Sen noci svatojánské stále láká tvůrce především svojí barvitostí. Hudbu pro něj napsalo už mnoho velkých skladatelů. Zmiňme jen Mendelssohna, Brittena či Václava Trojana, takže tahle nabídka z NDM je pro mě samozřejmě výzvou," řekl Franz. Uvedl, že při tvorbě pro ostravskou inscenaci se pohyboval mezi klasickými postupy a moderním elektronickým zhuštěním.

Ke spolupráci Franze oslovil režisér Peter Gábor. Kontaktoval ho už před časem a společně pracovali na dramatu Smrtihav, které divadlo uvedlo v premiéře počátkem února. V kouzelné alžbětinské komedii Sen noci svatojánské rozehrává William Shakespeare situaci s několika nedorozuměními, která se přes dobrou vůli protagonistů zamotávaní čím dál víc. "Zázraky magické letní noci okouzlí diváky v premiéře 11. dubna 2013 v 18:30 hodin v Divadle Jiřího Myrona," řekla mluvčí divadla Viola Kučerová. (ČTK)

Asociace hudebních festivalů České republiky, mezi jejíž členy patří Pražské jaro, Smetanova Litomyšl či Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, žádá změnu současného grantového systému ministerstva kultury. V protestní nótě zaslané v úterý ministryni Aleně Hanákové mimo jiné píší, že "se nejedná o racionální systém splňující ekonomické a společenské požadavky".

Zástupci asociace se zatím marně snaží o jednání s vedením ministerstva, o které opakované žádají. Mluvčí úřadu Markéta Ševčíková sdělila, že se ministerstvo k protestní nótě zatím nevyjádří, protože ještě na ministerstvo nedorazila. "Napadáme systém jako takový, protože směšuje nesrovnatelné. Je přibližně takový, že paní Nováková z nějakého zámku žádá o podporu dvou koncertů, které nikdy nikdo neviděl, a vedle toho stojí Pražské jaro nebo jiný významný festival," řekl prezident AHF Jaromír Boháč.

Pro jednání s vedením ministerstva mají zástupci AHF připravenou modifikaci již existujícího systému podpory symfonických orchestrů a divadel. "Jsou mimo grantový systém a nesoutěží s amatéry. Mají kritéria, podle kterých se hodnotí počet koncertů nebo míra ekonomické samostatnosti," uvedl Boháč. Už před druhým kolem jednání grantové komise vyjádřila AHF nespokojenost se systémem udělování dotací a odeslala svůj návrh, který reflektoval velikost a dobu trvání festivalu, velikost rozpočtu, financování a další kritéria. "Je to důležitější, než jestli na festivalu vystoupí Pavel Haas Quartet nebo Kociánovo kvarteto, protože těžko změříme, kdo hraje lépe a kdo hůře," sdělil Boháč.

Studie ekonomického dopadu AHF podle něj prokázala, že hudební festivaly mají nejen přínosy společenské a umělecké, ale také ekonomické. Průzkum mezi platícími návštěvníky, kterých bylo v roce 2011 přes 46 tisíc, ukázal, že zde lidé utratili v souvislosti s návštěvou festivalů AHF ČR více než 104 milionů korun. Díky festivalům přiteklo do centrálních rozpočtů téměř 60 milionů korun. "Chtěli jsme prokázat, že festivaly nejsou černou dírou, ale odevzdáváme na daních více, než kolik stát investuje do festivalu," zdůraznil Boháč s tím, že pořadatelé velkých festivalů klasické hudby nejsou spokojeni s tím, jak se k nim stát zastoupený ministerstvem chová.

Ministerstvo dlouhodobě argumentuje tím, že na získání grantu si žadatelé nemohou činit nárok a pravidlo, že získání grantu v jednom roce zaručuje jeho zisk i příště, neplatí.

MK letos udělí oblasti živého umění granty ve výši 91 milionů korun. Na hudbu půjde skoro 50 milionů korun, mezi festivaly dostalo podporu deset z 22 přehlídek. Ministerstvo letos prostředky na granty navýšilo po protestech části kulturní obce. Loni touto cestou dostaly divadelní, taneční, hudební a výtvarné projekty po navýšení 139 milionů korun. (čtk)

Mostecké městské divadlo připravuje čtvrtý ročník festivalu mladých divadel Young for young. Jeho vrcholem bude představení Laterny magiky Cocktail 012. Festival se bude konat od 3. do 6. dubna. Novinářům to řekla mluvčí mosteckého divadla Ivana Bonaventurová.

Pořadatelé uvádějí, že na festivalu chtějí představit to nejlepší ze současné mladé divadelní scény. Přijede například soubor Buchty a loutky s představením Čelisti, originální pohybové divadlo Veselé skoky nebo klauni Squadra sua. Zúčastní se ale i zahraniční divadelníci, například Holanďanka Elly Bakkerová, která zahraje nejmenším divákům.

V první den festivalu budou moci návštěvníci zažít happening, který divadelníci zinscenují na mosteckém sídlišti Chanov. Happening bude mít podobu nevázaného veselí, kočovného lidového divadla a určitého hudebního a hereckého souboje. Herci mostecké činohry a Divadla rozmanitostí chtějí diváky vyprovokovat k tomu, aby se zapojili a také něco předvedli. "Bude tam velký prostor pro improvizaci. Bude velmi záležet na tom, jak se do toho diváci zapojí," řekl režisér happeningu Lukáš Kopecký. Herci Divadla rozmanitostí tu předvedou několik čísel z připravovaného muzikálu O Mamě Romě a Romském pánbíčkovi.

Festival uzavře představení pražské Laterny magiky. "Je to první tuzemský zájezd Laterny magiky po 30 letech," řekl ředitel divadla Jiří Rumpík. Představení Cocktail 012, které tu soubor Nové scény Národního divadla sehraje, má být výběrem toho nejlepšího z jeho repertoáru.

Festival bude mít i doprovodný program, jeho součástí jsou koncerty, výstavy, výtvarné a taneční workshopy či módní přehlídka. (čtk)

Horácké divadlo v Jihlavě uvede v sobotu premiéru muzikálu Muž z La Manchy. Autorem libreta je Dale Wasserman, hudbu napsal Mitch Leigh. Hru v překladu Pavla Šruta se souborem nastudoval umělecký šéf divadla Pavel Palouš, jenž je zároveň i autorem scény. Do hlavních rolí obsadil režisér Jakuba Škrdlu jako Dona Quijota a Cervantese, Petra Soumara jako Sanchu a Martu Ondráčkovou jako Aldonzu.

"Don Quijote přináší na jeviště světlo, bojuje za svět, jaký by měl být, za ideály, za čisté myšlenky, za víru a lásku v té nejčistší podobě. Dává naději, kterou potřebujeme v každé době," uvedla dramaturgyně Horáckého divadla Kateřina Dušková.

Autorkou kostýmů k představení je Irena Fila Wagnerová, choreografii s herci připravil hostující Pavel Veselý.

Příběh Miguela de Cervantes o bláhovém rytíři smutné postavy Donu Quiojotovi de La Mancha inspiroval jako mnoho dalších i proslulého amerického spisovatele a dramatika Dale Wassermana. Napsal nejprve televizní hru Já, Don Quijote. Teprve později podle ní napsal libreto muzikálu Muž z kraje La Mancha, který měl světovou premiéru 22. listopadu 1965 ve Washington Square Theater v New Yorku. Muzikál se pak hrál ve více než 50 zemích a více než 30 jazycích.

Premiéra muzikálu Muž z La Manchy začne na velké scéně Horáckého divadla v sobotu v 19:00. (čtk)

Jediné velkoformátové kino IMAX v Česku existuje už deset let. Za tu dobu uvedlo 86 filmů; tím nejnavštěvovanějším nebyl celosvětový hit Avatar, ale podmořský dokument Do hlubin 3D. Mluvčí kina Lukáš Vedral připomněl, že zahajovacím titulem byl přesně před deseti lety, tedy 20. března 2003, dokument Africké sloní království.

Dokumenty IMAX obsadily i další místa a Avatar coby nejnavštěvovanější celovečerní film skončil v celkovém žebříčku návštěvnosti až na sedmém místě. Předcházely mu ještě snímky Tyranosaurus Rex 3D, Divoké Safari 3D, Sea Rex 3D, Galapágy (3D) a Space Station. "Výhodou dokumentárních filmů IMAX je velký zájem o školní představení," komentoval to marketingový manažer kina IMAX Robert Švec. Podle něj patří kino mezi nejoblíbenější sály v Česku, průměr na jednu projekci se pohybuje kolem 70 lidí. Vloni si vstupenku koupilo přes 120 tisíc lidí, v tržbách přeskočilo řadu multiplexů.

Většinu času promítalo kino IMAX z klasických promítaček a ze 70mm pásu. Digitalizace v únoru 2011 otevřela dveře hollywoodským velkofilmům. Plných 31 titulů z celkových 86 uvedlo kino jen za poslední dva roky. Diváci je sledovali na mírně zakřiveném filmovém plátně o rozměrech 20 krát 25 metrů.

"Prvním filmem druhé dekády kina IMAX bude akční G.I. Joe 2 ve 3D, který tu bude mít 27. března jednodenní českou předpremiéru," dodal Vedral. Dalšími atraktivními tituly na obřím plátně budou IMAX verze postapokalyptické sci-fi Nevědomí s Tomem Cruisem, třetí IronMan, Star Trek: Do temnoty a pokračování Hobita.

Cesta technologie a zážitku IMAX do České republiky trvala přes 30 let. Začátek vývoje tohoto systému se datuje na výstavu EXPO 67 v Montrealu, první stálé kino IMAX vzniklo v roce 1971 v Torontu. V roce 1997 byl tento systém oceněn speciálním Oscarem za technický přínos kinematografii.

Kanadská společnost IMAX, která patří k předním výrobcům trojrozměrných promítacích systémů, vytvořila ve čtvrtém čtvrtletí 2012 čistý zisk 12,9 milionu dolarů (asi 245 milionů Kč). To je meziroční nárůst na více než dvojnásobek. Růst zajistily nové instalace kin. Tržby vzrostly o 17 procent na 77,8 milionu dolarů (asi 1,5 miliardy Kč). Ke zlepšení hospodářských výsledků pomohl i zájem o nové filmy v trojrozměrném formátu. Firma během čtvrtletí podepsala smlouvy na výrobu 38 promítacích systémů, které bude instalovat po celém světě. (čtk)

Pětadevadesátiletý nestor ruského divadelnictví Jurij Ljubimov zakázal souboru slavného moskevského Divadla Na Tagance, aby uváděl jeho hry. Divadlo, které Ljubimov před téměř půlstoletím sám založil, prý inscenace svévolně mění, a dopouští se tak neetického jednání.

Rozhodnutí podle ruských médií přijal Ljubimov "s těžkým srdcem". Soubor ale prý s jeho dílem zachází necitlivým způsobem, který je v rozporu s divadelní etikou. "Vážně tím škodí nejen mně jako autorovi a režisérovi, ale i celému divadlu, od jehož založení příští rok uplyne už 50 let," řekl umělec.

Od neprofesionální interpretace strádá podle Ljubimova nejen pověst divadla a jeho image, ale i Ljubimovovo dobré jméno. "To mě přinutilo ke krajně smutnému, ba tragickému rozhodnutí zakázat veřejné, úplné i částečné uvádění mých děl v Rusku i za jeho hranicemi," prohlásil Ljubimov.

Slavný ruský režisér se s Divadlem Na Tagance fakticky rozešel už v roce 2011. Napjaté vztahy v souboru vyústily v otevřenou roztržku během červnového hostování v Praze, kde herci odmítli hrát, dokud nedostanou honorář. Znechucený režisér honoráře vyplatil a hned oznámil, že z divadla odejde. Herce označil za lenochy, jimž jde jen o peníze. Oficiálně se Ljubimov s diváky slavného souboru rozloučil 1. července 2011.

Na prknech Divadla Na Tagance se tak už nesmí objevit ani proslulá Ljubimovova inscenace Dobrý člověk ze Sečuanu, která se na repertoáru divadla držela 48 sezón. Ljubimov zakázal i uvádění klasických děl Antigona, Hoře z rozumu, Tartuffe a všech dalších her, v nichž je označen jako autor či spoluautor scénáře. (čtk)

Vídeňská státní opera chystá na sezonu 2013/2014 premiéry šesti oper, mezi nimiž jsou díla světově proslulých skladatelů včetně Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Informoval o tom ředitel tohoto předního evropského operního domu Dominique Meyer.

Příští sezonu slavné divadelní scény zahájí počátkem října Děvče ze Západu od Giacoma Pucciniho. "Tuto sezonu budeme mít dezert už na začátku," poznamenal k tomu Meyer. Další premiéry budou mít Lohengrin Richarda Wagnera, Adriana Lecouvreur od Franceska Cilease a Mozartova Kouzelná flétna. V repertoáru bude i méně hraná Janáčkova opera Příběhy lišky Bystroušky, která se ve Vídeňské státní opeře objeví vůbec poprvé, a na leden se chystá Dvořákova Rusalka.

Jak zaznělo na úterní tiskové konferenci, státní opera rakouské metropole má pro příští sezonu naplánováno celkem 350 představení, z toho 233 operních a 51 baletních. (čtk)

Divadelní ceny Thálie budou předány v sobotu 23. března v historické budově Národního divadla v Praze. Nejvíce nominací za interpretační výkony v oborech činohry, opery, baletu a tance, operety a muzikálu v roce 2012 mají umělci z Národního divadla moravskoslezského z Ostravy, kteří byli nominováni sedmkrát. Brněnské scény mají pět a plzeňské Divadlo Josefa Kajetána Tyla dvě nominace. Ceny Thálie budou budou předány už podvacáté.

Pražské scény a kolektivy letos nasbíraly devět nominací, dvě z nich díky výkonům na jevišti Státní opery Národního divadla. Česká první scéna, která už loni fungovala ve svazku se SOP, má jednu nominaci. Další získaly společnost Masopust, divadla Ungelt a Dejvické, již neexistující Pražské komorní divadlo, Hamlet Production a Divadlo na Vinohradech.

Prezidium Herecké asociace udělí ceny za celoživotní mistrovství v činohře, opeře, baletu a nově v oborech operetně-muzikálovém a loutkářském. Na návrh činoherní poroty může být udělena Thálie mladé činoherečce nebo činoherci. Kolegium může udělit Zvláštní cenu za mimořádný umělecký přínos českému divadelnímu umění. Moderátorem přímého přenosu České televize bude poosmé Antonín Procházka.

Například v činohře mohou Thálii dostat Gabriela Míčová, brněnská herečka Ivana Hloužková, ostravská Tereza Vilišová hostující v Brně či Miloslav König excelující v produkci společnosti Masopust v Celetné jako princ Fernando. Konkurenci mu dělají Richard Krajčo ve hře Divadla Ungelt Deštivé dny a Ivan Trojan v bizarní podobě pokáleného Boha v představení Ucpanej systém v Dejvicích.

V muzikálové a operetní kategorii si porota všimla Jana Kříže v Pomádě v pražském Divadle Kalich, Michala Novotného v novince Vinohrad Jak udělat kariéru snadno a rychle a Igora Orozoviče v roli Faraona v inscenaci Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť v Ostravě. Naději mají i Soňa Hanzlíčková Borková v titulní roli Evity Peronové v Plzni, Hana Holišová jako Jana v inscenaci Papežka v Městském divadle v Brně a sólistka NDM v Ostravě Martina Šnytová v roli Heleny Zarembové v Nedbalově Polské krvi. (čtk)

Provinile se vůči baskytaristovi Vilému Čokovi, kterého v některých písních na albu Běr nahradili Martou Minárikem, cítí i po letech členové Pražského výběru Michal Pavlíček s Michael Kocáb. Album Běr z roku 1997 je po Strace v hrsti a Výběru další z desek legendární skupiny vycházející v reedici. Nahrávku, která není tak známá jako předchozí dvě desky, Pavlíček s Kocábem považují za vydařené album.

"Jediné, co dodnes cítím jako nepříjemné, je to, že jsme se při práci na téhle desce do určité míry dotkli Vildy Čoka. V některých písních tam hraje na basu Marta Minárik," konstatoval v souvislosti s novým vydáním Běru Pavlíček.

Podle Čoka kapela chtěla lepšího baskytaristu, než byl on. "Nahrál jsem asi půlku desky, pak jsem si nadával, že jsem do toho projektu vůbec lezl. Jó, holt láska bývá slepá... Možná jsem byl jen použit k tomu, abych doplnil image a z toho projektu byl Výběr a ne studiová skupina Kocáb & Pavlíček," uvedl Čok.

Podle Kocába se jednalo o shodu okolností a žádný "vyhazov" Čoka. Některé písně vznikaly computerovým způsobem, byly technicky hodně těžké a bylo zapotřebí je nahrát rychle. "Potom hledáte někoho, kdo je technicky hodně zdatný. Rozhodně to ale není dobrý způsob práce. Kdyby album vznikalo víc ve zkušebně, kdyby se ten fofr víc eliminoval, určitě by to všechno hrál Vilém. Dneska bychom to, co tenkrát, už neudělali," uvedl.

Běr je po Strace v hrsti, Výběru a Adieu CA celkově čtvrtou oficiálně vydanou deskou Pražského výběru. "Tuhle desku mám rád. Je absurdnější a abstraktnější než ty naše předcházející, povedla se. Dodnes ji poslouchám jako fajnšmekr, jsou tam zajímavé zvuky a texty," sdělil Kocáb.

Pod více než polovinou textů na Běru je spolupodepsán Vlastimil Třešňák, kterého ke spolupráci pozval Pavlíček. "Jako s kamarádem - textařem s ním byla báječná práce. On do Výběru nikterak razantně nevstupoval, přijel za mnou na venkov, většinou, když se vracel z ryb. Otevřelo se pivo, debatovali jsme, vymýšleli jsme, nápady létaly vzduchem. Bylo i hodně srandy a bláznivých výletů do fantazie," podotkl Pavlíček.

Kapela nazvaná podle značky levného vína rozšířeného v 80. letech se v roce 2006 kvůli dlouholetým sporům rozpadla, od loňska však vystupuje v původní sestavě se zpěvákem a klávesistou Kocábem, kytaristou Pavlíčkem, baskytaristou Čokem a bubeníky Klaudiem Kryšpínem a Jiřím Hrubešem.

Po úterním koncertu v Plzni měl Pražský výběr 22. března vystoupit v Olomouci. Koncert však byl zrušen kvůli časové kolizi s kvalifikačním zápasem české fotbalové reprezentace. V neděli kapelu čeká vystoupení v Bratislavě a 26. března v Praze. "Je to na nějakou dobu poslední příležitost vidět a slyšet Pražský výběr naživo; příští rok nebudeme koncertovat. Nelze pořád kontinuálně vystupovat, navíc máme každý své vlastní projekty, kterým se chceme věnovat," upozorňují členové kapely. (čtk)

Britská kapela Hurts, jejíž koncert 28. března v pražském Lucerna Music Baru je již dlouho beznadějně vyprodán, se do metropole na podzim vrátí. Melancholické duo Theo Hutchcraft a Adam Anderson 8. listopadu vystoupí v Incheba Aréně na pražském výstavišti. Bude to jejich již páté vystoupení v České republice, kde mají mnoho příznivců. Za pořadatele o tom informoval Michal Rejzek.

Předprodej vstupenek začne 21.března prostřednictvím stránek Crowdsurge.com, o den později budou vstupenky za 720 korun plus poplatky také v předprodejích Eventim, Ticketpro a Ticketportal.

"Jejich druhé album s názvem Exile, které Hurts vydali 11. března, boří evropské žebříčky a mezi nejprodávanějšími alby je také v Česku," uvedl Rejzek. Dodal, že Hurts přidali sérii koncertů, protože jejich tour je téměř po celé Evropě již několik měsíců vyprodaná. Podzimní koncerty zahájí dvěma říjnovými vystoupeními v Británii.

Předloni koncertovali Hurts v Lucerna Music Baru, Velkém sále Lucerny a stali se také hlavní hvězdou festivalu Sázavafest v Benešově. Zpěvák Hutchcraft a klávesista a kytarista Anderson pokaždé nadchli hudební fanoušky svými naléhavými, posmutněle melodickými písněmi, kterým dominuje výrazný Hutchcraftův hlas.

Hurts vznikli v roce 2009 a debutová deska Happiness vyšla o rok později. Prodalo se jí po celém světě přes 600.000 kusů a skupina z ní vydala pět singlů: Better Than Love, Wonderful Life, Stay, Sunday a Illuminated. V anketě hudebního magazínu New Musical Express získali Hurts loni ocenění pro nejlepší novou hudební skupinu, dále byli nejlepší kapelou britského hudebního festivalu Glastonbury a byli také zvoleni nejlepší kapelou loňského léta. (čtk)

Deseti talentovanými ženami se na koncertu v pražském Divadle Archa 24. března obklopí hudebník a spisovatel Jan Burian. Do autorského pořadu s názvem Burianovo pozdní odpoledne s podtitulem Všechno se stihnout nedá přijaly pozvání Dáša Voňková, čtyři členky kapely Yellow Sisters, Lenka Dusilová, Beata Hlavenková, Bio Mascha a dvě bubenice, jejíchž identitu odhalí až po představení.

"Přestali mě bavit muži a začaly mě bavit ženy. Ty, které jsem si pozval, jsou velmi krásné a talentované," řekl dnes novinářům Burian, který v posledních letech vystupoval s doprovodnou kapelou Republic of Two.

V Divadle Archa se Burian představil loni 25. března při oslavě svých 60. narozenin. Hudební oslava za účasti rodinných příslušníků a hostů nesla motto Nezahořknout, nezakysnout, nezatrpknout, nezesládnout!. Mezi gratulanty byly skupiny Kyklos Galaktikos, Republic of Two a zpěvačka Lenka Dusilová.

"Divadlo Archa je taková moje domovská scéna. Vystupuji zde od roku 1994 a vzniklo tady hodně zajímavých věcí, ze kterých plánuju příští rok sestavit desku," uvedl Burian, který dnes zástupcům médií představil novou knihu fejetonů a album Zpěvy u klavíru. Devět desítek fejetonů z let 2011 až 2013 pod názvem Přímluva za dnešní dobu označil Burian za "nepříliš radostnou" knihu. Publikace navazuje na předchozí knihu fejetonů Přízrak v nákupním středisku. Texty vznikly původně pro Týdeník Rozhlas.

Na dvojalbu Zpěvy u klavíru posluchači po delší době naleznou Burianovy písničky pouze za doprovodu klavíru. "Nahrávka vznikla z úcty k té polovině mého publika, která je má v této podobě ráda. V posledních letech jsem hledal nové cesty progresivní populární hudby v kabátu na můj věk až nepřiměřeně mladé hudby," sdělil Burian, jehož posledních šest alb aranžovali jeho synové Jan a Jiří. Novinka nabízí klavírní verzi jeho předchozího alba Jak zestárnout a druhou desku s názvem A jiné příběhy.

Burian také připomněl, že 12. až 13. dubna organizuje v pražském klubu Kaštan již 11. ročník Festivalu osamělých písničkářů. Letos na něm mimo jiné vystoupí Jan Jeřábek, skupina Čoko Voko, Zuzana Homolová, Oldřich Janota, Karolína Kamberská, Petr Váša, Jiří Dědeček a další. "Není pravda, že je tvůrčí krize písničkářů, je krize médií, která o nich neinformují," podotkl Burian.

Hudebník, protagonista televizních pořadů a dokumentarista Jan Burian, který je známý mimo jiné svým účinkováním v pořadu Burianův den žen, začínal ve dvojici s Jiřím Dědečkem, v 80. letech se však jejich cesty rozešly. Jeho texty zpívali například Michal Prokop, Vladimír Mišík či Marta Kubišová. Burianova sólová diskografie čítá přes desítku titulů, jeho literární tvorba obsahuje kromě básnických sbírek a cestopisů i osobní zápisky a fejetony. Je také spoluautorem řady filmových dokumentů. (čtk)

Do čela tuzemské hitparády se ihned po svém uvedení na trh dostalo nové album Davida Bowieho The Next Day. Mezi deseti nejprodávanějšími alby jsou ještě další dvě novinky - na třetím místě do hitparády vstupuje nové album Monkey Business Happiness of Post Modern Age a na pátém Bon Jovi s novinkou What About Now. Údaje zveřejnila na svém webu česká pobočka Mezinárodní federace hudebního průmyslu.

Na druhém místě je stejně jako v minulém týdnu deska Lucie Vondráčkové s názvem Oheň. Dosud vedoucí kapela Kryštof s albem Inzerát, které bylo na Cenách Anděl vyhlášeno deskou roku, sestoupila na čtvrtou příčku. Jaromír Nohavica s albem Tak mě tu máš, které je nejprodávanější deskou loňského roku, klesl ze třetího na šesté místo. Na sedmou pozici se až z třicátého místa výrazně posunula nahrávka Exile britského dua Hurts. Následuje deska Vojtěcha Dyka a big bandu B Side Band natočená na koncertu v pražské La Fabrice. Devátou příčku obsadila nahrávka Spolu, která nabízí duety Petra Muka. Desítku nejprodávanějších nahrávek uzavírá Racek od Tomáše Kluse.

Z dalších domácích alb se v popředí hitparády objevily jiné dvě desky Tomáše Kluse, debutová Cesta do záhu(d)by a Hlavní uzávěr splínu.

Ze zahraniční hudby se do dvacátého místa umístila deska Nicka Cavea Push The Sky Away, starší nahrávka zpěvačky Adele s albem nazvaným 21, album zpěvačky Pink s názvem Truth About Love, nahrávka britské zpěvačky Dido Girl Who Got Away, zpěvačka vystupující pod jménem Lana Del Rey s albem Born To Die, chlapecká skupina One Direction s deskou Take Me Home, Andrea Bocelli a jeho Passione a nahrávka Babel folkrockové kapely Mumford & Sons.

Oficiální žebříček 50 nejprodávanějších alb a výběrů populární hudby publikuje česká pobočka mezinárodní federace IFPI každý týden na základě hlášení prodejen zvukových nosičů v České republice. (čtk)

Top 10 nejprodávanějších desek v ČR

1. David Bowie - The Next day

2. Lucie Vondráčková - Oheň

3. Monkey Business - Happiness of Post Modern Age

4. Kryštof - Inzerát

5. Tomáš Klus - Racek

6. Jaromír Nohavica - Tak mě tu máš

7. Hurts - Exile

8. Vojtěch Dyk & B Side Band - Live at La Fabrika

9. Petr Muk - Spolu (Duety 1995-2013)

10. Tomáš Klus - Racek

Americký herec Harrison Ford na červeném koberci v Chicagu potvrdil, že se zúčastní natáčení Epizody VII Hvězdných válek. "Myslím, že už je to skoro domluvené. Těším se na to," řekl Ford v rozhovoru pro WGN9 News. Naznačil, že smlouva ještě není podepsaná, zřejmě už tomu ale nic nebrání.

Ford, který v původní trilogii Hvězdných válek hrál pašeráka Hana Sola, se tak přidá k dalším bývalým hvězdám Star Wars - hercům Marku Hamillovi a Carrie Fisher, kteří hráli Lukea a Leiu Skywalkerovy. Režisérem Epizody VII Hvězdných válek bude J.J. Abrams, scénář píše Michael Arndt. Film vstoupí do kin roku 2015. (red)

Brněnské divadlo Buranteatr v nové inscenaci netradičním způsobem zpracuje romantickou klasiku, Dámu s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího. Do centra příběhu postaví Armanda Duvala, jenž je do krásné kurtizány beznadějně zamilovaný. Proto také inscenace nese pozměněný název Pán s kaméliemi. Překvapivě se tak mění nejen pojetí celé historie, ale i její konec, sdělili divadelníci novinářům.

Režisérem i autorem dramatizace je hostující Šimon Caban. Duval je v jeho pojetí mladý muž, který se domnívá, že je poblázněný láskou, a má proto právo na svou milenku. "Sebestředný hrdina, který není zvyklý na odmítání, tápe ve vztazích, kde je dnes pro muže stále těžší najít své místo. Divokostí odhaluje svou nejistotu a křehkost, ale i žádostivost, sobectví a krutou, směšnou žárlivost," uvedl Caban.

Titulní roli svěřil Michalu Isteníkovi, jenž hrál hlavní úlohu malíře Alfonse Muchy také v Cabanově inscenaci Muchova epopej v Městském divadle Brno. Postava Duvala mu poskytuje bohaté herecké možnosti - být vypravěčem, hercem, přednášejícím, kritikem, naivou i cynikem.

"Hravou formou přechází děj na jevišti od přednášky k dramatickému dialogu, od psychoterapie k romantickým vyznáním, od statistiky k lyrice. Inscenace využívá zcizovací momenty, videoprojekce i charakterní herectví bezcharakterních rolí," popsal Caban.

Komorní projekt Pán s kaméliemi "ušil" Caban Isteníkovi na míru. Hudbu složil a zároveň ji v inscenaci živě hraje Vojtěch Dlask. Za hudbu k loňské inscenaci Dziadů od Adama Mickiewicze, kterou připravil taktéž pro Buranteatr, získal nominaci na Cenu Alfréda Radoka. Dámu s kaméliemi, legendární kurtizánu Markétu Gautierovou, ztvární Kamila Zetelová. Premiéra bude 6. dubna v sále Stadionu v Kounicově ulici. (čtk)

Moravskou galerii v Brně, největší muzeum umění na Moravě, povede Jan Press. Dosavadní projektový manažer a šéf odboru ekonomiky a provozu vyhrál konkurz vypsaný ministerstvem kultury. ČTK to dnes řekla mluvčí ministerstva Markéta Ševčíková.

Z čela Moravské galerie loni dobrovolně odešel ředitel Marek Pokorný, který ji vedl od roku 2004. Ministerstvo vypsalo výběrové řízení, v němž obdrželo pět přihlášek. Komise vybrala dva vhodné adepty. Vítěze pak určila ministryně kultury Aleny Hanáková.

Moravská galerie v Brně spravuje tři budovy v centru města - Uměleckoprůmyslové muzeum, Pražákův palác a Místodržitelský palác. Dále pečuje o Jurkovičovu vilu v Brně-Žabovřeskách a rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy. (čtk)

Podrobnosti připravujeme.

Výstavu Karla Malicha v Jízdárně Pražského hradu od začátku února vidělo přes 12 tisíc lidí. Dnes to sdělila Pavla Lubovská z Galerie Zdeněk Sklenář, která se na výstavě se Správou Pražského hradu podílí. Expozice, jejímž architektem je Malichův student Federico Díaz, představuje více než tři sta výtvarných děl v neobvyklé instalaci. Potrvá do 8. května.

Retrospektivní přehlídka ukazuje Malichovo dílo od počátku 60. let, zahrnuje jeho slavné drátěné plastiky, reliéfy i kresby a pastely. Velkorysou instalací se snaží návštěvníka co nejvíce uvést do vnitřního světa umělce, který celý život usiluje o zhmotnění neviditelného, zachycení světla a proudění energie, nalezení harmonie a rovnováhy.

Hlavní prostor jízdárny je koncipován jako cesta ze tmy do světla, z nevědomí k poznání, tak, jak se o to Malich snaží celou svou tvorbou. Všechna autorova díla jsou v otevřeném prostoru, který začíná zatemněnými okny a končí v prostoru zalitém denním světlem. Dojem dotváří na míru vyrobený koberec, který je také u vchodu černý a přes škály šedé končí bílou barvou. Instalace u některých odborníků vyvolala dokonce debaty o tom, zda architekt výstavy nevystupuje příliš do popředí a neupozaďuje samotná díla.

V patře jsou vystaveny pastely a kresby, k jejichž sledování zní Malichův text Od tenkrát do teď tenkrát. Na výstavě se také promítá film Martina Dostála o Karlu Malichovi Prostě se to děje, který vznikal od roku 1998 do letošního ledna.

Karel Malich začínal v 50. letech krajinomalbou. V 60. letech přešel k abstrakci, chtěl uchopit prostor zevnitř a boural pevný tvar. Další zlom v Malichově tvorbě nastal počátkem 70. let, kdy již mezinárodně uznávaný autor nesměl publikovat svá díla a uzavřel se v ateliéru. Začal se zabývat proměnlivými energiemi, proudícím vzduchem, pohledem na mraky. Od roku 1982 se v jeho kresbách objevuje tvar ovoidu, který nadále Malichovy vize propojuje. K druhé poloze patří kresby, které se soustřeďují na zachycení světelných událostí v jejich tvarových proměnách. (čtk)

Novinkou pražského Činoherního klubu bude inscenace dramatu Gerharta Hauptmanna s názvem Před západem slunce. Režisér Ladislav Smoček chystá premiéru na 25. března, řekl na dnešním setkání s novináři. Hra je příběhem lásky starce s mladou ženou.

Nezištná láska mezi oduševnělým sedmdesátníkem Matoušem Clausenem v podání Petra Nárožného a mladou ženou, kterou hraje Zuzana Stavná, spustí v inscenaci konflikt s Clausenovou rodinou. Její členové se totiž obávají, že by mohli přijít o obrovské jmění.

"Mám osobní vztah k době, kdy hra vznikala - premiéru v Berlíně měla v roce 1932. Je to moje doba, jsem dítě války. Text jsem upravil, ovšem neděláme nic víc, než co se během pěti měsíců v roce 1932 v Německu skutečně odehrálo," podotkl Smoček. Upozornil, že příběh byl inspirován skutečnou událostí. Láska starého muže k dvacetileté dívce postrádala podle něj jakýkoli stín zištnosti. Hrdinou je člověk, který si navzdory okolnostem prosadí svoji svobodu.

"Není to nějaký izolovaný konflikt v nějaké izolované vile. Ten bohatý muž má velkého protivníka, jímž je jeho zeť - nacista," podotkl Smoček a atmosféru příběhu přirovnal k atmosféře filmu Kabaret.

Podle představitele hlavní role Petra Nárožného mu tento úkol zpočátku velkou radost nedělal. "Myslím si, že bych měl dělat to, co umím nejlíp - a to je srandu a navíc noblesně," uvedl. Podle něj touha starých mužů, kteří si myslí, že život pochopili a rozumí mu, může v případě, kdy narazí na správně vyladěnou dívku, se promítnout do velice zvláštní symbiózy.

"Jestli se mi něco na té postavě líbilo, tak to je to, co možná dost citlivých duší v této době postrádá - a to je noblesa," dodal Nárožný. Režisér podle něj na zkouškách pečlivě hlídá, aby ten starý pán, kterého představuje, tento vzácný pel neztratil.

Režisér text hry podstatně přepracoval a inscenaci doplnil filmovými dotáčkami. Na jevišti se objeví celkem sedmnáct herců, což podle Nárožného vyžadovalo náročné a únavné zkoušení.

Další novinkou této pražské scény bude komedie Joea Ortona nazvaná Klíčovou dírkou. Eskapáda neuvěřitelných a absurdních střetnutí a záměn postav se odehrává na soukromé psychiatrické klinice. V režii Martina Čičváka se v ní objeví Veronika Žilková, Vladimír Kratina, Jan Hájek, Martin Finger, Petra Hřebíčková a Pavel Kikinčuk. (čtk)

Dagmar Havlová se pod dívčím jménem Veškrnová zapsala do srdcí filmových a televizních diváků i milovníků divadla. Po svatbě s tehdejším prezidentem Václavem Havlem v roce 1997 ale její obliba klesla a někdejší populární herečka jen pomalu získávala sympatie veřejnosti zpět. Výrazně jí v tom pomohlo, když na jaře 1998, rok a čtvrt po svatbě, neúnavně pečovala o vážně nemocného Havla. Postupně se stala oblíbenou i uznávanou první dámou. V pátek oslaví šedesátiny.

Své herecké profese se Havlová až do konce manželova funkčního období vzdala. Na jevišti vinohradského divadla, kde působila od konce 70. let, skončila v roce 1997 rolí Královny Kristiny. Na divadlo ale Havlová nikdy nezapomněla, na přelomu tisíciletí dokonce uvažovala o ztvárnění role Marie Stuartovny ve hře anglického dramatika Roberta Bolta Ať žije královna, vinohradská scéna ale náročnou inscenaci nakonec zrušila.

Návrat na jeviště se Dagmar Havlové podařil až v roce 2006, kdy zaplněné hlediště Divadla na Vinohradech aplaudovalo jejímu výkonu ve Smočkově inscenaci Chvíle pravdy. Vinohradskému divadlu je věrná i dnes, kdy je čtvrtou sezónu opět členkou jeho souboru. Na kontě má roli Raněvské v Čechovově Višňovém sadu nebo titulní part ve Schillerově Marii Stuartovně. Koncem letošního února pak měla premiéru hra Rebeka, příběh lásky z pera Henrika Ibsena s Havlovou v hlavní roli.

Herečka, která na stříbrném plátně poprvé zazářila už v Holkách z porcelánu (1974), se vrátila také před kameru. Titulní roli - poté, co se ze zdravotních důvodů stáhla z připravované premiérové divadelní inscenace - zahrála Dagmar Havlová ve filmové verzi manželovy poslední hry Odcházení (2011) a byla za ni nominována na Českého lva. Letos se má výrazná a stále půvabná tvář Dagmar Havlové objevit i na obrazovce, a to v seriálu Nevinné lži nebo novém pokračování Sanitky.

Ani více než rok po smrti svého manžela se navíc nepřestává angažovat v nejrůznějších aktivitách spojených se jménem prvního českého prezidenta. Více než 15 let tak působí v Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, v posledních letech se věnuje i fungování Knihovny Václava Havla. Při letošní přímé volbě prezidenta podporovala Karla Schwarzenberga a patřila také mezi signatáře výzvy, ve které šest desítek známých žen vyzývalo k odstoupení kandidáty s komunistickou minulostí.

Dagmar Havlová se narodila 22. března 1953 v Brně. Jako dítě prý bývala pěkné "třeštidlo" a hodně se věnovala sportu. Umělecké sklony zdědila nejspíš po rodičích, amatérské zpěvačce a hudebníkovi a občasném moderátorovi. U divadla skončila i její sestra Eva. Na jevišti se Dagmar Veškrnová poprvé objevila ve třinácti letech a i kvůli čtyřce z matematiky po základní škole zamířila na brněnskou konzervatoř, kde mimo jiné potkala svého prvního muže Radvíta Nováka, otce dcery Niny.

Po konzervatoři zamířila mladá herečka na Janáčkovu akademii múzických umění, kde si ji pro Holky z porcelánu vyhlédl Juraj Herz. Ještě před koncem JAMU hrála v Divadle na provázku a v polovině 70. let se s manželem přestěhovala do Prahy, kde se jí v roce 1976, během angažmá v Divadle na Starém Městě (dnešní Divadlo v Dlouhé) narodila dcera. V letech 1978 až 1982 hrála i v Semaforu a roku 1979, v době rozchodu s Novákem, konečně získala angažmá v Divadle na Vinohradech.

Svého druhého manžela poznala tehdy již populární herečka, která hrála třeba v seriálech Návštěvníci nebo Chobotnice z II. patra, v září 1989 na večírku v divadle Semafor. Jejich vztah ale zůstával za života Havlovy první ženy Olgy, která zemřela v lednu 1996, skryt očím veřejnosti. V listopadu 1996 se ale již Dagmar starala o Havla po operaci, při které mu lékaři odebrali část pravé plíce. A v lednu 1997, necelý rok po smrti Olgy Havlové, se za tehdejšího prezidenta provdala. (čtk)

Komorní Divadlo Kolowrat bude v pátek 22. března místem premiéry hry Lenky Lagronové Z prachu hvězd. Režisérem inscenace, v níž se objeví Jana Boušková, Taťjana Medvecká, Petra Špalková, Jana Preissová a Jan Hartl, je Štěpán Pácl.

Lagronová patří mezi přední žijící české dramatiky. Svědčí o tom desítky inscenací jejích her i řada ocenění. Za hru Z prachu hvězd získala druhou cenu v soutěži Dráma 2010. Její texty jdou těžko žánrově zařadit; píše sice o vážných věcech, ale zároveň jí podle kritiky neschází poťouchlý, často až mírně cynický smysl pro humor. "Z prachu hvězd je v tomto ohledu jejím asi nejhumornějším textem," řekl mluvčí české první scény Tomáš Staněk.

Tři stárnoucí sestry žijí s matkou v opuštěném domě a marní čas hovory o snech, dávných láskách a hlavně o vesmíru a možnosti kontaktu s mimozemskou inteligencí. To je odkaz jejich zesnulého otce, který byl posedlý vesmírnými lety. Je sobotní večer a jako obvykle se hovoří o ničem. Vtom se ozve zvonek a zjeví se nový soused. Přítomnost muže v bytě, kam od smrti otce muž nevstoupil, vyvolá v životě sester malé zemětřesení.

Podle Pácla je Lagronová jednou z mála českých dramatiček, která ve svých hrách buduje zřetelný tematický svět. Vždy je téma obecnější - není to jen ženská dramatika nebo hry jenom o ženách. "U Lenky vždycky byla ve způsobu vedení dialogu určitá komičnost, jistý odstup a ironie. A v této hře se v tomto ohledu pustila nejdál - je tu výrazný nadhled nad postavami, místy až určitý sarkasmus nebo dokonce cynismus. Přitom se tu řeší velmi intimní problém, otázka lidské samoty," uvedl Pácl k insncenaci. Velký prostor vesmíru v ní ironicky stojí proti stísněnému prostoru kuchyně, který je známý, bezpečný, srozumitelný, ale zároveň neumožňuje nadechnutí a tím ani sebereflexi.

Podle něj autorka hrách obhajuje to, že v každé situaci je možné pokusit se žít opravdově, důstojně, bez alibismu a výmluv, bez toho, aby si člověk neustále omlouval svou neschopnost minulostí nebo cizím zasahováním. "A odhaluje směšnost takového postoje. Což je něco, čemu velice dobře rozumím. Ale samozřejmě to pochopení a vcítění vzniká v dialogu s herci, kteří v tom starším věku jsou a dokážou velmi dobře reflektovat vlastní zkušenosti," dodal režisér.

V kavárně FRA v Šafaříkově ulici v Praze 2 bude 21. března večer pokřtěna knižní podoba hry Z prachu hvězd. Lagronová se do Kolowratu vrátila podruhé - v roce 2009 tu Jan Kačer nastudoval její hru Pláč. (čtk)

Britský spisovatel James Herbert, autor takových hororových bestsellerů, jako jsou Krysy či Mlha, ve středu zemřel. Bylo mu 69 let, informovala dnes agentura AFP.

V románu Krysy vydaném v roce 1974, který ho v pouhých 28 letech proslavil, uvedl na scénu zmutované hlodavce terorizující Londýn. Jeho románů, kterých napsal víc než dvě desítky, se po celém světě prodalo více než 42 milionů výtisků. Coby původní profesí grafik si k nim sám navrhoval titulní strany.

Podle románu Krysy byl v roce 1982 natočen kanadský film a posloužil také jako předloha pro počítačovou hru. Zfilmovány byly také romány Psí život (Klika) či Pronásledovaný (oba v roce 1995). (čtk)

Stát věnoval pro letošní rok na filmové pobídky půl miliardy korun, což je rekordní suma. Uvedly to dnes Lidové noviny. Loni podle listu na pobídky stát vyčlenil 340 milionů.

Program filmových pobídek začal v roce 2010. Umožňuje vracet producentům desetinu nákladů na zahraniční herce a členy štábu a pětinu nákladů za zboží a služby. Do České republiky to přilákalo velké zahraniční produkce i světové hvězdy. V současnosti v tuzemsku vzniká velkofilm Poslední rytíři za účasti Cliva Owena a Morgana Freemana a v dubnu začnou dánští filmaři natáčet historický epos 1864, chtějí tu utratit 218 milionů Kč. Zahraniční štáby v Česku vydají peníze za natáčení, ubytování, restaurace, dopravu a pronájmy lokací. Využívají služby, které s výrobou filmu zdánlivě nesouvisejí včetně nákupu energií a pohonných hmot.

V Česku kromě filmových pobídek funguje ještě druhý typ podpory, určený výhradně pro tuzemské filmaře, kde Státní fond kinematografie přispívá na nové projekty. Od letoška má mít tato část podpory zákonem garantovaný pravidelný příjem minimálně 235 milionů korun ročně, většina těchto peněz půjde i nadále hlavně od komerčních televizí, stejně jako v minulosti, dodávají LN. (čtk)

Charismatická soul-popová britská zpěvačka Jessie Wareová dnes vystoupí v pražském Paláci Akropolis. Na svém prvním koncertu v České republice bude mít v roli předskokana ukrajinsko-americkou skupinu Artami. Zpěvačka označovaná jako "chybějící článek mezi Adele a Sade" nabídne posluchačům své úspěšné debutové album Ware Devotion, na němž se mísí několik stylů od soulu, popu, R´n´B až k elektru.

Na koncertu pravděpodobně zazní úspěšné skladby Wildest Moments, If You’re Never Gonna Move, Sweet Talk či Running. Za nahrávku Ware Devotion si Wareová vysloužila nominaci na prestižní cenu Mercury Prize. Nedávno byla tato deska nominována také na dvě hudební ceny Brit Awards. Nominace sice neproměnila, nicméně samotná nominace je považována za velký úspěch.

"Je to naprosto úžasné, nemůžu tomu vůbec uvěřit! Mám dojem, že všichni hudební bohové a bůžci jsou tenhle rok na mojí straně," uvedla Wareová, která se podle hudebních kritiků vzdala nálepky popové hvězdičky a přerodila se v soul-popovou královnu s omamným hlasem. Album Ware Devotion se tři měsíce drželo v britské Top 75, v Polsku deska za prodej získala zlaté ocenění.

"Taneční hudba se prodrala do hlavního proudu, což je pro mě dobrá zpráva," říká Wareová. Přes napojení na špičku současné taneční hudby se nicméně debutové album nese mnohem více v duchu černého popu osmdesátých let. (čtk)

Zábavným, dojemným i dramatickým příběhem, ale také podívanou pro celou rodinu má být novinka pražského Divadla Na Fidlovačce. Jeho soubor nastudoval Babičku Boženy Němcové v dramatizaci režiséra inscenace Jana Jirků. Premiéru má dnes večer s ředitelkou nuselské scény Eliškou Balzerovou v titulní roli.

"Kolem nás je v divadlech, a nejenom v nich, tolik vášní, emocí a exaltovanosti, že se mi zdálo docela příjemné vrátit se k obyčejnému lidskému slovu a k jeho kořenům," řekla Balzerová. Dodala, že chtěla dělat tento příběh tak, jak jej autorka napsala. Představení by mělo být srozumitelné pro rodiny i děti základních škol.

V inscenaci účinkují tři desítky herců, prakticky celý soubor, a ozve se v ní řada lidových písní v působivém aranžmá Marka Doubravy. Na jevišti se objeví například Iva Pazderková, Barbora Mošnová, Marie Doležalová, Daniel Rous, Denny Ratajský, Ladislav Trojan, Pavel Nečas, Ludmila Molínová, Ctirad Götz, Zdeněk Palusga a Matěj Kužel. (čtk)

Dejvické divadlo uvede dnes večer premiéru komedie Antona Pavloviče Čechova Racek. Inscenaci nastudoval se svým týmem slovenský režisér Michal Vajdička. V hlavních rolích vystoupí Klára Melíšková, Jaroslav Plesl, Veronika Kubařová, Ivan Trojan, Miroslav Krobot, David Novotný, Lenka Krobotová či Václav Neužil.

Režisér Vajdička si k této druhé inscenaci sezony přizval svůj tým - dramaturga Daniela Majlinga, scénografa Pavla Andraška a hudebního skladatele Mariána Čekovského. Tento titul byl původně plánován už na konec loňského roku. Okolnosti v dámském souboru ale způsobily, že inscenace byla odložena a namísto ní vznikla úspěšná adaptace díla Irvina Welshe Ucpanej systém.

Vajdička pak slíbil, že se společně s ostatními k původnímu titulu vrátí, což se také stalo. V tvůrčím týmu přibyla výtvarnice kostýmů Katarína Hollá, v hereckém obsazení přijala nabídku k hostování Veronika Kubařová, jejíž domácí scénou jsou Městská divadla pražská.

Dejvické divadlo slavilo letos obrovský úspěch při udělování Cen Alfréda Radoka za rok 2012. Z pěti nominací proměnilo hned čtyři. A to včetně titulu Divadlo roku, který získalo už popáté.

V kategorii Inscenace roku převzal Radokovu cenu právě Michal Vajdička za režii dramatizace Welshových povídek Ucpanej systém. V ní zazářil v roli Boha Ivan Trojan, který za svůj výkon získal Radoka. (čtk)

Bývalý člen skupiny Beatles Paul McCartney oznámil, že letos chystá velké světové turné. Jeho začátek naplánoval na 22. června do Varšavy. Zároveň pracuje na dalším studiovém albu, informoval hudebník na své internetové stránce.

Kromě polského koncertu zatím McCartney oznámil jediné pevné datum: jeden z dílů jeho turné se uskuteční 27. června ve Vídni. Další termíny upřesní v nejbližší době. "Během tour bude Paul a jeho skupina po celý rok cestovat po světě, dokonce navštíví místa, kde dosud nebyli," uvádí se v prohlášení na stránce PaulMcCartney.com.

Sedmdesátiletý zpěvák a skladatel se letos představí ještě na letním festivalu Bonnaroo v Manchesteru. Vloni vydal své patnácté sólové album a pracuje na dalším. V dubnu vydá podle časopisu New Musical Express živou verzi singlu "Maybe I´m Amazed", který původně vyšel v roce 1976. (čtk)

Britský popový guru Simon Cowell zahájil ve středu novou talentovou soutěž, která se tentokrát nebude odehrávat na obrazovkách televizí, ale na monitorech počítačů. Aspiranti na hvězdnou slávu, kteří věří, že mají talent, v jejím rámci mají nahrávat své klipy na internetový server YouTube, napsala agentura AFP.

Cowell, z jehož dílny vyšly formáty soutěží X Factor či Británie má talent, spojil síly se serverem YouTube, kde na stránce nazvané The You Generation poběží celkem 26 dvoutýdenních soutěží. Těch se během následujících 12 měsíců mohou zúčastnit zájemci z 26 zemí a regionů světa včetně České republiky.

Ihned po zahájení prvního kola začali soutěžící nahrávat svá videa v řadě kategorií. V první sérii mají šanci do 30. března a výsledky vyhlásí porota složená z lovců talentů Cowellovy produkční společnosti 5. dubna. "(YouTube) je nyní největším televizním kanálem na světě," řekl Cowell. "Změnil všechno. Doslova změnil i hudební byznys - nadobro."

Hledání hvězd na internetu je pro Cowella způsobem, jak se vypořádat s klesajícím počtem diváků svých televizních pořadů, napsala agentura Reuters. Už loni navíc prohlásil, že online zpětná vazba hraje klíčovou roli při utváření jeho programů.

Do soutěže The You Generation se mohou kromě zájemců z České republiky hlásit také obyvatelé Austrálie, Hongkongu, Indie, Indonésie, Japonska, Malajsie, Nového Zélandu, Filipín, Singapuru, Jižní Koreje, Tchaj-wanu, Belgie, Irska, Nizozemska, Británie, Francie, Izraele, Polska, Ruska, Španělska, Kanady, Spojených států, Mexika, Argentiny a Brazílie. (čtk)

Hostem pražského Febiofestu je i jeden z nejvýznamnějších polských režisérů a scenáristů Krzysztof Zanussi. Slavný filmař předsedá porotě soutěže středometrážních snímků. Podle něj je škoda, že na krátké filmy v distribuci nezbývá místo. Zanussi jako první převzal na Febiofestu v roce 2000 cenu Kristián za přínos světové kinematografii.

"Celá naše civilizace má problém s pojmem času. Jsem překvapen tím, že žijeme rychle, ale mladí filmaři stále točí pomalé filmy. Ptám se, zda se na ně i dívají," odpověděl Zanussi na setkání s novináři na otázku, zda současná tvorba není příliš dlouhá, když v řadě případů o hodně přesahuje hranici dvou hodin. Krátkometrážní snímky však pokládá ze přesvědčivé.

"Jako producent bych chtěl vidět právě krátký film, abych poznal, co v tom filmaři je. Škoda, že v distribuci na ně nezbývá místo. A je překvapivé, že je nevysílají televize. Jako mladý jsem je točil a na obrazovkách běžely," uvedl.

Výběr středometrážních filmů na Febiofestu charakterizoval v rozpětí od těch slabších až po dobré. "Dalo se na nich poznat, zda si ten který tvůrce vytvořil svůj vlastní filmový jazyk a má na tak malé ploše co říci," řekl Zanusii, který je členem Evropské filmové akademie, prezidentem Evropské federace audiovizuálních tvůrců a kdysi také poradcem papeže v oblasti audiovizuální kultury. O krizi se podle něj mluví v každé době, filmaři stále kritizují distribuci.

"Faktem je, že televize u nás nechce platit za nové filmy. V současné době se k divákovi dostane tak polovina polské produkce, může to být horší," podotkl a pochválil televizní miniseriál Agnieszky Hollandové Hořící keř. Sám začíná točit film, který prý už v přípravě namíchl extrémní feministky. Je za rovná práva a rovné příležitosti, ale v tomto případě rozlišuje feministky jako cholesterol - na ty dobré a špatné.

"Ve filmu je nejdůležitější střídání tempa a rytmu - platí to tady stejně jako v hudbě. Filmový jazyk je hrou rychlostí a temp. S nástupem techniky dnes může točit kdokoliv a je zajímavé, že ti mladí se příliš učit nechtějí," podotkl varšavský rodák, který původně studoval fyziku a filosofii. Až potom absolvoval filmovou režii v Lodži. Debutoval na konci 60. let dramatem Struktura krystalu, k němuž si napsal scénář.

V průběhu 70. a 80. let se zařadil mezi představitele polské filmové vlny známé jako kino morálního nepokoje. Charakteristický byl kritický pohled na společenské poměry, které tehdy v komunistickém Polsku panovaly. Typickým příkladem tohoto přístupu byl jeho snímek Ochranné zbarvení z roku 1977, jehož příběh je založen na střetu mezi konformitou a oportunismem na straně jedné a idealismem na straně druhé. Na jeho kontě je celkem přes 80 titulů. (čtk)

Poprvé v Česku bude uvedena Krvavá svatba jako balet. Baletní adaptace slavné lyrické tragédie španělského autora Federica Garcíi Lorcy, kterou představí Divadlo J. K. Tyla v Plzni, se ujaly choreografka Alena Pešková a skladatelka Gabriela Vermelho. Surrealistické taneční divadlo, jak Pešková dílo označuje, má premiéru v sobotu na scéně Komorního divadla. Řekla to mluvčí divadla Eva Ichová.

"Přestože slavné Lorcovo drama k tanečnímu uchopení takřka vybízí, na českých scénách zřejmě dosud jako balet provedeno nebylo," uvedla Ichová.

Jedním z důvodů, proč se baletní tvůrci v minulých letech ostýchali s atraktivním námětem utkat, je podle Ichové jistě i to, že by jejich dílo bylo konfrontováno s legendární filmovou Krvavou svatbou Carlose Saury. Natočil ji v roce 1981 s madridským baletním souborem Antonia Gadese.

"Krvavá svatba je příběh sám o sobě tak silný, že ho je možno 'nezředěně' odvyprávět snad jakoukoliv formou," uvedla Pešková. Podle ní nepůjde o čistě taneční nonverbální divadlo, ačkoliv tanec a pohyb budou hlavními nositeli děje. "Lorcova slova tu nejspíše zazní - zpívaná, tančená, křičená i šeptaná," naznačila.

Celým dějem bude doprovázet skladatelka Gabriela Vermelho, autorka hudby, hráčka na kvinton, zpěvačka a performerka. "Bude jakýmsi komentátorem, soudcem, který nesoudí, a mluvčím mlčících," dodala Pešková, jež je uměleckou šéfkou baletu Divadla F. X. Šaldy v Liberci a v Plzni pravidelně hostuje. S Vermelho spolupracovala už na baletním hororu Jessie a Morgana, který byl uveden v roce 2010 v pražské Malostranské besedě, následně byl adaptován pro scénu Severočeského divadla v Ústí nad Labem. Podnětem k napsání Krvavé svatby v roce 1933 se Lorcovi stala zpráva z černé kroniky granadských novin. Příběh nevěsty, která ve svatební den opouští ženicha kvůli jinému muži, nabývá v jeho básnickém zpracování charakter antické tragédie. (čtk)

Závislost na internetu je tématem celovečerního debutu polského režiséra a scenáristy Jana Komasy nazvaného Místnost sebevrahů. Natočil jej v roce 2011 a získal za něj 19 cen. Film, který procestoval řadu festivalů, například Berlín, Stockholm a Ósaku, představila dnes na pracovní projekci v Praze distribuční společnost Film Europe. Do kin bude uveden od 28. března.

Hrdinou snímku je kluk Domik, který má mnoho přátel a nejvíce sexy holku ve škole, bohaté rodiče a dostatek finančních prostředků na nákup značkového oblečení. Jeden nevinný polibek však všechno změní. Začíná se stranit okolí a čas tráví u počítače. Schází se s neznámou dívkou, která ho zavede do "místnosti sebevrahů", z níž není úniku. Vidí komentáře, které o něm spolužáci píší na sociálních sítích a jeho svět se rozpadá. Zděšen myšlenkou na návrat do školy uniká ze skutečného světa a přihlašuje se do světa virtuálního.

"Ze všech nádherných témat globálního umění mne vždy inspirovala láska ve věku dospívání. Nebylo tomu jinak ani při tvorbě filmu Místnost sebevrahů, kde se láska, puberta a rebelství dostávají do střetu s hysterií internetových komunit, závislostí na iluzi, bezbřehou posedlostí jinou osobou, neomezenými a v důsledku smrtelně nebezpečnými možnostmi sebe-tvorby ve virtuálním světě," uvedl o svém filmu režisér. Inspiraci hledal v Goetheho Utrpení mladého Werthera a Shakespearově Hamletovi.

"Všichni vědí, jak mluvit. Nicméně ne každý ví, jak naslouchat. Jako důsledek těchto šílených změn je moderní muž opuštěný a smířený se samotou, sám sebe zabíjí jako oběť sebevraždy z osamělosti a nedostatku lásky," dodal Komasa.

Komasa se narodil roku 1981 v Poznani, absolvoval filmovou školu v Lodži a natočil tam svůj debut, za který získal v roce 2004 3. místo v sekci Cinefondation v Cannes. Svou Ódu na radost představil o dva roky později na MFF v Karlových Varech v soutěži Na východ od Západu.

Distribuční společnost Film Europe podporuje s nakladatelstvím Albatros Media nedávno vydanou knihu Bezpečnost dětí na internetu. Lenka Eckertová a Daniel Dočekal v ní provádějí rodiče světem internetu a radí jim, jak ochránit děti před počítačovými agresory, pornografií a nebezpečím počítačových her. (čtk)

Novým ředitelem Muzea umění v Olomouci, které patří k nejvýznamnějším institucím svého druhu v zemi, se stal Michal Soukup. Rozhodla o tom ministryně kultury Alena Hanáková, která tak potvrdila doporučení výběrové komise. Soukup nahradí ve funkci dosavadního ředitele Pavla Zatloukala. Ten opustí místo na konci března, jde do důchodu. Dnes to řekl Jan Vondryska z ministerstva kultury.

"Ve výběrovém řízení na post ředitele Muzea umění Olomouc postoupili do druhého kola dva uchazeči. Z nich doporučila výběrová komise na základě výsledků hlasování jmenovat na tuto pozici Michala Soukupa, pracovníka muzea, který se umístil na prvním místě. Paní ministryně tento návrh potvrdila," uvedl Vondryska.

Zájemci o místo ředitele Muzea umění v Olomouci se mohli hlásit do konce ledna. Podle Vondrysky se přihlásili dva lidé, oba postoupili do druhého kola, které se uskutečnilo na začátku března. Nastupující ředitel Soukup byl dosud vedoucím sbírkového a expozičního odboru a byl také zástupcem ředitele. Muzeum povede od 1. dubna letošního roku.

Dosavadní ředitel Zatloukal odejde ze svého místa po 23 letech a symbolicky v den, kdy v muzeu skončí jeden z jeho nejvýznamnějších výstavních projektů Od Tiziana po Warhola. "S výsledkem výběrového řízení jsem spokojen. Předpokládám, že bude zachována kontinuita budování a provozování muzea umění, protože jsme to s Michalem Soukupem dělali téměř 30 let společně," řekl dnes Zatloukal.

Muzeum umění Olomouc spravuje na 200.000 sbírkových předmětů a co do jejich počtu se řadí hned za Národní galerii v Praze. Krátkodobými a střednědobými výstavami i dlouhodobými expozicemi představuje výtvarnou kulturu od nejstarších dob po současnost ve třech objektech - v Arcidiecézním muzeu Olomouc, Arcidiecézním muzeu Kroměříž a v Muzeu moderního umění Olomouc.

Nyní se prezentuje projektem Od Tiziana po Warhola, kterým zároveň slaví 60 let činnosti. Návštěvníkům představuje díla Tiziana, van Dycka, Myslbeka, Filly, Toyen a dalších autorů. Muzeum vystavuje 590 exponátů z vlastních sbírek i od sběratelů. Podle Zatloukala jde o bilancující výstavu, která mapuje práci zástupců muzea za poslední desetiletí. Končí 31. března. (čtk)

Před blížícími se velikonočními svátky se oživila i pražská náměstí jarními trhy s nabídkou tradičních dobrot, rukodělných výrobků, velikonočních dekorací, pomlázek a řehtaček. Řadu akcí připravila muzea, chystají se hudební produkce i velikonoční bohoslužby v pražských farnostech. Velikonoce jsou hlavními svátky církevního roku, pro křesťany jsou oslavou zmrtvýchvstání Spasitele, pro ostatní lidi zůstávají vyjádřením radosti z příchodu jara.

Například letohrádek Kinských s folklorní expozicí na Smíchově chystá na tuto neděli program ve znamení tradičních zvyků a řemesel, příchodu jara a oslav Velikonoc. Návštěvníky čeká zdobení velikonočních vajíček a pečení perníčků, výroba ozdob a zvířátek z vizovického těsta nebo šustí a malování dřevěných panenek. Pro pány prý budou připraveny proutky k pletení velikonoční pomlázky. Velikonoční program zakončí v 16:00 hodin lidová pohádka Hluboko v lese, kterou dětem zahraje soubor Tate Iyumni.

Labužníci se mohou připojit k festivalu Vůně jara, který v několika restauracích odstartoval 18. března a potrvá do 14. dubna. Přihlášené restaurace v rámci něj zákazníkům servírují speciální tříchodové menu špičkových šéfkuchařů, do něhož zařadily pokrmy evokující svěžest a atmosféru jarních dnů. "Důraz je přitom kladen na výběr čerstvých sezonních surovin," řekl ČTK Pavel Suchánek ze společnosti Alakarte.cz, která Festival chutí organizuje. Na talíři tak zájemci naleznou například čerstvé kopřivy, mladý špenát či vajíčka.

V pražském kostele U Salvátora při příležitosti letošních velikonočních svátků na 23. března připravili připomínku významného francouzského skladatele Françoise Couperina, od jehož úmrtí letos uplyne 240 let. K velikonočním svátkům se vážou jeho Trois Leçons de ténebres, dramatické vokální skladby určené pro obřad tenebrae slavený v předvečer čtvrtku, pátku a soboty Velikonočního týdne.

Na Novoměstské radnici v Praze 2 vystoupí 30. března sólisté orchestru Symphony Prague s dirigentem Štefanem Britvíkem, přichystali program z díla Bacha, Mozarta a Vivaldiho. V katedrále sv. Víta budou mimo jiné 29. března provedeny Janovy pašije Jiřího Strejce a zazní také tradiční andaluské velkopáteční zpěvy. Herec Viktor Preiss přečte úryvky z díla Peri Pascha pocházejícího z roku 170 našeho letopočtu. V neděli 31. března, kdy se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista, bude v katedrále sv. Víta kromě mše provedena novodobá premiéra mše Missa paschalis Jana Dismase Zelenky.

Přehled všech velikonočních bohoslužeb v pražských a mimopražských farnostech najdou věřící i v elektronickém katalogu pražské arcidiecéze na webových stránkách arcibiskupství. Mše bude ve Svatovítském chrámu sloužit pražský arcibiskup Dominik Duka. Již na Květnou neděli 24. března, kdy začíná podle křesťanské církevní tradice pašijový týden, posvětí Duka dopoledne v bazilice sv. Jiří palmové ratolesti. Odtud vyjde do katedrály průvod, který bude liturgickou připomínkou Kristova příjezdu do Jeruzaléma. (čtk)

Cenu Českého PEN klubu pro rok 2013 dostal spisovatel Jaroslav Putík. Na Staroměstské radnici v Praze za něj dnes ocenění převzala dcera Martina Putíková. Výbor PEN klubu ocenil spisovatelovo dílo "velké myšlenky a neobyčejného slovesného umění, za nímž je svědectví o pravdě života". Laureát obdrží pamětní medaili a odměnu 50 tisíc korun.

Jaroslav Putík se narodil 25. července 1923. Za činnost v odboji byl vězněn nacisty, po válce po studiu žurnalistiky pracoval v Literárních novinách, z nichž musel roku 1959 odejít. Literárně debutoval v roce 1941 a zpočátku se věnoval literární publicistice, reportážním cestopisům a politické literatuře faktu. Po roce 1969 dlouho nesměl publikovat a psal pod propůjčenými jmény.

Již na začátku 60. let si získal renomé svými symbolizujícími mikropovídkami (Indicie, Pozvání k soudu) a intelektuálně psychologizujícími novelami (Zeď). Odborníci ale vyzdvihují především jeho romány mravní a citové deziluze, vracející se k poválečným rokům a bilancující vývoj umělcovy generace, která se z valné části nedovedla vyrovnat s palčivými historickými a společenskými traumaty tehdejšího času.

Putíkovy knihy Smrtelná neděle a Brána blažených jsou podle zástupců PEN klubu "vyprávěním o obecné havárii etických a vůbec lidských hodnot". K této problematice se spisovatel vrátil ještě v samizdatové autobiograficky koncipované próze Červené jahody nebo v románu Volný let voliérou, opět reflektujícím důsledky a dopady společenských zvratů od roku 1948.

V době, kdy Putík nemohl vydávat knihy ve své vlasti, vzniklo jeho stěžejní dílo Muž s břitvou, situované na začátek 20. století. V něm autor s nadhledem načrtl portrét člověka usilujícího svobodně prožít život plný zajímavostí a nesvázaný konvenčními přikázáními a dobovými stereotypy.

Cenu za celoživotní dílo poprvé Český PEN klub udělil v roce 1996 zároveň s Cenou Karla Čapka. Jako první ji dostal Adolf Branald, o dva roky později Jan Vladislav, poté filozof, geolog, spisovatel a publicista Jiří Krupička. Od roku 2000 cena udělena nebyla. V roce 2009 bylo udílení ceny pod názvem Vlastní cestou obnoveno, udílí se v každém lichém roce, Cena Karla Čapka se vyhlašuje v sudých letech. První laureátkou se roku 2009 stala Bohumila Grögerová, v roce 2011 ji obdržela Jana Štroblová. (čtk)

Při příležitosti 200. výročí narození Giuseppa Verdiho uvede Národní divadlo (ND) 28. března premiéru opery Don Carlo v čtyřaktové italské verzi a v hudebním nastudování šéfdirigenta Jaroslava Kyzlinka. Režisérem koprodukční inscenace, která byla poprvé uvedena na podzim minulého roku ve Finské národní opeře v Helsinkách, je intendant Městského divadla v Bolzanu Manfred Schweigkofler.

Opera Don Carlos, v přepracované italské verzi Don Carlo, která se na jeviště Státní opery vrací po 15 letech od premiéry posledního uvedení, je jedním z Verdiho uměleckých vrcholů. Nová inscenace s podtitulem Gothic Verdi ve svém výtvarném provedení vytváří až hororově fantastické prostředí plné šera a stínů, kombinující historické prvky a v současnosti velmi moderní post-punkový styl. Autorem scénografie, která vychází z motivu tajemného lesa, je Walter Schütze.

"Inspirací k vytvoření prostředí a stylu, ve kterém se inscenace odehrává, byl pro nás současný trend mladých lidí obracet se k různým quasi historickým stylům nebo tajemným místům. Ten vyplývá z jakéhosi neuspokojení s naplněností reality světa kolem nás. Pozorovat to můžeme například na oblíbenosti knih, her a filmů, jejichž děj je zasazen do smyšlených světů, které ovšem svými principy vycházejí ze středověkých motivů. To je totiž to pravé místo pro rozvoj fantazie," uvedl režisér Schweigkofler.

Zatímco režijní záměr a výtvarné pojetí zůstává u nové inscenace shodné jako v koprodukčních Helsinkách, obsazení a také hudební nastudování, jehož autorem je šéfdirigent Opery ND Jaroslav Kyzlink, je zcela nové. Kromě domácích sólistů Opery ND zastoupených například Andou-Luisou Bogzou, Danou Burešovou, Luďkem Velem či Evou Urbanovou se představí hned několik zvláštních hostů, jako jsou Vladimír Chmelo, Štefan Kocán, Adriana Kohútková nebo argentinský tenorista Marcelo Puente.

"I když jsem v minulosti tuto operu již dirigoval, je nesmírně inspirativní ji nyní připravovat a objevovat barvy partitury s výjimečným obsazením sólistů, z nichž někteří se objevují na naší scéně úplně poprvé, a také s orchestrem a sborem Státní opery, se kterým náročné sborové party nastudovala jako hostující sbormistr Blanka Juhaňáková," podotkl Kyzlink.

Don Carlo bude druhou operní premiérou ND v tomto kalendářním roce. Na jeho repertoár se 2. února po více než 50 letech vrátilo světoznámé dílo Orfeus a Eurydika od Christopha Willibalda Glucka. (čtk)

Filmový festival Finále začne v pátek prodávat akreditace na svůj 26. ročník. Jejich majitelé mohou vybrat vstupenky už 1. dubna, a to i dvě na stejnou akci. Prodej vstupenek pro ostatní milovníky filmu začne 8. dubna, řekla dnes Eva Košařová, koordinátorka festivalu, který bude v Plzni od 21. do 27. dubna.

"Akreditace jsou určeny zejména filmovým fanouškům, kteří díky nim mohou výrazně ušetřit. Pokud například student plně využije týdenní akreditaci za 400 korun, přijde ho jedna vstupenka na 17 korun," uvedla. Akreditace bez studentské slevy stojí 700 korun. Jejich majitelé získají až čtyři vstupenky denně a mohou si vybrat i dvě na jednu produkci.

Od 8. dubna budou k dostání vstupenky v sídle festivalu, v Měšťanské besedě, a dále v plzeňském infocentru na náměstí Republiky. Cena lístku je 70 korun na projekce, které začínají před 16:30, a 90 korun na ty, které začínají v 16:30 a později. Vstupné na dopolední dětské projekce bude 20 korun. Vozíčkáři mají vstup zdarma, jejich doprovod korunu; handicapovaní získají padesátiprocentní slevu.

Festival neuvede v soutěži celovečerních filmů snímek Hořící keř. "Jeho tvůrci se ho nakonec z důvodu festivalové politiky rozhodli nepřihlásit," vysvětlila Košařová. V hlavní soutěži o Zlatého ledňáčka se tak utká deset nových českých hraných a animovaných filmů, 14 jich bude uvedeno mimo soutěž. Dokumentů zůstává v soutěži 19.

Organizátoři oznámili, že hosty talkshow FIlmy NAšich LEt Tomáše Baldýnského budou herečka Simona Babčáková a režisér Robert Sedláček. Se scenáristou Pavlem Kosatíkem Sedláček představí očekávaný projekt České televize České století, z něhož bude uveden díl Všechnu moc lidu Stalinovi. Po projekci bude diskuse s tvůrci na téma objektivního výkladu dějin a možností jejich dramatizace. Zájemci uvidí i pracovní verzi dalšího dílu pod názvem Zabíjení soudruha.

Finále letos uvede všech 25 českých celovečerních filmů natočených od loňského do letošního dubna. Největší bilanční a soutěžní přehlídka českého filmu nabídne 170 projekcí. Festival připravil pocty Ester Krumbachové, Pavlu Kohoutovi a Břetislavu Pojarovi. Představí filmy Juraje Jakubiska a Jiřího Menzela. Sekce ZOOM uvede kromě loňských hraných a dokumentárních německých filmů také výrazné německé režiséry v debatách. (čtk)

Americká herečka Geraldina Chaplinová a britský producent Richard Lester v pátek na závěr 20. ročníku mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest převezmou ceny Kristián za celoživotní přínos kinematografii. Na závěrečném večeru v pražském multikině Cinestar Anděl budou také vyhlášeny vítězné snímky letošního ročníku.

Přehlídka v dalších týdnech zavítá do všech krajských měst. Jubilejní ročník nabídl filmovým fanouškům na 190 snímků z 57 zemí. Celkem má v programu 544 projekcí, z toho na 440 v Praze. Při zahájení byli Kristiánem oceněni britský producent a "otec" Bertolucciho devítioscarového Posledního císaře Jeremy Thomas a italský herec známý i z hollywoodských produkcí Giancarlo Giannini. Během přehlídky tuto sošku převzal polský herec, režisér a scenárista Jerzy Stuhr, českému publiku dobře známý například z úspěšné komedie Sexmise.

Febiofest doplnila v jeho dějišti výstava fotografií zachycujících polskou režisérku, scenáristku a loňskou laureátku ceny Kristián Agnieszku Hollandovou. Unikátní snímky z jejího archivu i polských a zahraničních institucí sestavilo Muzeum kinematografie v Lodži - v Praze měla výstava světovou premiéru. (ČTK)

Pražské Divadlo na Vinohradech uvede v pátek večer premiéru milostného špionážního thrilleru Toma Stopparda Dvojitý agent, kterou tu nastudoval režisér Radovan Lipus. Objeví se v ní například Simona Postlerová, Svatopluk Skopal, Jiří Dvořák, Jan Šťastný a Pavel Batěk. Nejbližší reprízy se uskuteční 26. a 27. března.

V příběhu hry se agentka Elizabeth Hapgoodová snaží naplno sloužit v britských tajných službách a zároveň být dobrou matkou. Velí přísně tajným riskantním operacím, které mohou na dlouhá léta ovlivnit planetární politickou rovnováhu, a zároveň shání nové kopačky pro svého syna, jehož otec je rovněž "přísně utajen". Nové kopačky postavené na roveň jadernému výzkumu dokládají její snahu skloubit náročnou profesi s rodinou. Prostředí vysoké špionáže, odjakživa považované za výlučně mužské, by pro takové počínání jistě nemělo žádné pochopení, kdyby Hapgoodová nebyla zároveň atraktivní a svobodnou ženou.

Stoppard tuto představu "ženy ve světě mužů" realizuje doslovně, ve hře totiž žádná jiná žena neúčinkuje. Hra z roku 1988, která v tvorbě tohoto britského dramatika pro divadlo následovala po komedii To pravé, je tak příběhem utajované milenecké lásky a také intelektuální hrou se žánrovými klišé špionážních thrillerů. (ČTK)

Pětašedesáté narozeniny oslaví 23. března malíř a grafik Joska Skalník, jeden ze zakladatelů Jazzové sekce a tvůrce výtvarné podoby její produkce. Dominantní barvou jeho děl je modrá, o které rád hovoří jako o barvě fantazie a vznešenosti, ale i nostalgie, melancholie a duchovnosti. Objevuje se na Skalníkových obrazech, kolážích a grafice, ale vévodí i jeho instalacím nebo objektům.

Skalník v roce 1970 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze, poté se živil jako grafik a řadu let byl kmenovým výtvarníkem pražského Činoherního klubu. V listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum a přes rok patřil k poradcům prezidenta Václava Havla. Od roku 1991 se věnuje hlavně volné tvorbě. Skalník podle svých slov dělá co ho baví, nehledá ocenění nebo věhlasné galerie.

Podle materiálů Ústavu pro studium totalitních režimů Skalník léta informoval StB o svých schůzkách se zaměstnanci velvyslanectví USA v Česku. Výtvarník obvinění odmítá, předlistopadoví odpůrci režimu nemají na jeho minulost jednotný názor. "Všechno, co jsem o sobě četl, je neskutečně zkreslené," řekl v roce 2011 Skalník. (ČTK)

Ve věku 61 let zemřel v pátek ráno v Praze známý herec a moderátor Vladimír Čech. ČTK to sdělila jeho rodina. Lidé si Vladimíra Čecha kromě jeho divadelních rolí pamatují především z úspěšné televizní soutěže Chcete být milionářem? Vysílala se v od roku 2000 pět let a o její oblibu se Čech zasloužil jako její první moderátor. V letech 2001 a 2003 byl díky ní v anketě TýTý vyhlášen nejoblíbenějším moderátorem.

Vladimír Čech se narodil 6. července 1951 v Praze. Vystudoval pražskou DAMU a v roce 1978 začal pracovat v ostravském studiu Československé televize, ale z politických důvodů musel odejít a mohl pracovat pouze v rozhlase a oblastních divadlech. Už po událostech ze srpna 1968 musela z politických důvodů Československou televizi opustit i jeho matka Heda Čechová, tehdy populární hlasatelka.

Během své kariéry vystřídal Čech řadu divadelních scén - Divadlo Petra Bezruče v Ostravě, Slezské divadlo Opava, Těšínské divadlo v Českém Těšíně, Státní divadlo Oldřicha Stibora v Olomouci, Východočeské divadlo Pardubice, Činoherní studio Ústí nad Labem a Středočeské divadlo Kladno. Zahrál si desítky různorodých rolí, patřily k nim třeba Vavřena ve Filozofské historii, Edmund v Králi Learovi, Merkucio v Romeovi a Julii, titulní role v Hamletovi a Cyranovi z Bergeraku, Antonio ve hře Antonius a Kleopatra, Jiří ve hře Kdo se bojí Virginie Woolfové? nebo Jago v Othellovi.

Od roku 2006 působil v Městských divadlech pražských, hrál v poslední době například Karenina ve slavné Tolstého hře, jednu z hlavních rolí v dramatizaci Márquezova románu Sto roků samoty a také v inscenacích Gold za všechny peníze či Saturnin. Před týdnem měla v Rokoku premiéru adaptace Čapkových Povídek z jedné a druhé kapsy, kterou autor a režisér Arnošt Goldflam nazval Věštkyně, vraždy a jasnovidci. Čechovu roli v ní alternuje Vladimír Marek.

V letech 1990 až 1992 působil Vladimír Čech jako poslanec České národní rady. Ani v této době však divadlo zcela neopustil, hostoval tehdy v pražském Činoherním klubu. V poslední době se divadlu věnoval společně s moderováním několika televizních pořadů, jeho hlas je známý také z dabingu, namluvil například kocoura Garfielda. (ČTK)

Příběh o dospívání nazvaný Rozbitý svět (Broken) zvítězil v soutěžní sekci Nová Evropa Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest a odveze si Grand Prix. Řekl to mluvčí přehlídky Pavel Sladký. V soutěži bylo uvedeno celkem čtrnáct prvních a druhých snímků evropských režisérů. Byly mezi nimi i film Martina Chlupáčka Bez doteku a slovensko-český projekt Miry Fornayové Můj pes Killer. O vítězi rozhodovala 33členná laická porota v čele s čestnou předsedkyní Věrou Čáslavskou.

Vítězný snímek natočil britský režisér Rufus Norris, který si však pro ocenění kvůli pracovnímu zaneprázdnění nepřijede. Jeho režijní debut získal ocenění BIFA za nejlepší britský nezávislý film roku. Rory Kinnear, představitel ovdovělého otce ze sousedství, který pěstmi hájí počestnost svých dcer, získal Cenu BIFA za nejlepší výkon ve vedlejší roli. Snímek dostal i další ocenění na festivalech v zahraničí.

Hlavní hrdinka příběhu prožívá nevšední dospívání, vedle první lásky a hádek v rodině se musí vypořádat s cukrovkou. Vnímavé děvče kamarádí s retardovaným Rickym od vedle a dokáže jej podržet i poté, co ho surově napadne rozlícený soused. Jedna z jeho dcer totiž Rickyho nařkne ze sexuálního zneužití. Ač se obvinění prokáže jako falešné, po tomto incidentu se poměry v sousedství radikálně změní. (ČTK)

Ve věku 82 let zemřel jeden z nejslavnějších afrických spisovatelů Chinua Achebe. O smrti nigerijského romanopisce a básníka, který je podle agentury Reuters považován za otce moderní africké literatury, informovalo nakladatelství Penguin.

"Byl také milovaným manželem, otcem, strýcem a dědečkem, jehož moudrost a odvaha jsou inspirací pro všechny, kdo ho znali," citovala agentura AP jeho agenta Andrewa Wylieho. Achebe zemřel po krátké nemoci, řekl také Wylie, aniž ji upřesnil.

Achebe na sebe poprvé výrazně upozornil již před více než 50 lety románem Svět se rozpadá, který pojednává o osudném střetnutí afrického kmene s britskými kolonialisty v 19. století. Kniha, která v roce 2003 vyšla i česky, se poprvé věnovala kolonialismu z africké perspektivy. Byla přeložena do 50 jazyků a prodalo se jí přes deset milionů kopií.

Vedle kolonialismu patřila k dalším velkým tématům Achebeho devastace, kterou do Nigérie a dalších afrických zemí přinesly převraty, vojenské vlády a další diktatury. V jeho románech však prosvítala i naděje na změnu, demokratizaci a úbytek téměř všudypřítomné korupce.

Autor, který žil dlouhá léta ve Spojených státech, se stal mostem mezi Afrikou a Západem a také vzorem a zároveň srovnáním pro další generace afrických tvůrců. Jeho knihy silně zapůsobily mimo jiné na dlouholetého bojovníka proti apartheidu a bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandelu. Ten Achebeho jednou označil za spisovatele, "v jehož přítomnosti padaly stěny vězení".

Za svůj život získal Achebe, který byl od nehody v roce 1990 upoután na vozíček, celou řadu prestižních ocenění, včetně mezinárodní Man Bookerovy ceny. V češtině vyšla vedle jeho prvotiny i některá jeho další díla, například Muž z lidu nebo Už nikdy klid. Jeho kratší texty byly publikovány ve sbírce Postkoloniální myšlení. (ČTK)

Neznámí zloději ukradli v pátek z muzea v jihonizozemském městě Venlo čtyři obrazy, mezi kterými bylo i jedno dílo českého malíře Tomáše Rajlicha. O krádeži, která se odehrála brzy ráno ještě před otvírací dobou, informovalo vedení galerie. Celková hodnota odcizených děl je 1,1 milionu eur (asi 28 milionů korun).

Podle informací nizozemského deníku NRC Handelsblad zloději v městském muzeu Van Bommel van Dam ukradli tři obrazy nizozemského malíře Jana Schoonhovena a jedno dílo Tomáše Rajlicha. Policie po pachatelích pátrá.

Rajlich se narodil v roce 1940 a je absolventem pražské Akademie výtvarných umění. Do Nizozemska emigroval v roce 1969 a dlouhou dobu žil v Haagu. V šedesátých letech patřil k průkopníkům takzvané "nové citlivosti" a byl členem Klubu konkrétistů, nyní patří k předním osobnostem abstraktního umění. Jeho díla jsou zastoupena ve významných galerijních a muzejních institucích - například Muzeu moderního umění v New Yorku, v pařížském Centre Georges Pompidou či v amsterdamském Stedelijk Museu. (ČTK)

Ostravské Národní divadlo moravskoslezské chystá původní český muzikál Fantom Londýna na motivy příběhu Jacka Rozparovače. Režie se ujal Lumír Olšovský, který je zároveň spoluautorem libreta. Světová premiéra muzikálu se bude konat 16. května v 18:30 v Divadle Jiřího Myrona. ČTK to řekla mluvčí divadla Viola Kučerová.

Ke spolupráci divadlo přibralo i další renomované autory. Skladatel Radim Smetana je autorem řady skladeb vážné hudby a zkušenosti má i s muzikálovou tvorbou. "Operu chápu jako vrchol skutečného umění. Klasickou hudbu mám rád a sám ji také skládám. Nicméně hudební divadlo dneška, které současně poutá i baví, je právě muzikál. Chtěl jsem něco takového napsat," uvedl.

Texty písní skládal Michael Prostějovský, který například přebásnil do češtiny libreto ke kultovnímu muzikálu Jesus Christ Superstar. V Ostravském divadle se už podílel na dvou starších inscenacích. Právě on byl jedním z iniciátorů projektu. Společně s dalšími členy týmu se snažili napsat skutečný muzikál, který zvládne srovnání s klasickou muzikálovou školou v Londýně či New Yorku. "Nechtěli jsme horkou jehlou za šest měsíců stvořit jen kolekci písniček, které nesouvisí s dějem," vysvětlil svůj původní záměr. (ČTK)

Na mezinárodním filmovém festivalu pro děti a mládež ve Zlíně se letos bude promítat 260 animovaných, hraných i kombinovaných filmů. Přehlídka se letos bude věnovat dánské kinematografii. Festival se bude konat již 53. rokem, začne 27. května a skončí 1. června. Doprovodné programy však začínají již v dubnu, prvním je výstava výtvarně zpracovaných filmových klapek v pražském Divadle Hybernia, informovala dnes ČTK za pořadatele Anna Dušková Činčerová.

Výstava filmových klapek začne 4. dubna, poté se tradičně přesune do Zlína. Organizátoři letos připravili více než osm desítek doprovodných akcí, například se prodlouží programy na zlínském náměstí, přibude také akcí pod širým nebem na náměstí T. G. Masaryka, kde stává letní kino. Na zlínském Chodníku slávy u Velkého kina se objeví dvě nové dlaždice připomínající dětské filmové hvězdy, a to se jmény Marka Ebena a Sandry Novákové.

Letos se do programu zařadí nesoutěžní sekce Tisíc a jedna noc, která se bude věnovat pohádkám a jejich filmovým adaptacím. S cílem představit ve Zlíně mladé, začínající, nadané herce a tvůrce z celého světa vznikla další nesoutěžní filmová sekce Young Stars. (ČTK)

Pražské Divadlo ABC bude v sobotu večer místem premiéry poetické komedie Williama Shakespeara Sen čarovné noci v novém překladu Jiřího Joska. Režisérem inscenace byl Petr Svojtka. V poetické hře o rozmarech lásky a noci plné divů, které se možná staly a možná zdály, se objeví například Veronika Gajerová, Jiří Schwarz a v roli Puka Hanuš Bor. Podle Svojtky se na této scéně ze Shakespearových her objevil naposledy Král Lear, na což chtěli navázat.

"Tématem této komedie je zrcadlení lásky v mnoha podobách a vztah mezi mužem a ženou. Navíc je to hra vybízející k týmovému hereckému výkonu, kde jsou stejně důležití všichni herci na jevišti," uvedl k inscenaci režisér. Nový Joskův překlad ho prý oslovil proto, že je současný, přitom zachycuje různé vrstvy jazyka, jak to autor napsal. Slavnou scénu řemeslníků inscenátoři brali jako inspirační zdroj. Svojtka proto vyšel ze současné politické situace v Řecku - a tak se z řemeslníků stali nezaměstnaní.

Stejná komedie se na tomto jevišti hrála v roce 1984, byl to první shakespearovský překlad Martina Hilského. Hosté dnešního premiérového představení budou moci foyeru uctít památku herce Vladimíra Čecha, který v pátek 22. března po těžké nemoci zemřel. Působil tu od roku 2006. (ČTK)

Finská skupina Värttinä, která kombinuje folklor své rodné země s rockovou hudbou, vystoupí v sobotu v rámci Mezinárodního víkendu žen v pražském Paláci Akropolis. Koncert bude součástí oslav 30. výročí kapely s výraznými vokalistkami, která byla nedávno oceněna na mezinárodním hudebním veletrhu Womex.

Skupina vydala již 14 alb, z toho to poslední s názvem Utu z loňského roku se stále drží na předních příčkách evropských hudebních hitparád world music. Kapela za 30 let své existence navštívila mnoho zemí po celém světě a získala si širokou základnu fanoušků napříč všemi kontinenty.

Letos se Värttinä rozšířila o dva členy, o světově uznávaného jazzového bubeníka Mikko Hassinena a do kapely se po deseti letech vrací i vokalistka Karoliina Kantelinenová. Oba tak v často se měnící sestavě skupiny doplnili vokalistky Susan Aho a Mari Kaasinenovou, baskytaristu Hannua Rantanena a akordeonistu Mattiho Kallia. (ČTK)

Jeden z nejznámějších kubánských klavíristů Bebo Valdés v pátek zemřel, bylo mu 94 let. Skonal ve Švédsku, kde žil poslední více než čtyři desetiletí. Informovaly o tom tiskové agentury. Valdés zahájil kariéru v nočních klubech v Havaně ve 40. letech minulého století. Ovlivněn americkým jazzem, kubánskými melodiemi a africkými rytmy se stal v roce 1948 hlavním pianistou a aranžérem orchestru ve slavném nočním klubu Tropicana v Havaně.

Jeho kariéra pokračovala i v padesátých letech, ale rok poté, co vládu na Kubě v roce 1959 převzal Fidel Castro, Valdés emigroval do Mexika a na ostrově nechal manželku a pět dětí. V roce 1963 se usadil ve Stockholmu, kde se oženil se Švédkou a založil novou rodinu. Ve švédském hlavním městě pracoval jako pianista v hotelích a barech, aby se uživil. Tehdy jen hrál, hudbu neskládal.

Až po dlouhé pauze v roce 1994, kdy mu bylo 76 let, vydal CD Bebo Rides Again. Hraje tam na klavír, osm skladeb sám složil a 11 písní aranžoval. Toto album vdechlo jeho kariéře nový život a postupně získal několik cen Grammy. Valdés je otcem slavného klavíristy Chucho Valdése, kterého měl z prvního manželství. (ČTK)

Horácké divadlo v Jihlavě v sobotu uvedlo premiéru muzikálu Muž z La Manchy. Představení je založeno na slavném románu Miguela de Cervantese Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha.

"Udělat z legendárního klasického Cervantesova románu dobrý a úspěšný muzikál se zdá být takřka nemožné. Přesto se to tvůrcům divadelního scénáře a hudby podařilo. Dokázali spojit silný myšlenkový a emocionální náboj klasického originálu s výbornou hudbou a výpravnou podívanou muzikálu v organický celek," řekl ČTK režisér Pavel Palouš.

Jakub Škrdla ztvárnil postavy Dona Quijota a Cervantese, do dalších hlavních rolí obsadil Palouš Petra Soumara jako Sanchu a Martu Ondráčkovou jako Aldonzu. Muž z La Manchy je předposlední premiérou současné sezony na velké scéně divadla. Sezonu uzavře 11. května komedie Michaela Frayna Bez roucha, řekl ČTK ředitel divadla Josef Fila. (ČTK)

Vystoupením dosud největší hvězdy za devět ročníků přehlídky, skupiny The Wolfe Tones, v sobotu v ostravské hale Bonver Aréna vyvrcholil Irský kulturní festival. Legendu irské folkové hudby, která letos po 50 letech činnosti končí svou kariéru, si přišlo poslechnout přes 3000 diváků. Během celého týdne se už lidé kromě hudby mohli seznámit také s irskými filmy, literaturou a gastronomií.

Pořadatel festivalu Jason Fitzgerald řekl ČTK, že je s průběhem festivalu maximálně spokojený. "Koncerty irské hudby, to byla bomba, přišlo hodně lidí, ale jsme velice spokojení i s věcmi, které byly letos na festivalu nové, to znamená film a literatura. Tam byla účast menší, ale je vidět, že zájem o to určitě je. Podíváme se, jak to ještě rozšíříme příští rok, kdy budeme mít jubilejní desátý ročník," řekl Fitzgerald.

The Wolfe Tones jsou mimo jiné autorem slavné skladby Celtic Symphony, kterou napsali ke stému výročí fotbalového klubu Celtic Glasgow. V Česku hráli poprvé a podle zakládajícího člena kapely Briana Warfielda i naposled. Z časových důvodů se zatím na ostravský irský festival nedostali a ještě před ukončením kariéry to chtěli napravit. Jejich vystoupení plné známých irských písní přijali diváci s nadšením. Už před The Wolfe Tones publikum pořádně rozehřály skupiny The Presidents, Rí Ra a Vintage Wine. (ČTK)

Hlavní ocenění v anketě Břitva 2012, která hodnotí českou rockovou scénu, získala kapela Master's Hammer za své album Vracejte konve na místo. Organizátoři soutěže v sobotu předali ocenění v brněnském klubu Melodka. Ceny Břitva se udílely podvanácté. Formace Master's Hammer se před čtyřmi lety vrátila na hudební scénu po více než desetileté odmlce a aktuálně funguje pouze jako studiový projekt.

"Především textově pozoruhodné album je blackmetalovou recesí, která byla nedávno oceněna Andělem v kategorii Hard & Heavy a nyní také Břitvou," uvedl organizátor cen Břitva Ladislava Oliva. Další ocenění získala v Brně například loňská reedice legendárního a již čtyřicet let starého alba Kuře v hodinkách skupiny Flamengo, metalový festival Brutal Assault, koncertní návrat Pražského výběru a překvapivě i videoklip Píseň práce kapely Buty.

Do Galerie legend cen Břitva, kterou již dříve tvořily skupiny Olympic, Arakain, Visací zámek, Pražský výběr, Master's Hammer a Insania, byla nově uvedena artrocková kapela Blue Effect, legenda gotického rocku XIII. století a také její punkoví předchůdci Hrdinové nové fronty. Ceny Břitva patří mezi pět nejdéle fungujících tuzemských hudebních ocenění. Orientují se na rockovou, metalovou nebo punkovou produkci. Letošního hlasování se zúčastnilo 74 publicistů. (ČTK)

Členové německého vokálního seskupení Gregorian v neděli v pražském Kongresovém centru nabídnou známé rockové a popové písně ve stylu středověkých gregoriánských chorálů. V programu poprvé naživo zazní písně z nového alba Gregorian nazvaného Epic Chants a také hity z jejich bohatého repertoáru. Scénickou show s názvem Epic Chants Tour 2013 představí v rámci svého evropského turné také 28. března v Brně v hale Vodova.

K nejznámějším skladbám v originální interpretaci zpěváků Gregorian patří například Against All Odds (Phil Collins), Conquest Of Paradise (Vangelis), Bright Eyes (Art Garfunkel), My Heart Will Go On (Celine Dion), Voyage, Voyage (Desireless), Moment of Peace (Amelia Brightman), O Fortuna (Carmina Burana) nebo Hells Bells (AC/DC).

Gregorian založil na sklonku 90. let německý hudební producent Frank Peterson, stojící za projekty Enigma i zpěváky Neviem nebo Andreou Bocellim. Soubor se mimo jiné podílel na hudbě k filmům Harry Potter, Pán prstenů i Hvězdné války. V ČR ho fanoušci měli možnost vidět již třikrát, naposledy v roce 2011 v Praze a Ostravě. (ČTK)

V pražském Divadle Archa v neděli hudebník a spisovatel Jan Burian představí autorský pořad Burianovo pozdní odpoledne. V programu (začíná od 20:00) s podtitulem Všechno se stihnout nedá v roli hostů vystoupí Dáša Voňková, čtyři členky kapely Yellow Sisters, Lenka Dusilová, Beata Hlavenková, Bio Mascha a dvě bubenice, jejíchž identitu odhalí až po představení.

V Divadle Archa se Burian představil loni 25. března při oslavě svých 60. narozenin. Hudební oslava za účasti rodinných příslušníků a hostů nesla motto Nezahořknout, nezakysnout, nezatrpknout, nezesládnout! Mezi gratulanty byly skupiny Kyklos Galaktikos, Republic of Two a zpěvačka Lenka Dusilová. Archu, kde vystupuje od roku 1994, považuje Burian za svou domovskou scénu.

Hudebník, protagonista televizních pořadů a dokumentarista Jan Burian, který je známý mimo jiné svým účinkováním v pořadu Burianův den žen, začínal ve dvojici s Jiřím Dědečkem, v 80. letech se však jejich cesty rozešly. Jeho texty zpívali například Michal Prokop, Vladimír Mišík či Marta Kubišová. Burianova sólová diskografie čítá přes desítku titulů, jeho literární tvorba obsahuje kromě básnických sbírek a cestopisů i osobní zápisky a fejetony. Je také spoluautorem řady filmových dokumentů. Tento týden zástupcům médií představil novou knihu fejetonů a album Zpěvy u klavíru. (ČTK)

Projekt Kašpárek v rohlíku letos nabídne knihu i pojízdný koncertní program. Skupina tvůrců kolem hnutí Bejbypank, které se snaží spojovat zábavu dětí a dospělých, uspořádá 7. září velký rodinný festival Kefír. ČTK o tom informoval principál souboru David Dvořák.

V dubnu vydá Kašpárek v rohlíku "velkou střelenou knihu" s originálními texty z Kašpárkova života, všemi písničkovými texty i notovým zpěvníkem. "Odkryjeme příběh Kašpárka v rohlíku od jeho narození až po jeho pomyslnou cestu na vrchol národní zábavy. Tento příběh by měl inspirovat k tomu, aby se děti nebály plnit své sny, i když se zdají neuskutečnitelné," uvedl Dvořák. Dodal, že vybrané výtisky budou skutečně "střelené" brokem ze vzduchovky Kašpárkovými muzikanty a bude možné je vyhrát ve speciálních soutěžích.

Festivalu Kefír se uskuteční 7. září na zatím neupřesněném místě. Pořadatelé se inspirovali u rodinných festivalů v Anglii a západní Evropě, jako je například CampBestival. Na festival Kefír bude Kašpárek a jeho kapela putovat v průběhu roku na speciálním cirkusovém povoze a chystá se zastavit na zajímavých akcích a místech v celé České republice. (ČTK)